Kapela Bad Karma Boy láká posluchače do tajemných zákoutí Noci na Zemi

Těžko říct, zda název nového alba slovenské kapely Bad Karma Boy Noc Na Zemi odkazuje na slavný povídkový film Jima Jarmusche nebo na tajemnou část dne, kterou ovládají sny. S prvním má společnou hravost, nápaditost, nadhled nebo pestrost uvěřitelných emocí, s druhým pak jemnou melancholii, určitou zamlženost, vyklidněnost, nevypočitatelnost a výše zmíněnou tajemnost. Jakoby nové songy vznikaly v čase přechodu mezi končícím spánkem a probouzením. 

Na novou, v pořadí čtvrtou nahrávku si fanoušci Bad Karma Boy museli počkat sedm let, během nichž hledal frontman Juraj Marikovič opětovnou schopnost psát písničky. Vznikala v Kostarice a možná díky klidu v odlehlých končinách je plná pestrých a hlavně dotažených nápadů a naprosto funkčních experimentů. Hudba vychází hlavně z kytar a je plná výrazných, nikoli však prvoplánových melodií, k nimž se musí zájemci proposlouchat. A aby to neměli posluchači tak snadné, vstřícné pasáže narušují ty experimentálnější, alternativnější. Kdo na tuto hru přistoupí, o to trvalejší zážitky pak bude mít.

Muzikanti nikam nespěchají, v každé z deseti nových písní pozvolna a invenčně budují silnou atmosféru. Plnou jemné melancholie, zasněnosti, ale dokáží i pěkně zabouřit, takže nuda rozhodně nehrozí. V poetických textech nad příběhy jednoznačně převažují pocity, lyrické, osobní, občas až intimní, které dokonale souzní s vyzněním hudby. Důraz kladou na city, domov, sny, potřebu někam patřit… 

Úvodní Komunity otevírá jemná, melancholická melodie, k níž se postupně přidávají další nástroje. Skladba tím nabírá na energii, aby se vzápětí vrátila ke křehkosti a tyto polohy se ještě několikrát prostřídají. Práce s aranžemi i dynamikou je, nejen u této barevné, pestré písničky, obdivuhodná. Melodická lahůdka Láska se opírá o akustickou kytaru. Emocemi nabitá skladba po minutě vymění křehkost za energii, ale melancholie a intimní atmosféra zůstávají. 

Iba Mesiac vyznívá syrověji, temperamentněji, větší prostor dostávají syntezátory a skvěle zde funguje kontrast mezi melancholickým zpěvem Juraje Marikoviče a veselým, bezstarostným dětským sborem. Citlivý Motýľ drží energii spíše uvnitř, v polovině ji však muzikanti vypustí na povrch a výsledkem je příjemná poprocková písnička s experimentálnějšími pasážemi a závěrečným instrumentálním nářezem. A lyrickým textem: „Len život s tebou má zmysel, nočné mory už strieda deň…". 

Dosavadní zadumanější náladu rozčísnou roztančené, temperamentní, na chytlavém rytmu založené Štrkáče. Ovšem ani v nich nechybějí jemnější, akustickou kytarou podmalované pasáže. Další náladu pak dodává závěrečný basklarinet hostujícího Branislava Dugoviče. V pomalejším tempu, i když s energičtějším refrénem se ubírá Neviditeľný pocit. Posmutnělá, uhrančivá skladba s hypnotickým rytmem a magickou atmosférou.  

Rock i alternativa dominují barevné písničce Smutný Lev, v níž formace Bad Karma Boy opět dokazuje, že se experimentům rozhodně nebrání. Obejde se bez nich v lehké, vzdušné, k folku směřující písni PlánB, ale v následující skladbě Pod Hladinou opět dostávají velký prostor. Alternativní začátek přechází v silnou melodii, aby mohutně, i za pomoci dechových nástrojů, gradoval k rocku. O návrat do snové atmosféry se postará závěrečná Ranná Hmla s hostující vokalistkou Michaelou Dodokovou a houslemi Stana Palúcha. Kruh se uzavírá, snít můžeme dál. A také poslouchat Noc Na Zemi, neboť každé opakování rozkrývá další barvy, pocity, souvislosti, vyznění.