Colours of Ostrava přivítá hvězdy současné africké hudby

Na letošním ročníku festivalu Colours of Ostrava, který proběhne od 15. do 18. července 2020 opět v úchvatném industriálním areálu ostravských Dolních Vítkovic, dostane velké místo současná africká hudba ve svých nejrůznějších podobách. Od roztančeného afropopu, přes futuristický elektro punk, experimentální afro-dub, soul a hip hop až po městský styl mbalax.Festival tak v červenci mezi jinými přivítá nekorunovaného krále africké hudby, senegalského zpěváka Youssou N´Doura, expresivní zpěvačku Fatoumatu Diawaru z Mali, skupinu KOKOKO! ze slumů konžské Kinshasy, psychedelickou londýnsko-gambijskou kapelu Fofoulah a rapující zpěvačku Muthoni Drummer Queen z Keni.

„V barevné mozaice Colours vždy nejvíc září africká hudba, tím je náš festival i v zahraničí proslulý,” vysvětluje ředitelka Zlata Holušová a pokračuje: "Afrika totiž zůstává mocnou dárkyní hudby, která ačkoliv těží z dávné minulosti, udržuje si krok s tempem doby. Taneční rytmy přitom tamější hudebníci spojují s nadčasovým poselstvím, že je v našem společném zájmu stát při sobě a nezáleží na tom, odkud pocházíme, protože cíl máme všichni stejný: pokusit se změnit svět k lepšímu.”

O tom vždy zpíval nejznámější velikán současné africké hudby Youssou N´Dour ze Senegalu. Podpořený kapelou Le Super Étoile de Dakar dokáže odehrát nezapomenutelné energické koncerty. "Dějiny moderní africké hudby stojí a padají s šedesátiletým úchvatným zpěvákem. To on - snad nejvíc ze všech umělců – k ní přitáhl pozornost západních posluchačů. Zboural spoustu přežívajících předsudků a ukázal její neomezené možnosti,” říká dramaturg Jiří Moravčík. Youssou N´Dour v podstatě vynalezl novodobý městský styl mbalax, složil více než pět set skladeb, natočil nespočet přelomových alb, získal cenu Grammy a mnoho dalších. Je brán za neoficiálního ambasadora černého kontinentu a pro světové politiky představuje klíčovou osobnost současné Afriky.

Hranice africké hudby posouvá malijská zpěvačka a kytaristka Fatoumata Diawara. Za výbušnou afropopovou desku Fenfo získala nonimaci na Grammy a propracovala se na pozici jedné z nejvlivnějších západoafrických ženských mluvčích. Hrála ve filmech oceněných Césary a nominovaných na Oscary, natáčela s Robertem Fonsecou, Herbie Hancockem, Matthieuem Chedidem, elektronickým duem Disclosure, Tonym Allenem a přidala se k Africa Expressu Damona Albarna. "Fatoumata ve své hudbě pořád trvá na zděděných tradičních zdrojích, nezdráhá se ale spoléhat na rock, blues nebo gospel, nicméně na malijský způsob,” dodává Jiří Moravčík.

"Pokud by The Fugees pocházeli z Keni, zněli by jako Královna bubnů Muthoni.” Muthoni Drummer Queen tluče do bubnů, soulu má v hlase na rozdávání, přesto nejraději rapuje a z jejího elektro hip hopu vycházejí spalující blesky. "Přidejte silné sociální cítění, přesvědčivý feminismus a vyjde vám z toho sebevědomá moderní africká žena, kterou je radost poslouchat,” líčí Jiří Moravčík. Vliv hip hopu na současný život Keni i celé Afriky je obrovský a Muthoni Ndonga pochopila, že pokud chce do budoucna rodné zemi, a zvlášť ženám, alespoň nějak pomoc, musí se spojit se zkušenými elektroproducenty - švýcarskou dvojicí Jean „Hook" Geissbuhler a Greg „GR!" Escoffey.

Londýnská skupina Fofoulah hraje rytmický experimentální afro-dub, míchá západoafrické styly, elektronické taneční beaty, jazz, funky a hip hop. "Senegalský zpěvák a raper Batch Gueye v jazyku wolof vybuzuje i naše svědomí: probuďte se, svět zas takový ráj není! A komu to nedochází, vtluče mu to bubnem sabar doslova do hlavy, podpořený fascinujícím hráčem na talking drum Kaw Seckem z Gambie,” dodává Jiří Moravčík. Leader kapely - britský bubeník Dave Smith, známý ze skupiny Roberta Planta - ale čerpá z daleko více zdrojů a sází na psychedelii analogových syntezátorů a kosmické zvukomalby saxofonisty a klávesisty Toma Challengera.

KOKOKO! znamená Ťuk ťuk ťuk. Konžská skupina vzešlá ze slumů Kinshasy vtrhla na mezinárodní scénu tranzovními koncerty a získala pověst naprosto mezního zážitku. "Hudebníci oblečení do žlutých mundůrů ozvučují obskurní DIY nástroje, které byly původně často sochami a uměleckými skulpturami. Do toho zní přeřvaný hlas zpěváka a tanečníka Makara Bianco. Vše s cílem otřást stereotypy provázející konžskou hudbu,” líčí Jiří Moravčík. Nevzdávají se ale ani afropopových melodií, funky a dubu.

Foto: Youri Lenguette, Aida Muluneh, Peter Mutuma