Franz Ferdinand nabídli Praze nadpozemský zážitek

Rozehřívači Th!s okolo populárního Vojty Kotka, který se chopil baskytary, postrádali zejména hity. Ačkoli měl band stadionový zvuk, až se chvílemi nechtělo věřit, že pochází z tuzemských luhů a hájů, jejich rockové písně, odkazující na 70. léta, splývaly v jeden celek a v hlavě neutkvěla žádná. Publikum však bylo shovívavé a prominulo ledacos, přesto i po odchodu Th!s do zákulisí jsme si museli na hlavní hvězdy večera posečkat dobrou půlhodinu. 

Franz Ferdinand hned úvodní vypalovačkou Always Acsending nenechali nikoho na pochybách, že kdo přišel sedět, mohl zůstat doma. S každou novou písní skotští monarchové servírovali hit za hitem, s nimiž se publikum dostávalo stále více a více do varu. Slušně zaplněná hala se zanedlouho ocitla zcela v moci zpěváka a kytaristy Alexe, jenž pro turné zvolil punkovou image, která zapadala do rozjuchanosti kapely. Jediný baskytarista se tanečků držel stranou a soustředil se plně na hru.

Řízné kytary se střídaly se silnými klávesovými party multiinstrumentalisty Juliana Corrieho slyšenými především v novinkových skladbách, kupříkladu Feel The love Go nebo Glimpse Of Love. Na své si přišli také vyznavači raného období kapely mezi alby Franz Ferdinand a You Could Have It So Much Better, s nimiž se jednou provždy FF zapsali do hudební historie. Nelze taktéž opomenout vkusnou a pestrou videoprojekci, jež dodávala celému vystoupení šmrnc. Přesto musím dodat, že mi některé skladby v playlistu citelně chyběly, kupříkladu výtečná Outsiders. 

Přídavek již patřil hitu Lazy boy z novinkového alba spolu se sérii prověřených kousků Love Illumination, Usylles nebo Michael až po rozlučkovou nálož This Fire. Franz Ferdinand v Praze odmaturovali na výbornou a dokázali, že jsou ve skvělé formě. Netančil jenom blázen.

Autor reportáže: David Pillow

Foto: peetfoto.co.uk