Charlie Straight a Nightwork: konec jedné éry

Jakoby se říjen zahalil do oparu smutku. Černý měsíc pro všechny vášnivé fanynky. Měsíc, jenž se stal poločasem rozpadu. Česká hudební scéna přichází o dvě zásadní kapely z posledních let. Je to hodně špatný?

Vzpomínkový místo

Je to děs. Samotné se mi rozklepou kolena, když si jen představím, že má nejoblíbenější kapela by jednoho krásného dne vypustila do světa zprávu, že končí. Že už nic dalšího nebude a úplná sbírka cédéček a fotek z koncertů, zůstane tak jen vzpomínkovým místem, které se nových přírůstků už nikdy nedočká. Všichni víme, že naši milovaní hudebníci v (leckdy) uctívaných seskupeních tu s námi nebudou na vždy. Buďto umřou nebo odejdou. Ale člověk si to za běžného chodu života nepřipouští. Písničky hrající ze sluchátek, z rádií nebo z telky, bere jako samozřejmost. Rozpad undegroundové kapely z horní dolní (a o to víc, když se horní dolní nachází za velkou louží) zabolí hodně. Ale povětšinou málo lidí. Nic oproti tomu, když konec jedné éry vyhlásí někdo, koho miluje značná část národa. A co teprve, když se jedná o tu část, která je něžnějšího pohlaví a nachází se v palčivém pubertálním a postpubertálním věku? To už je zdrcení naprosté.

Kdo prosím?

Znám jich mnoho. Kdo taky ne. Fanynky na pokraji hysterie, které (bez pochyby) mají pokojíček vylepený plakáty svých idolů. Poznáte je podle toho, že vlastní čerstvou občanku, špulí se na všech fotkách na všech svých profilech všech sociálních sítí, které využívají a neposlouchají nic jiného, než ty své milované. Texty by odříkaly i ve tři ráno ze spánku a vsadím se, že i teď přesně tuší, kde se jejich miláčci nachází. A raději ani nechci domýšlet, co až s kultovními vyznavačkami konec takovéhle éry udělá. Samozřejmě hudební rozchody se ale dotknou i nás, co si modly jen tak rádi poslechneme. Ale nehrozí právě nám, že za pár dob už budeme matně z paměti lovit, kdo že to ty Charlie Straight nebo Nightwork byli?

Česká hudební scéna přišla o dvě docela zásadní kapely. Během chvilky si Zlounfest mohl postavit úžasné promo a Čauki Mňauki se prodává rychleji, než kdy byl kdokoliv schopný předvídat. Obě kapely se ale rozpadají z dost podobných důvodů. Už neví, jak dál.

Těžko odhadnout, kolik společných fanynek na pokraji ještě zdravého obdivu, kapely měli. Většinou tyhle vyznavačky bývají věrné jen jedněm klukům. Kvůli Dykovi se vyprodávala předražená divadelní představení, po kterých by jinak neštěkl takřka nikdo, a už vůbec ne osoby mladší čtyřiceti let. Kvůli Prachařovi teď všichni (resp. všechny) ještě víc pohrdají Agátou (dříve Hanychovou). Na vlastní oči jsem viděla kosmetické přípravy, skoro mdloby a následné skutečné mdloby roztomilé dívky, navlečené do šatů pro dospěláky, když se náhodou potkala na jednom festivalu s Albertem Černým. Ponechme stranou jejich zdrcený svět. Co ale hudební svět?

Nightwork ohlásili konec jejich srandovním vtípkům. Projekt, který snad ani oni sami nemohli myslet vážně, je u konce. Skoro se chce vydechnout slova konečně a zaradovat se, že tuzemské festivaly dají přednost při osmé večerní něčemu inteligentnějšímu. Skončí éra jednoho idola, přijde někdo nový. Možná se tentokrát vytasí s předělávkou Lady Karneval a český éter se zase bude měsíce dusit pár tóny stále dokola.

Charlie Straight ohlásili konec jejich indie brit pop-rocku. Jedna z mála kapel, která stála za vývoz. A především takřka jediná, která měla v tomhle exportu slušnou šanci uspět. Kapela, která mohla českou muziku převést za hranice a minimálně po Evropě na naší malou zemičku upozornit. Že se brzy za Nightwork najde nástupce, je skoro jisté. Kde ale v našich vodách najdeme kapelu, která s ambicemi, jistotou a hlavně reálnou šancí na úspěch bude klepat na brány Glastonbury?

Necháme vyplakat polo šílené fanynky. Ještě pár týdnů budeme číst palcové titulky o probíhajících koncích. A pak? Nezbývá než doufat, že minimálně po Albertu Černém a jeho bývalých spoluhráčích se neslehne zem. A co Dyk? Bulvár se o něj už postará.

Jen nezapomeňte vyrazit na ten koncert, co máte v diáři. Možná je za měsíc, možná až za tři. Mohl by to totiž být ten poslední. Poločas rozpadu přichází bez varování. Nikdy nevíte …