Metalové opeře chyběly šatny a moshpit

Můj první arénový report této sezóny si „vyžere" symphonic-metalová skupina Within Temptation. Ta pod kostkou Fortuna Arény odehrála 24. října svůj koncert, kterým se mi (minimálně vizuálně) na dlouho vplížila do hlavy. Ale pěkně popořadě.

Menší organizační poznámka na začátek – bylo by super dát vědět, kde se nachází šatna – o její existenci jsem se dozvěděl až při debatě s kamarádem následují den… Taky co by bylo super, je, kdyby mi někteří členové ochranky neměli potřebu zabavovat kožený pásek, co jsem měl v batohu (šel jsem přímo ze své práce, ve které existuje určitý dresscode). Nevím, jestli se konkrétní člen ochranky obával, že se pokusím někoho uškrtit nebo co? Pomineme-li, že to bych mohl udělat i páskem, co jsem měl na sobě, tak jsem rád, že nadřízený mě v klidu pustil.

Věc, která na tomto koncertu cením, byl jeho benefiční prvek. Koncert (stejně jako celá tour) byl totiž zaměřen mimo jiné na pomoc ukrajinskému národu bránícímu se proti invazi ruské hordy, a proto bylo pozváno i pár ukrajinských interpretů, kteří se na show měli podílet. A prvními z nich byla skupina Blind8. Ta měla namále, aby se tohoto koncertu mohla zúčastnit, když neobdržela povolení k odjezdu z Ukrajiny a několik koncertů musela oželet. A musím k nim říct, že instrumentálně hodně dobré, tvrdé, zajímavé. Ale bohužel zpěvák se hlasem k té hudbě vůbec nehodí – je to takové upištěné, nečisté a přijde mi, že mu tento styl vůbec nesedí. Zvláštní překvapení také bylo, že oproti očekávaným 30 minutám trval koncert asi jen 20 minut.

Následovali Annisokay… Pokud jsem měl tipovat, že někde bude moshpit, tak na nich. A co k tomu říct? Zklamání – oproti tomu, jak jsem si užil headline koncert Annisokay v říjnu minulého roku, který byl moshpity nabitý, tak tady vůbec. Upřímně vůbec nechápu, co vedlo lidi k tomu se nezačít točit – jak vzadu, kde jsem byl já, tak vepředu (kde byl, jak jsem se později dozvěděl, kamarád). Neskutečně to k tomu svádělo a kdybych nemusel hlídat notebook v batohu (protože kde jsou ty šatny?), tak bych se snažil vyhledat nějaký moshpit nebo ho začít.

A závěr. No, ten mě nechal s otevřenou pusou. Bohužel s ohledem na kalkulačku v kapse jsem to nedokázal vyfotit, a musím se tedy uchýlit k popisování. Zavřete oči a představujte si… Pomyslně prosím, jinak byste nemohli číst představy… Tak díky… Stojíte na vrcholu Olympu v chrámu se sloupy v půlkruhu, mezi kterými se vám promítají záběry na okolní krajinu a příběhy. A do toho slyšíte ladný ženský operní hlas prostupující mezi metalovou symfonií a vstupující přes kůži do těla. A to cítíte pouze od Sharon den Adel z Within Temptation. To je první část, kdy nevíte, jestli se dívat na veškerou show kolem, nebo zavřít oči a nechat zvukové vlny procházet celým tělem a vnímat je všemi smysly. A teď si představte, že v jednu chvíli se všechno znásobí, otevřete oči a na pódium vystupuje Tarja Turunen, která těm pár písní, které zazpívá, dokáže dát nepředstavitelnou hloubku… Skvělé. Toto se (objektivně ne v takové kvalitě provedení, která ovšem prakticky nejde dosáhnout) povedlo i druhému ukrajinskému interpretovi Alexi Yarmakovi, který ovšem dodal k zpěvu i screaming.

No a takhle nějak to vypadalo říjnového dne ve Fortuna Aréně, kde vystoupili Within Temptation na podporu bránící se Ukrajině. A k tomu mi nezbývá dodat nic jiné, než slova skupiny 1914 z Brutal Assaultu: „Slava Ukraini, Fuck Putin!"