Brutální Jahoda se nemá čeho bát, hraje příjemné a poctivé písničky

Mladá impulzivní kapela, která vsází na hudbu ve směsici kvality rocku, melodičnosti popu a divokosti punku. Tak sama sebe charakterizuje kapela Brutální Jahoda a její debut Čeho se bojíš tato slova potvrzuje. Většině z deseti písní dominuje silná melodie, vstřícný rytmus, chytlavý refrén a punková energie.  

Od podobně zaměřených poprockových či punkrockových kapel se Brutální Jahoda odlišuje přítomností houslí, které bravurně ovládá Vojtěch Komínek. Ať už drží krok s rytmickými nástroji nebo se podílejí na melodiích, vždy písně osvěžují, provzdušňují a dodávají jim další rozměr. Přitom je fajn, že se necpou všude, ale objeví se přesně tam, kde skladbě pomohou. Jinak formace hraje poctivý, šťavnatý pop rock, někdy tvrdší, jindy melodičtější, chytlavější, občas i dost syrový. Všichni členové hrají na své nástroje výborně, nápaditě pracují s dynamikou i gradací a také zpěv působí suverénně a přirozeně.  



Pojďme ale od začátku. Stín je vhodně zvoleným otvírákem alba. Rychlá, tvrdá, úderná skladba, spojující melodičnost se syrovostí, mající drive a spád, navíc lehce motivační. „Nechci bejt jak stín, já chci zářit jako plameny ve tmě." Posmutnělé Reflektory se odpíchnou právě od houslí, k nimž se postupně přidávají další nástroje. Pestrá písnička, v níž se střídají melodické pasáže s nervními, mírně dramatickými. Přímočarou, chytlavou hitovku představuje Mimo dostřel, pomalejší skladbu pak Dokud dejchám. I když se jedná spíše o baladu, energie a dynamiky má na rozdávání, takže unylost rozhodně nehrozí. Rockověji vyznívá Situace nejistá, která i s pomocí houslí uhání jako o závod a náležitě graduje.  

Zajímavý rytmus zdobí titulní píseň, rockovou vypalovačku s punkovou energií. Další hit představuje Už znáte Veroniku?, hravá, vzdušná, lehká píseň, jejíž refrén z hlavy hned tak nedostanete. Papírový draci přinášejí zřejmě nejpropracovanější, nejpestřejší skladbu nahrávky, Ona je další romantickou baladou, ve srovnání s Dokud dejchám se však určitým klišé nevyhnula. Na koncertech však bude fungovat stoprocentně. O závěr se postará bonusová Růženka, akustická skladba, která se oproti předchozím songům vymyká způsobem zpěvu,svojí stavbou i rytmem, ale zároveň se jedná o příjemnou změnu.  

Inteligentní texty staví před příběhy spíše na pocitech a obrazech. Působí přirozeně a zabývají se různými pohledy na lásku a vztahy hlavně s holkami, které zachycují bez frází, s vtipem a nadhledem. Dotýkají se také víry ve vlastní síly, odvahy ke změně, překonávání strachu nebo nutnosti nevzdávat to. Nápaditě pracují s češtinou, slovními obraty a jejich významy. Nechtějí poučovat,  moralizovat, něco řešit, ale podstatné je, že jsou o něčem.    



Album Čeho se bojíš, které navíc zdobí i výborný zvuk ze studia Rápotice, představuje Brutální Jahodu jako dobře šlapající kapelu, stavící na nadšení a radosti z muzicírování. Každá skladba dokazuje, jak moc to muzikanty baví a že hudbu dělají upřímně, bez kalkulu a vypočítavosti. A live verze písniček budou znít určitě ještě energičtěji, takže si jejich vystoupení rozhodně nenechte ujít.
Foto: Milan Havlík