Kapely Domkraft a Sunnata uspaly Brno chmurným metalem

Brněnský klub Kabinet Múz si na polovinu května připravil další lahůdku pro milovníky melancholických a zádumčivých melodií. Do moravské metropole dorazila dvojice stoner metalových formací, aby se s fanoušky hudebně sladili s chladným květnovým večerem. Vystoupila polská sludge metalová parta Sunnata a švédská doom metalová formace Domkraft.

Nekonečný klid před bouří

Jako první se představili naši sousedé. Sunnata loni oslavila deset let existence a teprve dva dny před brněnským koncertem si dala dárek v podobě páté desky „Chasing Shadows”. Ta se od ostatních příliš neliší. Čtveřice staví svou tvorbu na osvědčených základech, kdy hlavním kamenem je postupná gradace a napětí v jejich nekonečných skladbách. Ze zmíněné novinky se hrálo od samého začátku a postupně to byly skladby „Chimera”, „Wishbone”, „Saviour’s Raft” a „Hunger”. Nebylo žádným překvapením, že zvuk byl v Kabinetě Múz opět naprosto perfektní a veškeré snažení celé čtveřice jsme mohli oceňovat tak, jak bylo zamýšleno. Zastřený vokál zpěváka, který si říká „SZY”, vyhrocoval ponurou atmosféru a k dokonalému projevu se přidaly i tlumená světla a mlha. Připomněli i album „Outlands” z roku 2018 písněmi „The Ascender” a eponymní „Outlands”, a více se do jejich hodiny nevešlo. Sunnata jsou mistry atmosférického sludge metalu, kde se neočekává příliš pohybu ani mluveného slova. Jedinou vyjímkou bylo poděkování divákům a vyjádření sympatií ke kapele Domkraft. Výborný start i s absencí tuzemských předkapel.

Hozenou rukavici zdvihla švédská trojice prakticky okamžitě. Severští náladotvůrci čerpali především z loňské desky „Sonic Moons” a během svého setu stihli co do počtu skladeb ještě méně. Kapela balancující na hranici stoner a doom metalu vytváří opravdu dlouhé eposy a některé jejich skladby se stopáží blíží deseti minutám. Hned úvodní dvojice „The Big Chill” a „Whispers” z aktuální nahrávky vzala téměř dvacet minut, ale rozhodně šlo o skvělou přehlídku hudebních dovedností. Velká radost byla sledovat kytaristu Martina Widholma, jak se se svou kytarou muchluje v pištících sólech, která by normální smrtelník nemohl zahrát ani deseti prsty. Widholmovy kytarové onanie střídal přidušený vokál Martina Wegelanda, který svůj nepřítomný výraz krásně sladil se svou bublající baskytarou. Domkraft za mě nasbírali o bezvýznamný bodík navíc za větší pestrost, kterou nabídli třeba v podstatně živější skladbě „Audiodome” z předchozí desky „Seeds” z roku 2021. Švédové jsou oproti svým polským obdivovatelům žánrově více otevření a ačkoliv doom metal hraje výraznou roli (především na aktuální desce), element stoner metalu je slyšitelnější. Jako druhý příklad uvedu osmiminutovou „Meltdown of the Orb”, která se zvukem blíží spíše k americké škole stoner metalu. Domkraft nabídli výborný kytarový tranz.

Zažít dvě hodiny živé muziky prakticky bez komunikace s diváky lze jen na doom/stoner/sludge metalových koncertech. Evropská dvojice v Brně poslala slušně naplněný sál do příjemného kytarového bdění a představila lehce alternativní pojetí této žánrové směsi. V rámci starého kontinentu jsou obě kapely velmi ceněné, byť se netěší tak velké popularitě a zájmu, jako někteří jejich žánroví souputníci ze zámoří. V obou případech však jejich aktuální desky mohou ledacos změnit.