Hudba pro dlouhé zimní večery

Pokud chcete na více než hodinku vypnout a ponořit se do příjemně romantické, ale nevtíravé atmosféry, pak právě vám je určeno album kapely AG Flek s prostým názvem Koncert. Bude vám při jeho poslechu dobře a přitom tu hodinu nebudete rozhodně považovat za ztracený čas.

Jedna z nejzajímavějších moravských kapel toho má už hodně za sebou. Začínala jako folková naděje na Portách a zakládající čtveřice Ivo Viktorin, Karel Markytán, Blanka Táborská a Josef Šobáň patřila na přelomu 70. a 80. let k velkým talentům tuzemské hudby.

S výměnou Blanky Táborské za Vlastu Redla a příchodem pozdějších členů kapely Buty Radka Pastrňáka, Milana Nytry a Richarda Kroczeka mladšího se sound skupiny posunul od čistého folku blíže k rocku. Tím ale personální změny neskončily. Do toho spolupráce s Wabi Daňkem na legendární Rose na kolejích (country a trampská hudba) a Hradišťanem (folklór), a tak když se původní sestava v roce 1996 opět dala dohromady, všechny tyto vlivy se do hudby zásadně promítly.

Výběr z řadovek i sólových alb

V roce 2008 absolvovala skupina slavné turné a dva koncerty ve Zlíně a Brně byly zaznamenány. Nejdřív vyšly na DVD a nyní se osmnáct skladeb objevuje na CD nosiči. A protože byl v té době AG Flek ve vrcholné formě, jeho hudba i díky pestrým vlivům a mimořádným instrumentálním a pěveckým výkonům neztratila dodnes nic ze své působivosti a aktuálnosti.
Písně na albu poměrně reprezentativním způsobem zachycují průřez celou historií kapely. Zastoupena jsou nejen řadová alba, ale i sólové projekty jednotlivých členů. Tento pestrý výběr dokazuje, že ať kapela oblékne svoji píseň do jakéhokoli stylového kabátu, pořád se jedná o AG Flek.

Hudba šestičlenné formace je vystavěna na silné, velice přitažlivé atmosféře. Trochu melancholické, romantické, ale nikoli přeslazené, uvzdychané či kýčovité. Teskné písně umí hrát skupina s lehkostí, vzdušností a nadhledem, silných emocí rozhodně nedosahuje různými hudebními či textařskými banalitami, klišé nebo prvoplánovými symboly. Netlačí na pilu, působí samozřejmě a přirozeně.

Autor většiny skladeb Ivo Viktorin umí napsat zpěvné, melodické písně, k nimž se výborně hodí na stejné poetice založené texty Karla Markytána, Vlasty Redla nebo opět Ivo Viktorina. Ty zachycují nejen lásku, ale také domov, dětství a další podstatné hodnoty.

Muzikanti hrají citlivě, nikam nespěchají, pozvolna budují atmosféru, takže tempo některých písní je dost rozvláčné. Vzhledem k jejich instrumentálnímu mistrovství a nápaditým aranžím to však není na škodu, i pomalejší písně mají silnou vnitřní energii. Navíc jejich kytary a bicí umí občas i pěkně zaburácet. Základ tedy tvoří kytary, bicí a klávesy, občas nápaditě vykoukne foukací harmonika nebo smyčcové nástroje.

Význam podpůrných vokálů

Největším pokladem Fleků jsou však zpěváci. Trojice Viktorin, Markytán a především Táborská patří k nejméně doceněným tuzemským zpěvákům. Jejich barevné vokály se výborně doplňují a hlavně Táborské zpěv dokonale ladí s pomalejšími písněmi. Skupina navíc velice účinně pracuje s podpůrnými vokály, což už je dnes věc spíše výjimečná.

Na albu převažují melodické poprockové skladby (Ráno, Můry, Říčka, Prázdná místa, Principál), ale silně zastoupeny jsou i jemnější baladické písně (Zavaž mi oči, Blázni umírají na dvakrát, Carpe Diem, skvostná ukolébavka Vlna za vlnou). Své místo zde má i trampská píseň (Tak to jezdívá), blues (Před sedmou večer) nebo rocková pecka (Pro tebe).

Chvíli jsem si lámal hlavu nad tím, proč záznam koncertu vychází až čtyři roky po jeho konání. Po několika posleších desky mi to ale už je úplně fuk, hudba AG Fleku totiž nestárne.