Jason Mraz se nevzdává, miluje a zpívá

Dvojnásobný držitel Grammy Jason Mraz, jehož kořeny sahají přes dědečka až do Rakousko-Uherska, se v pondělí 20. března vrátil po šesti letech podruhé do Prahy a předvedl se zde svým fanouškům v dokonalé formě. Zaplněné Forum Karlín přivítalo tohoto skromného charismatického zpěváka vřelými ovacemi a po celou dobu poctivé, přes dvě hodiny trvající show, ho doprovázelo bouřlivým potleskem a z publika se chvílemi nesly i spontánní nadšené výkřiky v průběhu jednotlivých písní.

Zpočátku nenápadný vstup se nesl v duchu pomalejších tónů reggae a folku, pouze za doprovodu akustické kytary a občas i ústní harmoniky. Postupně se přidaly i živější rockovější skladby, nechyběl jazz či písně hip-hopového ladění. Doslova úchvatná byla klavírní pasáž, nesoucí se v duchu melancholické opery či balady, což koncepčně vcelku jednolitý recitál posunulo do zcela jiné, nečekané dimenze.

Osobní výpověď o umělcově nitru

Celkově lze Mrazovo vystoupení označit za komorní recitál, koncipován jako osobní výpověď o umělcově nitru, hledání a nacházení sebe sama, či zdrojů tvůrčí inspirace. Jason Mraz v sobě nezapře svou výraznou společenskou angažovanost až filantropismus ani na pódiu. Ústředním tématem jeho písní je láska, která v jeho podání nevyznívá jako bezduché klišé. Naopak, tato rovina mu svědčí a ještě víc podtrhává celkovou autenticitu zpěvákova vystoupení. K úžasně sugestivnímu hudebnímu zážitku se přidává i jistá nástavba uceleného konceptu hodnot, vedoucí k hlubšímu zamyšlení o aktuálních tématech lidské existence. K tomu nutno přičíst vytříbenost a procítěnost hudebního projevu, výrazné osobní kouzlo a charisma.

Specifikem pražského koncertu byla i skutečnost, že zpěvák vystoupil sám, bez předkapely a svým příznivcům, z nichž nemalá část sem měřila cestu až ze zahraničí, věnoval přes dvě hodiny rezonující energie, hudební i lidské. Hudební scéně přirovnání či paralely sice moc nesvědčí, každý umělec je specifické unikum, ale určitě nebudu daleko od pravdy, když Jasona Mraze přirovnám k domácímu oblíbenci Tomáši Klusovi.

Konceptem komorní, objemem megalomanské

Sympatickým a osvěžujícím prvkem vystoupení, objemem megalomanského, no svým konceptem spíše komorního až intimního, byla Jasonova vtipná a srdečná komunikace s publikem. Kromě různých aluzí souvisejících se zrodem některých písní to byly i veselé historky ze života. Tímto pojetím vtahuje své fanoušky velice přirozeně a nenásilně do svého hravého, emocemi protkaného hudebního příběhu. Tento ještě víc umocňovala jednoduchá, leč účelně a rafinovaně zvolená barevná scéna.

Pozitivní srdcař a skvělý hudebník, Jason Mraz, ve vyprodaném Foru Karlín potvrdil, že v duchu proslulé I´m Yours opravdu žije. A potvrdila to i neutichající standing ovation v závěru.
Foto: Justin Ruhl