Coach Party rozhýbali Café V lese

V sobotu 11. května to v Praze žilo. Někteří vyrazili na hokej, jiní zase oblékli trička s nápisem Rammstein a zamířili do Letňan. No a naše redakce? Ta si chtěla užít večer plný pěkného indiečka, a tak se vydala na Krymskou. Café V lese tentokrát rozhýbala britská partička Coach Party za doprovodu vycházejících hvězd Midnight Swimmers. A že bylo o co stát.

Když mi minulý týden zpěvák Standa z Midnight Swimmers na United Islands řekl, ať dorazím na sobotní koncert v Café V lese, neváhala jsem ani chvilku. Jestli totiž na domácí scéně můžeme sledovat umělce světových kvalit, jsou to právě oni. Možná je to tím, že berou inspiraci od nejlepších indie kapel. Možná je to tím, že kluci prostě umí. Jedno vím ale jistě – stojíme u zrodu kapely, která má ambice za pár let vyprodávat ty největší koncertní haly.

Sledovat, s jakou láskou a upřímností svou hudbu hrají, je jako pohlazení po duši. Někdo by možná raději řekl orgasmus pro uši. A vlastně se této formulaci nebráním, protože pokud jste ještě nebyli na jejich show, o hodně přicházíte. Vedle desítek tuzemských alternativních kapel totiž Midnight Swimmers hudební scéně dodávají typicky svěží britský dech. Kromě úderné Night Rider či Brown & Red večer zazněla také zasněná Green Creature, se kterou skupina nedávno soutěžila ve Startéru Radia Wave. Došlo ale i na (zatím) nevydané songy, které už tuplem publiku vyrazily dech. „Ti jsou strašně dobří," poklepala mi na rameno jedna z návštěvnic koncertu. To tedy sakra jsou. Jejich set měl nicméně jednu chybu – byl krátký. Takhle skvělou hudbu by totiž člověk mohl poslouchat donekonečna. Už teď se těším, co pro nás kluci v budoucnu chystají.

Pak ale přišel čas na Coach Party. Čtyřčlenná partička z Isle of Wight na stage nakráčela jako by nic, a spustila. Jen co zazněly první tóny What Is The Point In Life?, nemohla jsem se zbavit pocitu, že mi jejich hudba něco připomíná. Chytlavé kytarové riffy, úderné bubny a přidrzlý hlas zpěvačky Jess Eastwood. A bingo, Wolf Alice! Kapela se netají tím, že od nich (a třeba také od The Strokes a Nirvany) bere inspiraci. Což je primárně slyšet na desce Killjoy (2023), kterou jsme v Praze měli možnost slyšet úplně celou. Ostatně, na kontě mají zatím jen tři EPčka a jednu desku, i tak se jim ale podařilo vytvořit setlist čítající 18 písniček, který návštěvníky „lesa" upoutal od prvního do posledního tónu.

I přes našlapaný setlist stihla zpěvačka Jess komunikovat s publikem. Nejdříve vysvětlovala důvod technických potíží, později se tázala, zda chceme slyšet vtip. „What do you call a deer with no eyes?" zaznělo z pódia, zatímco se Jess cukaly koutky. „No eye deer," zakřičel jeden z fanoušků. Celý klub se popadal za břicho, včetně kapely, která tento kousek pravděpodobně slýchá každý večer.

Energický koncert pokračoval písněmi All of My Friends, zasněnou Always Been You a typicky „Wolf Alicovskou" Hi Baby. Kytaristka vášnivě kývala hlavou do rytmu písní, bubeník vypadal, že si i přes stereotyp každodenního koncertování hru užívá, a celá kapela působila neskutečně uvolněně a upřímně. Chvílemi mi vlastně ani nedocházelo, že jsem na Krymské. Připadala jsem si jako v pokoji, obklopena partou cool přátel, kteří si prostě jen přišli zahrát pár písniček. Dle reakcí z publika mám dojem, že jsem v tom nebyla sama. Bavili se mladí, i starší. A to bez rozdílu. Ať už se jednalo o dojemnou Sweetheart, nebo o rozjetou All I Wanna Do Is Hate, všichni přítomní hudbu doslova hltali.

Coach Party si na osobitém přístupu k hudbě potrpí. Jak sami zmínili v rozhovoru pro magazín Dork, nejnovější deska pro ně není jen prvním krokem, ale také celou érou, která definuje zvuk kapely. A jestli takto plánují pokračovat, máme se rozhodně na co těšit – minimálně tedy dokud bude v kurzu přidrzle znějící hudba Wolf Alice. Coach Party ale bez debaty odehráli koncert, na který se jen tak nezapomíná.