FOTOreport: Draci z Las Vegas ovládli Letňany

Američtí Imagine Dragons zavítali do české metropole v rámci svého dvojkoncertu Mercury World Tour  5. a 6. června již popáté. Letiště v pražských Letňanech tak v obou dnech pojalo přes 100 tisíc fanoušků.
O přívětivé entreé se postarala slovenská zpěvačka Karin Ann. Indie rocková skupina Mother Mother z Kanady pak publikum svým drivem a hravostí ještě víc naladila na hlavní aktéry večera. Jen škoda, že se zpočátku poloprázdné hlediště zaplnilo až těsně před jejich vystoupením.

Kapela odstartovala pozvolna, spíše v poklidném duchu, písní "My Life". Coby pojítko žánrově různorodého koncertu zvolili Imagine Dragons filmovou komentovanou projekci ve stylu fantasy, připomínající chvílemi obrazy z Avatara či Matrixu. Barevná, spíše decentní, leč nápaditá propracovaná scéna, korespondovala s různorodostí vystoupení, místy romanticky - baladickým až ležérním, chvílemi zase hravým a dynamickým. Rozhlehlý prostor letňanského letiště by na druhou stranu snesl i výraznější, mohutnější scénu. Ta by rozhodně dopomohla plasticitě a intenzitě prožitku i pro fanoušky vzdálenější od pódia.

Během večera zazněly mimo jiné skladby "Follow You, One Day", "Thunder" či "Natural". Nechyběly ani "Demons", "Believer", "Radioactive" či novinka "Bones". Příjemné zpestření přinesla i coververze písně "Three Little Birds" od Boba Marleyho, coby součást akustického bloku koncertu.

Co u fanouškovské základny Imagine Dragons, jak se zdá, zabírá, je často jednoduchá melodická linie a chytlavé refrény. K oživení vystoupení, kterému dominovala elektronika a standardní pop rockové aranže, přispěla v písni "It´s A Time" mandolína, v písni "Lonely" zase funk jamování. Netradičně vyzněla také akustičtější verze skladby "I bet my life". Výrazná kytarová sóla pak vytahovala baladičtější pasáže do dynamičtější roviny.

Frontmanovi Danu Raynoldsovi nelze upřít přirozené charisma a neokázalou, ležérní autenticitu. Nelibuje si v pózách, z jeho projevu sálá lidskost a emoce. Během večera se opakovaně vyznal ze svého vřelého vztahu k Praze, k její architektuře a pohostinnosti její obyvatel. Možná i proto, že se před publikem nebojí odhalit i svá niterní osobní témata, hodně mluví o sebelásce, sebe přijetí a také o svých stínech, působí důvěryhodně.

Během koncertu, ačkoli na začátku sám vyzval k odosobnění se od politických či náboženských témat, vytáhl znenadání během jedné skladby plakátek s nápisem "Stop war”. Obecně tak svými proslovy a úvahami vtahuje diváky nepřímo i do svého osobního příběhu, se kterým se pak někteří snáz ztotožní. Snad nejmarkantněji to bylo vidět během balady "Next To Me". Světélka z mobilů tisíců fanoušků tuto vzájemnost ještě víc umocnila a v některých dalších skladbách se hlediště ještě párkrát proměnilo v blikající hvězdné nebe.
Kdo by v závěru očekával rozdováděné gradující dynamické finále, včetně řady přídavků, byl by zklamán. Poctivou, byť relativně poklidnou dvouhodinovou show završily skladby "Whatever It Takes", "Walking The Wire" a úvodní "My Life" pak nasadila vcelku zdařilému večeru pomyslnou korunu.

Myslím, že nejsem sama, kdo by přece jen uvítal alespoň jeden přídavek a prostorově méně megalomanský prostor než letňanské letiště. Celkový dojem za  mě sice dokonalý nebyl, přesto se mnou pár momentů silně rezonovalo. Esence Imagine Dragons táhne a je právem jednou ze stálic světové hudební scény. Dvakrát po sobě vyprodat Letňany se jen tak někomu nepodaří.

Report z koncertu zpracovala Zuzka.

Fotky od Min.