Mig 21 namíchali výživný a lahodný Džus noci

„Chtělo to proniknout do hloubky, a přitom zůstat na povrchu a pak potvrdit a přetvořit mělkost hudebního díla v působivý diadem kaskády not. Takové to tušení opravdovosti, které ve skutečnosti mělo jediný cíl, nezbláznit se z volného času, který se v lednu 2020 objevil," řekl o nové desce kapely Mig 21 s názvem Džus noci autor hudby, kytarista a klávesák Tomáš Polák. Jasně, že je v tom hodně nadsázky a pro skupinu typického humoru, ale především první souvětí stojí rozhodně za podrobnější prozkoumání, zda na něm není něco pravdivého.

Mig 21 zdánlivě zůstávají na povrchu. Prezentací „chlapecká, taneční, pěvecká a striptérská skupina z Prahy 5 – Smíchova”, samozřejmou pódiovou show, lehkou, vzdušnou a vstřícnou hudbou a texty plnými lehce zapamatovatelných refrénů a sloganů. Jakoby chlapci dělali vše levou zadní a jejich jediným cílem je bavit své fanoušky. Pak je tu ale ještě jeden pohled, který ukazuje, že Migové tak trochu klamou tělem.

Samozřejmě, na koncertech veselí, živelní, bezstarostní až rozverní, ale při poslechu nového alba je jasné, že si muzikanti dávají na svých skladbách hodně záležet a dost se s nimi piplají. Hudebně, aranžérky i textově. Tomáš Polák dokáže napsat nejen chytlavé hitovky na první dobrou, ale i složitější, propracovanější a pestřejší skladby se silnou atmosférou, v nichž se díky skvělým instrumentálním výkonům a nápaditým aranžmá pořád něco zajímavého děje.

Jednotlivé nástroje, včetně celé řady hostujících, jsou funkčně zabudovány do celku, nikam se necpou a vždy slouží výhradně vyznění písničky. Po hudební stránce tak vyznívají lehce, samozřejmě, ale nabízejí celou řadu lahůdek, pohlazení a překvapení. Poslouchat dechy, klavír či smyčce přináší čistou radost. Mimo jiné je také zajímavé sledovat, jak si u každé písně muzikanti pohrají s jejím začátkem a zakončením, což nebývá zrovna obvyklé.

Oslavu nevázaného nočního života přináší Džus noci, houpavá skladba s výraznou melodií a zpěvným refrénem. Muzikanti nikam nespěchají, líně se převalují a své party si náramně užívají. Výraznější rytmus zdobí energičtější, vygradovaný hit Hádej, co žena žádá, spojující nadsázku s jemnou ironií. Příběh desperáta a jeho hrdinného mezka zachycuje Hyjé!, nástrojově bohatá, pestrá píseň s téměř orchestrálním aranžmá.

Po jemnějším začátku skladba TěsněVedleSebe nabírá na obrátkách, rozkvétá a směřuje do rockových vod. Syrověji, temněji vyznívá písnička Svádíš, kterou pěvecky rozsvítí hostující Erika Stárková a Martha Issová. O klavír se opírá srdceryvná, nikoli však utahaná balada s temperamentnějším refrénem Nechej se, hitovku na první dobrou představuje vtipná, vzdušná a roztančená písnička Hej kámo!. Že lze i vážné téma zpracovat s nadhledem a hravostí dokazuje Svoboda není levná věc. „Vono by chtělo, aby nás zase ňákej Karel kryl, aby se zase nějakej Václav objevil."

Prvky funku dodávají do rockové pecky Tykej mi výteční zpěváci Matěj Ruppert a Radek Škarohlíd, baladu se silnou atmosférou přináší jemně sentimentální a melancholická skladba Hurá. Ve středním tempu se ubírá Ptáček s originální rytmikou a výborně zvolenou akustickou kytarou, pojednání o lásce nabízí najazzlá Jedině láska. „Jedině láska vás vynese výš."

Vztahové texty vycházejí ze životních zkušeností a pozorovacího talentu Jiřího Macháčka, jsou svobodné, hravé, plné slovních hříček a originálních obratů, ale i přesahů do vážnějších témat. Navíc právě Macháčkův zpěv je jedním z poznávacích znamení kapely, působí velice charismaticky, přirozeně a navíc jej zdobí dokonalá výslovnost. Džus noci rozhodně stojí za objednání a to nejen v dnešních sychravých dnech.