Hrady CZ na Rožmberku zpříjemnily vstup do druhé poloviny prázdnin

Hrady CZ jsou skvěle seřízenou mašinou. Zastávka v jihočeském Rožmberku nad Vltavou 4. a 5. srpna to jen potvrdila. Žádný viditelný organizační kolaps, přesné dodržování časových harmonogramů na obou scénách, takže žádné prostoje, hvězdné mainstreamové, ale i alternativnější kapely, stylová pestrost, výborný zvuk, rozlehlý areál, přilehlé stanové městečko, bohaté občerstvení, příjemní sekuriťáci, dostatek relativně čistých toitoiek, možnost exkurze do historie, přátelská atmosféra. A protože vyšlo počasí, co více si přát?     

Hudební knihovna však byla na Rožmberku hlavně kvůli muzice, takže to vezměme hezky od začátku. V páteční podvečer se návštěvníci teprve sjížděli a stavěli své stany, takže vystoupení Smrtislava, jehož písně znějí live mnohem rockověji než na albu, a pohledné dámské čtveřice The Agony příliš fandů pod pódium nepřilákalo. To rapper Vladimir 518 svými peckami Planeta Praha nebo Já to říkal donutil návštěvníky vstát ze svých dek a pohupovat se v rytmu hip-hopu.    

Kdo přitáhl v pátek nejvíce lidí?

Na Visacím zámku už bylo pod pódiem narváno, a i když Hrady CZ rozhodně nejsou punkovým festivalem, i nějaké to pogo se objevilo. Letos jsem viděl Visáče už potřetí a je moc fajn, že jsou pokaždé trochu jiní. Známka punku, Stánek, Prezident je buzna, Cigára, Klíště, Vlasta nebo Traktor chybět samozřejmě nesmějí, ale v pátek zařadili novou píseň s pracovním názvem Pičus a celý set zakončili dojemnou a‘ capella verzí Tys mě nikdy nemiloval. Tu s nimi zpíval už celý Rožmberk.     

Nejvíc lidí dorazilo na Arakain a Lucii Bílou. První dvě písničky odehráli Arakaini sami, s příchodem Lucie Bílé se zdvihla vlna nadšení. Svým energickým zpěvem a projevem posunula skladby Arakainů ještě o level výš, ze svého repertoáru pak v nových aranžích představila Tygřici a Láska je láska. Ale rychle na druhé pódium, kde začínala show Rybiček 48. Asi nejvíc efektů a pyrotechniky z celého víkendu, ale hlavně s energií odehrané a odzpívané skladby Magdalena, Emily, Léto, Ooou nebo Chtěl jsem tím říct.     

Minule se slovenští chalani Horkýže Slíže prezentovali na festivalech jako posádka letadla, nyní změnili image a proměnili se v příslušníky policie. Dobré intro k úvodní vypalovačce Maštaľ. A pak už to šlo rychle– Ukáž tú tvoju ZOO, Logická hádanka, Malá Žužu, Sršeň, A ja sprostá, Mám v p...na lehátku... Pohublý a oholený Kuko v kapuci sázel jeden hit za druhým, které většinou prokládal pouze hláškou „My vás ľúbime!". My vás, Horkýže, taky, skákající a skvěle se bavící přední řady znaly všechny texty (nejen Silné refrény) dokonale.



Stanové městečko se rozkládalo hned vedle areálu, navíc ideální počasí, takže nic nebránilo nabrat sílu na dlouhou sobotu. Tu bylo ideální začít návštěvou hradu Rožmberk, kam měli všichni návštěvníci festivalu vstup zdarma. Po prohlídce a historické přednášce o Rožmbercích, Švambercích a Buquoích ale zpět ho hudebního víru.      

Xindl X kompletně vyměnil kapelu a ta nová šlape skvěle. V jejich setu nechyběla žádná z pecek typu Popelka, V blbým věku, Dysgrafik, Anděl, Láska v housce, Chemie, Mýval, kam si pohotově přidal verš o Rožmberku, nebo Cudzinka v tvojej zemi s hostující Mirkou Miškechovou. A jasně že i na koledy došlo. Mandrage odložili své helmy, které nahradily slušivé kabátky, ale skladby jako Ona se smála, Travolta, Tanči dokud můžeš, Šrouby a matice, Františkovy lázně či Brouci zůstaly.     

Proč si na Rožmberku užívaly i včely a vosy?

Sto zvířat křtilo sólové album zpěvačky Jany Jelínkové s názvem Dáma s čápem. Deska i Jack Daniels pak putovaly mezi vděčné diváky, ale trochu whisky vylil křtící Kalina i na pódium, které se ihned stalo vyhledávaným cílem snad všech vos a včel z okolí. Nasávaly velice a nepomohlo ani vlastnoruční vytření forbíny samotným Honzou Kalinou (bylo vidět, že už to někdy dělal). Tak se raději věnoval muzice a nabídl přehlídku populárních písniček nejen ve skáčkovém rytmu. Ze sólovky Jana představila Plešatou zpěvačku.     

Nespoutanou energií mile překvapili Portless s hostujícím rapperem Henrym D. Většina písniček pocházela z aktuálního alba Back a zpěvák Kryštof Michal společně s dalšími muzikanty dostal lidi do varu a ten den si návštěvníci poprvé pořádně zaskákali. Na Wohnoutech byla trochu znát nedávná havárka, nedostali se moc do varu, Matěj Homola celý set musel prosedět, navíc ho ještě stačila při koncertu píchnout vosa (zřejmě posilněná Kalinovým Jackem), ale na kráse písniček Gastrosexuál, Vrátnej, Bárbíno?, Rayda nebo závěrečném Svazu českých Bohémů to nic neubralo. Majk Spirit potěšil všechny milovníky hip hopu, Richard Müller tentokrát nepřivezl fenomenálního saxofonistu a flétnistu Michala Žáčka, kterého nahradil Erik Boboš Procházka, takže v Müllerově hudbě dostala velký prostor foukací harmonika.      

Pohlazením bylo velice milé vystoupení Anny K, která představila hodně písní ze své novinky Světlo. Naopak na staré hity typu Želva, Jasná zpráva, Osmý den, Dej mi víc své lásky, Bon soir mademoiselle Paris vsadil Olympic a udělal dobře, protože s Petrem Jandou zpívali opravdu všichni. Některé songy nestárnou, což platí i o Jandovi a jeho energii. Navíc žádný zpěvák neměl na Hradech tak dokonalou výslovnost.    



Jako měl v pátek největší návštěvnost Arakain s Bílou, v sobotu pak Tomáš Klus. Předvedl skvělou, roztančenou show, své improvizační schopnosti prokázal při četných procházkách mezi diváky a konverzací s nimi, působil naprosto uvolněně a přirozeně, snad každý návštěvník odcházel z jeho nenásilně pozitivního koncertu s úsměvem. Nejvíc lidí tedy přilákal Tomáš, největší kotel však Vypsaná fixa. A Márdi to do lidí pral pod neuvěřitelným tlakem, jedna vypalovačka za druhou, energie lítala od kytar i bicích, lidi viseli Márdimu na rtech, měl je ve své moci. Dokázal je posadit i vybudit k circle pit. A dát jim všechny hity, na které čekali. Pro mnohé vrchol festivalu, o jehož klidnější tečku se postarala skupina Mig 21.
Foto: Facebook Hrady CZ