Amber Run suverénně ovládli pražské Rock Café

Úsměv na tváři střídající kapky slz - Amber Run do Rock Café přivezli nálož emocí všeho druhu, a že se jim to náramně podařilo. Kdo nedorazil, o hodně přišel – jestli totiž někdo hudbu dělá srdcem, jsou to právě oni.

Celý večer odstartoval Myles Smith, sólový hudebník z Anglie. Na TikToku se pyšní slušnou základnou v podobě 470 000 sledujících. Na pódium přišel však velmi skromně, pouze s akustickou kytarou. I tak se mu podařilo dojemnými texty okouzlit všechny příchozí. Písně o lásce, zradě a ztrátách jsou zkrátka sázkou na jistotu, Myles je ale ještě prokládal emotivním vyprávěním, během kterého ukápla nejedna slza. Set zakončil coverem Sweater Weather od kapely The Neighbourhood. Vzhledem k podobnosti žánrů hudby bylo jasné, že tento song bude celý klub zpívat z plných plic. Tak se samozřejmě stalo, refrén nechal Myles čistě na publiku, které znalo každičké slovo. Na závěr publiku poděkoval, a po třiceti odzpívaných minutách s úsměvem opustil pódium.

Následovala krátká pauza, během které crew doladila poslední technické detaily. Nervozita stoupala, fanoušci neustále kontrolovali čas, když se rázem změnila barva světel. Bylo jasné, že show právě začíná. Přesně ve 21:00 se po klubu rozeznělo dunění, během kterého postupně nastoupila celá kapela, v čele se zpěvákem Joem Keoghem. Za uši trhajícího řevu kapela odstartovala svou první pražskou show, a lepší úvodní song než The Beautiful Victorious z nového alba How To Be Human snad ani Amber Run vybrat nemohli. Chytlavá energická melodie doprovázená neskutečnou živelností všech členů kapely dala na vědomí, že to, co si pro nás na večer připravili, bude nezapomenutelné. Kluci totiž hudbu dělají celým svým srdcem, a je to znát. Joe po celý večer s fanoušky komunikoval, nebál se k nim přiblížit, ale především se na ně neustále usmíval. Štěstí mu v ten moment doslova vyzařovalo z očí. Jako by se pod schránkou třicetiletých mužů stále skrývali ti mladí, osmnáctiletí kluci, kteří i po letech hrají hudbu pro radost. Nechyběly ani komické momenty, například když Joe omylem na pódium vylil pivo, nebo když si dělal legraci z hlasitě řvoucích fanoušků. Vraťme se však zpět k samotné show. Energické songy totiž za malou chvíli vystřídaly ty depresivní. Atmosféra se v tu chvíli dala krájet, lidé pomalu vytahovali papírové kapesníky z hlubin svých kapes, a po tváři jim stékaly slzy jako hrachy. Fickle Game, 5AM či Amen zkrátka dostaly úplně každého.

Setlist složený z 19 písní obsahoval jak nejnovější hity z alba How To Be Human, tak nejstarší tvorbu. „Když jsme poprvé v Praze, tak bychom vám rádi zahráli úplně první písničku, kterou jsme kdy vydali. Bylo nám 18 a 19, když jsme ji napsali, " uvedl Joe Keogh v souvislosti s písní Noah. Večer zakončila kapela songem No Answers. Tedy, ne tak úplně… Co by to bylo za koncert Amber Run bez fenomenální I Found, na kterou se těšil snad úplně každý. Následoval řev, za který by se nemusely stydět ani větší koncertové haly, a tak kapela nastoupila zpět na pódium, kde v rámci encore odehrála závěrečné dva songy. Poté se již Amber Run s Prahou definitivně rozloučili, a hodinu a půl dlouhý emotivní zážitek byl u konce.

Jak celkově koncert shrnout? To lze slovy popsat jen velmi těžko. Za sebe však mohu říct jedno – zúčastnila jsem se desítek koncertů, něco tak intimního a překrásného jsem však dosud nezažila. Až se k nám příště kluci vrátí (a doufejme, že to nebude trvat dlouho), z celého srdce vám doporučuji na koncert dorazit. Amber Run jsou ztělesněním skromnosti, lásky a štěstí, jehož podobu v dnešním hudebním světě budete jinde jen těžko hledat.

Fotografie: Naty Velebilová