Když heslo přeroste v klišé

Neuměli moc hrát ani zpívat, ale byla v nich ohromná potřeba vyřvat do světa svou nasranost na kecy, že punk už to má za sebou. Tak Exploited vydali v dubnu 1981 svůj debut Punk´s Not Dead. Nejen, že proklouzl do oficiální britské hitparády a stal se nejprodávanějším nezávislým albem roku, ale záhy povýšil na novou punkovou bibli a z autorů udělal nové punkové mesiáše. Proč deska patří mezi základní stavební kameny punkrocku dodnes?

Hudebně totiž není příliš objevná, kytarové sólo abyste pohledali, a s takovými perlami jako London Calling od Clash se v podstatě nemůže ani srovnávat. Stačí se zaposlouchat do titulní skladby: obyčejné, uřvané vypalovačky s jednoduchoučkou melodickou linkou. Zároveň však svou agresivitou a nasazením demonstruje, v čem čtyřka z Edinburghu punk posunula o pořádnou porci poga dál. A paradoxně vrátila zpátky na zem, protože právě další příklady Clash (Sandinista) ukázaly, jak dalece se některé skupiny odchýlily od původního základního punkového hesla – jednoduchá hudba pro obyčejný lidi.

Neandrtálské hity v metalovém balení

Exploited, symbolicky dokazující v úvodu desky skandováním fanoušků na koncertě, se postavil proti komercionalizaci punku, odmítl jeho módní formy (new wave, post-punk) a opět ho zjednodušil. Základní tříakrodový „ramonovský" vzorec zahustil tvrdostí a rychlostí, přidal trochu metalu (který tenkrát nabíral díky Iron Maiden či Motorhead opět na popularitě) a dostal se tak na rozhraní oi-punku a hardcore, což se ostatně stalo typickým poznávacím znakem kapel druhé punkové vlny. Ve spojení s prvoúčelovou brutalitou a společensko-politicky nevybíravými texty to nešlo nazvat jinak, než právě Punk´s Not Dead. Nový manifest („Don´t like it, I´ll hit you to the ground") navazující na sexpistolácké No Future byl na světě a zrodil se nový kult.

Ostatní písničky pokračují ve stejném duchu, jsou krátké (předělávka Mucky Pup), často až primitivní (Cop Cars). Někdy narušené zbytečně dlouhým úvodem jako vojenským pochodem v Army Life (tenhle úvodní singl to mimochodem dotáhl na šesté místo v nezávislé britské hitparádě a v top 20 vydržel 18 měsíců), opakovaným začátkem v Blown to Bits, vykřikováním písmen v Exploited Barmy Army (další singl, v nezávislé hitparádě dokonce čtvrtý). Ale pořád jsou podobné jako číro číru, tu kritizující armádu, onde plivající na fízly (S.P.G.). A když jsme u těch singlů, nejúspěšnějším se stal Dogs of Wars, nezávislá dvojka a v národní hitpošce dokonce číslo 63.

S láskou k milování a násilí

Nad všemi kousky ční (délkou i koncepcí) druhá klasika tohoto alba – Sex And Violence. Opět se jedná o nenáročné heslo pochopitelné i tomu nejposlednějšímu outsiderovi. Po celou pětiminutovou stopáž ho Wattie Buchan vykřikuje na pozadí přihlouplé hudební linky, kterou nelze ani nazvat melodií – a funguje to, skladba se stala koncertním hitem.

Samozřejmě, že na desce najdeme i zpěvnější songy (I Believe in Anarchy), ale to není až tolik důležité. Hlavní je celkový dojem, pocit sounáležitosti v něčem mimořádném, zároveň prostém a dostupném. Exploited se tohle v době, kdy se punkrock ocital tak trochu na scestí, povedlo dokonale. Proto zabodoval a zařadil se mezi nejzásadnější kapely punkové historie. Což ostatně potvrdil i následujícími alby, ale to už je jiná historie.