Emoční horská dráha: koncert Toma Odella ve Sportovní hale Fortuna

Britský zpěvák a skladatel Tom Odell přivezl v rámci svého Wonderful Life tour 19. listopadu do pražské Sportovní haly Fortuna večer, který spojil intimitu jeho klavírních balad s atmosférou velkého halového koncertu.   

Etta Marcus bez velkých gest a bez zbytečných slov začala v 19:35 prvními tóny, které okamžitě vtáhly publikum do jejího tichého, melancholického světa. I když většina lidí přišla kvůli hlavnímu interpretovi, už po pár minutách bylo jasné, že Etta si jejich pozornost vybojovala po svém: jemně, soustředěně a s naprostou kontrolou nad atmosférou. Během jedné písně se navíc celá aréna rozzářila světýlky z telefonů, což Ettu dojalo natolik, že se rozplakala a na pódiu z ní byla cítit obrovská vděčnost.   

Jako druhý předskokan byl na řadě David Kushner, který se o pár hodin dříve postaral o něco, co v dnešní koncertní scéně působí téměř až neskutečně osobně. Ještě před samotným večerním vystoupením totiž kolem druhé hodiny odpolední uspořádal v jednom z pražských parků malé pop-up setkání s fanoušky. Žádné pódium, žádná technika — jen on, pár akordů a kruh lidí, kteří se tiše a s respektem přiblížili, aby si poslechli několik jeho písní. Sama jsem tam byla a mělo to zvláštní, něžnou atmosféru. Jako by se na chvíli zastavil čas. Později David sdílel krátké video, jak odjíždí z parku a s úsměvem říká, že všichni byli neuvěřitelně respektující. A přesně tak to působilo.   

Každopádně, když se vrátíme na koncert, tak v 19:35 přišel na pódium a svůj set zahájil písničkou Darker side. V průběhu vystoupení zazněly i jeho nejznámější tituly Mr. Forgettable, Burn, DIRTY DOG, Daylight a další. Davidův set tak působil jako most mezi intimním setkáním v parku a obrovským večerem, který měl teprve přijít. A právě díky téhle kontrastní dvojici momentů měl jeho pražský den zvláštní kouzlo — tichý, lidský, ale zároveň silný v každé zazpívané frázi.   

Ve 20:40 přišel čas na hvězdu večera Toma Odella. Strange house. Tom Odell své písničky typicky zakládá na pianu a klávesách, s emotivním zpěvem a osobními texty. A naživo to nebylo jiné, na pódiu měl připravené piano, u kterého hrál velmi často. Občas se ale od nástroje odtrhl, přešel přes malý můstek směrem k publiku a najednou byl doslova jen pár centimetrů od lidí v prvních řadách. Působilo to hrozně osobně, skoro jako by si každý mohl na chvíli myslet, že zpívá právě pro něj.   

Tom má dar rozbrečet minimálně část publika skoro u každé písně. Jeho texty jsou hodně upřímné, často i těžké, a když je zpívá naživo, působí to ještě intenzivněji. Kolem mě si spousta lidí utírala slzy a popravdě i já jsem si párkrát pobrečela. Jeho písně jsou opravdu hodně emotivní a texty se dotýkají duše. Večer s Tomem Odellem byl prostě taková malá emoční horská dráha.   

Jeho večer byl plný překvapivých momentů a gest. Při písni Spinning se uprostřed mezi diváky objevili dva tanečníci, kteří byli úžasní a krásně doplnili atmosféru celé skladby. Když přišel čas na skladbu Best Day of My Life, na obrazovce se za Tomem začaly promítat záběry z krásné Prahy, protože Tom s fanoušky sdílel, že se mu Praha moc líbí.   

Při závěrečné písni Another Love začalo padat obrovské množství konfet. Mezi nimi byly konfety ve tvaru kruhu, z jedné strany s kresbou květiny a z druhé s nápisem What a  Wonderful Life. Originální.

Autorka textu: Naty Velebilová

Foto: Ciara McMullan