Jarda Svoboda má na Solu blíže ke kostelu než k hospodě

Solo je všeříkající název nového alba skladatele, textaře, zpěváka a multiinstrumentalisty Jardy Svobody, které vydal v den svých padesátých narozenin. Na stylově nezařaditelný Traband, jehož je Jarda frontmanem, zapomeňte. Tahle deska je jiná, jemnější, křehčí, poetičtější, intimnější, sevřenější. S Trabandem má společnou snad jenom pestrost, hudební nápaditost a vysokou kvalitu.  

Pestré možnosti harmonia

Jarda Svoboda po čase oprášil harmonium, klávesový nástroj, zvukem se pohybující někde mezi varhany a tahací harmonikou, takže dle muzikantových slov mezi kostelem a hospodou. Většina z deseti autorských skladeb má blíže ke kostelu, i když ani veselejší kousky nechybějí. Každopádně harmonium a Svobodův výrazově nesmírně pestrý zpěv určují atmosféru celého alba, přestože jsou zastoupeny i další nástroje typu autoharfy, banja, baskytary či klarinetu. Ty ale jen dotvářejí vyznění jednotlivých skladeb.  

Harmonium předvede všechny své možnosti již v úvodní pestré skladbě K horám, kde se výrazný refrén snoubí s magickou melodií a rytmem. O významu slov, která umí ranit i potěšit (holky prodejný i zrnka obilí) pojednává jemná píseň Slova. „Tak jenom najít to pravý slovo/Pravý slovo v pravej čas/Slovo který uzdraví/Naše duše bolavý." Ke kostelu směřuje citlivá, vroucí, emočně silná Svatební píseň, atmosférou evokující modlitbu (vyznání, slib).  



Mystická záležitost, toť skladba Otče ohně!. Energický, ke kořenům směřující song s uhrančivým rytmem a šamanskou náladou. Rozvolněnost alternativnější skladby Královno noci! vyznívá působivě, mnohem uvolněněji pak Kristýno! Pokud bychom si nedali pokoj a hledali nějaké paralely s Trabandem, tak tahle píseň by klidně v jejich repertoáru mohla být. Podobá se hudbou, textem, atmosférou a úchvatným refrénem.  

Jako krajina přináší křehkou, intimní, až minimalistickou skladbu s krásnou instrumentální pasáží. Radost poslouchat. Také melodickou písničku Moje duše ví o té tvé bych si uměl v repertoáru Trabandu představit. V duchu folklóru se ubírá Moje volba, veselé, skočné, svobodné odlehčení celého alba. Kontrast k závěrečné tiché, až meditativní skladbě Jsi.  

Silné emoce ve Svobodově zpěvu

V jemných písních dostává velký prostor Svobodův zpěv, a může tak dokázat, jak výborným zpěvákem je. Technicky skvělým a navíc umí přenášet emoce. A je úplně jedno, zda zpívá naléhavě, konejšivě, uvolněně, melancholicky, vždy je přesvědčivý. Stejně silně vyznívají i převážně pocitové, osobní, místy básnické texty plné obrazů a odkazů ke vztahům, přírodě, živlům, víře, naději. Zachycují to podstatné, co dělá člověka člověkem.  

Nové písničky Jardy Svobody nepůsobí na první signální. Potřebují čas, ale pokud jim ho posluchač dá, o to silnější a trvalejší zážitky si z této osobní desky odnese.