Lamač srdcí Miles Kane v Praze

Páteční večer 8.11.2024 byl ozvláštněn pro všechny, kteří vyrazili na Národní do Rock cafe. Do Prahy za námi totiž přijel Miles Kane, umělec původem z Anglie. 

Malý klubový prostor byl velmi rychle napěchovaný fanoušky všech věkových kategorií, než jsme se ale mohli dočkat Milese, na pódium dorazil český umělec Rodan. V rámci svého vystoupení si vystačil sám jenom s akustickou kytarou. 

Půlhodina mezi koncerty se mohla mnohým zdát dlouhá, o to kratší pak pocitově byla show Milese Kanea, který se od začátku do konce nezastavil. V rámci své One man band tour projel mnoho zemí a ač je název evropské šňůry zavádějící, na rozdíl od Rodana na podiu sám nebyl. Mimo kytaru byl živý výstup doplněn o bubny a Miles publiku bubenici Jennifer Walinetski nejen představil, ale opěvoval její schopnosti během celého koncertu.

Fanoušci (nejen fanynky) byli hudebníkem úplně fascinovaní a zdálo se, jako by celý klub dýchal spolu s Milesem. Člověk si až říkal, kde tolik věrných posluchačů bylo, když letos v červnu Miles Kane odehrál koncert na hradeckém festivalu Rock for People. 

Nejvíce písní zaznělo z loňského alba One man band, například Troubled Son, Baggio nebo Never Taking Me Alive. Byli jsme ale přesunuti i do roku 2011 s písněmi z alba Colour Of The Trap, a to hned s úvodní skladbou Rearrange, z desky jsme ale slyšeli i Come Closer, Counting Down the Days, a mimo jiné také stejnojmennou Colour Of The Trap. Dočkali jsme se dalších písniček i z alb Coup de Grace a Don’t Forget Who You Are. 

Diváci v publiku jásali po každém odehraném kousku, plno bylo i v zadních řadách a za sloupy. Kdo nedorazil včas, prohloupil, zvuk se sice líbivě nesl až na bar, ale Milese si stálo za to prohlédnout víc zblízka. Některým se navíc poštěstilo hudebníka potkat po koncertě.

Autorka textu a fotografií: Eva Frouzová