Miro Žbirka po sobě pojmenoval album, kterým se vyšvihl mezi světovou třídu

O tom, že je Miro Žbirka jedním z nejváženějších (směle můžeme napsat, že československých) popových umělců, není pochyb. Jeho kariéra nabitá mnoha oceněními na poli odborném i fanouškovském za sebou dosud zanechala nespočet výrazných hitů, které provázejí několik generací. Přesto se zdá, že vrchol kariéry se ještě nedá určit. Poslední nabitou kolekcí Miro chtěl Žbirka postoupit zase o další stupínek výš.



Miroslav Žbirka jakoby si skromně počkal na ten správný čas a pro tentokrát zamířil se svými nápady rovnou do slovutného studia Abbey Road. Ke spolupráci přizval slavného textaře Petea Browna a o produkci desky se postaral Rob Cass. Takovýto tandem nejen že sliboval ale i uskutečnil ze Žbirkových vyzrálých nápadů velmi kultivované album světové úrovně. Protože však hlavní protagonista nechtěl zůstat jaksi nevěrný své domácí scéně, vytvořil ještě druhý disk kde nalezneme osm písní nazpívaných slovensky.

Cesta do Abbey Road s lehkostí Žbirkovi vlastní

Ačkoliv slovenská část hudebně nezaostává, zůstává jakýmsi milým dovětkem. Při poslechu té anglické místy až tuhne krev v žilách, jak dokáže být Žbirka světový. Ne, že by to bylo kdovíjaké překvapení. Vźdyť on se náklonností k beatlesovskému stylu muziky nikdy netajil. Vždy se ho však pouze uctivě dotýkal. Tentokrát však jeho kroky vedly do studií v Abbey Road neomylně. Od prvního poslechu, ať už se týká kterékoliv písně, je znát, že tady se děje něco vyjímečného. Technická dokonalost čiší z každého okamžiku a správný lidský přístup podtrhuje umělcovy schopnosti a dohromady mu dávají vyniknout, jak se patří.



Písně charakterizuje především lehkost, se kterou plynou a samozřejmost Žbirkova projevu, kterému lze za každých okolností věřit. Ač velmi kultivované, přesto většinou nepostrádají celkem výraznou dynamiku. Takto se prezentují např. Followin Rain, Alive, Girl In The Middle, Let Me Down Real Slow nebo That Thing Inside. Přesto je právě na nich vidět odlišný přístup skladatele. První jmenovaná je výrazně poznamenaná elektrickou kytarou a tím se pasovala pomalu až na stadion a Alive rozhoupává dýmem prošpikovaný klub kdesi v podzemí. V Girl In The Middle je znát typický sound který by se dal charakterizovat, jako Žbirkova kytara.

Lehce, přirozeně a nezáludně, Mekky hraje prostě Fair Play

Právě použití a zvuk nástrojů zůstává charakteristický v kontextu, jaký známe u Mira Žbirky po léta. Album pak okořeňuje celkem výrazně elektrická kytara zmíněná ve Folloving Rain. Ta často vstupuje z nenadání decentně, ale ostře a dokazuje velmi profesionální práci při produkci. Pochutnáním v tomto směru je All My Days. Podobně je zapracováno na klavírní naléhavé Just You. Zvonivé sólo přejde v táhlé ostré a stejný zvuk z ničeho nic píseň nakonec uzavře. V Let Me Down Real Slow si dokonce pochutná i rockový fanoušek.



I když je těžké některé písně z Mira vyzdvihovat nad jiné, jistě si zvýšenou pozornost zaslouží např. The Muse. Jedná se o velice silný kousek, který překvapí duetem s Jessicou Bennett. Také zmíněná All My Days, byť založená na jednoduché rytmice, sbírá zaslouženou pozornost. Snad nejoriginálnější kouzlo však vzbuzuje Alive. V ní Žbirka neuvěřitelně kombinuje klubovou atmosféru s jakýmisi retro klávesovými zvuky. Fair Play je písní ke stejnojmennému filmu o dopingu ve sportu a nachází se i na druhé desce ve slovenštině. Také The Muse / Nádej (Iba ty) si lze pustit nazpívanou slovensky, ovšem zde si musí Žbirka vystačit se zpěvem sám. V Přišla z Londýna / Girl In The Middle zase najdeme kombinaci obou jazyků. Druhá deska tak přirozeně dokresluje a probarvuje tu první.



Není mnoho českých či slovenských umělců, kteří by si mohli dovolit natočit album v angličtině s takovou samozřejmostí, jako Mekky Žbirka. Jeho fascinace jistou anglickou kulturou je obecně známá. Žbirka se jí svojí tvorbou vždy jen uctivě dotýkal. Deskou Miro se však do ní ponořil naplno. Jakoby chtěl říct: ,,Teď je ten správný čas." Proto ta deska zní absolutně přirozeně. Patnáct písní nemá slabých článků a souznění interpreta a skladatele v jedné osobě a producentské činnosti ve vyjímečném studiu zde jasně ukazuje svoji sílu. Zaplatit si nahrávání v takovém svatostáku si může dovolit leckdo, ale pro mnohé to může být zbytečné vyhození peněz. Přítomnost Mekkyho Žbirky ve studiu na Abbey Road však dává velký smysl.