FOTOreport: Na Arctic Monkeys se to pořádně rozjelo, neminuly nás ani moshpity!

Indie-rock kapela Arctic Monkeys se vrátili do Česka vrátili po dlouhých 13 letech, kdy naposledy v roce 2009 hráli na festivalu Rock For People. Přivezli s sebou kapelu Inhaler, která pochází z Dublinu. Celá akce se konala u Výstaviště Holešovice a to venku. I když původní předpověď byla déšť a bouřky, krásně se nám to vyhnulo a byl krásný a teplý letní večer!

Než se ovšem zaměříme na kapely a hudbu, je třeba tu také lehce pojednat o organizaci celé akce. Naprostá většina návštěvníků pocházela ze zahraničí, což je fascinující, zároveň trochu smutné, že v Česku, se asi Arctic Monkeys tolik neposlouchají, jak jsem si původně myslela. Často se dlouho čekali dlouhé řady, ať už přímo na vstup, kde bylo zapotřebí ukázat občanský průkaz, nebo na všemi nenáviděné dobíjecí náramky, bez kterých si doslova nekoupíte ani vodu. Zaměstnanci často buď mluvili pouze anglicky nebo pouze česky, což do dlouhých řad pouze přidávalo, jelikož často pouze anglicky mluvící návštěvníci nevěděli co s tím. Co bych také vytkla je to, že pokud vejdete do prostoru, kde se konal koncert, tak už nemůžete ven, protože kromě dobíjecích náramků jste nedostali nic, co by ukazovalo, že vaše vstupenka už byla přečtená. nebyla by šance se tedy zpět dostat. Ačkoli stánků na jídlo a na pití bylo vcelku dost, ty fronty na čipy byly tak dlouhé, že to za to pomalu nestálo ačkoli od otevření areálu a do Inhaler byly, dle mého zbytečné, tři hodiny. Pojďme se ale už dostat k hudbě, na kterou jsme tam šli.

Jak jsem již zmínila, otevírala kapela Inhaler. Inhaler je rocková kapela o čtyřech členech, která se již v mnoha zemích umístila na předních příčkách hodnocení alb a singlů. Některé hity jste možná zaslechli i vy. Myslím, že Arctic Monkeys vybrali tuto kapelu perfektně, jelikož opravdu seděla k nim a většinu publika naprosto rozhýbala a rozezpívala, možná to bylo i tím, že Inhaler tu měli svůj koncert tento rok v květnu. Slyšeli jsme pecky jako například "My Honest Face” nebo "It Won't Always Be Like This”.

Po pár minutách čekání nás konečně čekala kapela, na kterou jsme se těšili. Arctic Monkeys celý koncert odpálili songem "The View From the Afternoon”. Jejich podium bylo klasické, bez mola, s obrazovkami po stranách a menší kruhovou obrazovkou přímo za nimi. Musím dodat, že kvalita obrazovek byla všelijaká, i když nevím, jestli to bylo naschvál, jako efekt, či ne. Alex Turner, jakožto to hlavní zpěvák kapely, nebyl zrovna moc osobní a moc toho nenamluvil. Většinou pouze řekl něco spojeného s nadcházející písničkou, či rovnou přešli na další bez nějakých slov, pouze zahráli na pár strun na kytaře, aby tak dali jemně najevo, co nás čeká. Atmosféra byla i tak ovšem skvělá, snad všichni lidé zpívali, řvali a skákali co to šlo. Neminula nás klasická světýlka z mobilu a dokonce k závěru koncertu i moshpit! Lidé se toho opravdu nebáli a užívali si toho plnými doušky, ta atmosféra by tam svedla asi úplně každého. Kapela je známá hlavně singly jako "Why'd You Only Call Me When You're High?”, "505”, "Do I Wanna Know” nebo "I Wanna Be Yours”, ale lidé opravdu znali texty všeho. I když jste si mohli všimnout, že na tyto singly bylo venku mnohem více telefonů, díky čemuž často nebylo vidět na pódium. Z nového alba nám zahráli ale pouze dva songy, čím to je, to nevím, je to celkem škoda.

Celkově byl koncert skvělý až na pár organizačních detailů, které nás ale teď budou asi potkávat více a více a tak nezbývá nic než si zvyknout. Snad se nám Arctic Monkeys vrátí dříve než za dalších 13 let. 

Fotografie: Marie Leličová