Alvaro Soler svým úsměvem a španělskými pohyby rozzářil stage!

Pláž, paprsky slunce pálící po celém těle, v ruce drink s deštníčkem a v uších rytmická španělská hudba. Ačkoli to zní jako skvělá dovolená v teplých krajinách, v pátek 23. září stačilo zajít do pražské Fortuna arény. Ačkoli v tento den nastal podzim, Alvaro Soler se postaral o to abychom všichni ještě pocítili závan léta. 

Vzhledem k tomu, že koncert nebyl kompletně vyprodaný, našlo se několik fanoušků stojící frontu u kasy ještě pár minut před koncertem. Bohužel v případě, že se těšili na předskokana Grega Tara, měli smůlu. Alvarův bratr, celým jménem Gregory Tauchert Soler, totiž začal hrát již o půl osmé i přesto, že jeho set měl mít původně start až v osm. Ze strany pořadatelů šlo tedy o jakousi změnu, která nebyla nikde ohlášena. Kdokoli dorazil na čas a šel si vystát ještě frontu na drink – stejně jako my – Grega nestihl. Na facebookové stránce se až kolem osmé hodiny objevila informace, že hlavní hvězdy se dočkáme již ve 20:45, tedy o patnáct minut dříve, než bylo původně v plánu. Více informací jsme bohužel nedostali, a tak nemělo cenu se nad tímto zmatkem pozastavovat a kazit si večer.

Když se člověk rozhlédl, aréna byla naplněna všemi věkovými kategoriemi, od dětí přes teenagery až po starší generace. A to není řeč jen o ženském publiku. Znuděných tváří pánského osazenstva při čekání s drahými polovičkami bylo také docela dost. Naštěstí při nástupu Alvara na stage se jejich výrazy změnili a většina se roztančila po boku svých partnerek.

Německo-španělský zpěvák naběhl s velkým zářivým úsměvem a show započal roztančeným songem Candela. Publiku netrvalo dlouho aby rozhýbaly své boky do španělských tónů. Show pokračovala písničkami Loca a Ella z druhého alba Mar de Colores, které vydal v roce 2018. Mohlo se zdát, že jde o podobný setlist jako před třemi lety, když Prahu navštívil právě s tímto albem. Nicméně další rádiová hitovka Magia ze stejnojmenné desky nás mohla přesvědčit o opaku. Zde poprvé Alvaro přenechal zpívání refrénu čistě fanouškům a musím uznat, šlo to skvěle. Když se zpěvák zeptal, ke znalosti španělštiny se přihlásila zhruba polovina fanoušků, texty měl však každý naučené na výbornou.

Kdo sleduje Alvarův Instagram, tak si jistě všiml záplavy fotek z jeho procházky Prahou, kterou si podle jeho vlastních slov velice užil. Díky tomu pak jeho chvála na naše hlavní město nezněla jako něco, co roboticky odříká na každém koncertě.

Song Manila, jenž je výsledkem spolupráce s Rayem Daltonem představil poměrně nezvyklým způsobem. Aby všem bylo jasné, koho si pod výše zmíněným jménem představit, zazpíval kousek hitu Can‘t hold us, který Ray nahrál společně se světoznámým Macklemorem a Raynem Lewisem.

Polovina koncertu byla za námi a najednou se doposud poměrně zběsile blikající reflektory všech barev uklidnili, všichni ztichli a Alvaro zasedl za piano. Krásné a kouzelné chvíle při skladbě En tu piel doprovázeli fanoušci rozzářenými telefony. Divoká španělská party se změnila v něco, co připomínalo romantickou večeři při svíčkách. Dojatý Alvaro po skončení poprvé promluvil česky a slovem „děkuji" roztleskal fanoušky ještě víc.

Piano vyměnil za akustickou kytaru a splnil přání jedné fanynky, která se již od začátku koncertu s transparentem v ruce hlásila o společné zpívání Alma de luz. Doják v podobě jejich duetu byl doslova dechberoucí. Při poslední emoční bombě v podobě Esperándote vyrazil mezi fanoušky a došel až doprostřed arény, kde mezi svými obdivovateli dozpíval celý song.

Druhá polovina koncertu byla nabitá stejně jako ta první, ne-li víc! Při skladbě Agosto z prvního alba nás všechny Alvaro pořádně rozhicoval. Ne kvůli tanci, ale kvůli dřepům. Jestli mi paměť dobře slouží, něco podobného se odehrávalo i na předchozím tour. Alvaro jednoduše všechny vyzval k tomu, aby udělali dřep dolů a pak rychle nahoru a musím říct, byl to docela záhul.

Následně přizval na stage i svého bratra Grega, kterého v ten moment většina přítomných viděla poprvé v akci. Je to docela škoda, protože Greg předvedl, že ani jemu energie rozhodně nechybí. Finále večera se blížilo, naštěstí ho Alvaro udělal ve velkém stylu, protože předvedl nejvíce očekávané hity. Řeč je o La Cintura a hlavně Sofia, která během 7 let na Youtube nasbírala přes 800 milionů zhlédnutí.

Tento sympatický zpěvák má jednu výhodu, a tím jsou skvěle naladění fanoušci, kteří nasávají jeho pozitivní energii jako houby. Nemusí vůbec vybízet k tomu, aby skákali, zpívali a dělali další různé psí kusy - jak to tak na koncertech bývá. Zvládají to totiž s přehledem sami. Španělský šarm prostě nezapře, jeho pohyby jsou tak nakažlivé, že to strhne i ty nepříliš zainteresované pány, kteří šli tak nějak z donucení. Svět a jeho každodenní starosti jako kdyby na několik desítek minut přestaly v pátek díky jednatřicetiletému hudebníkovi existovat. Po třech letech v Praze opět dokázal, že na podiu stačí kytara, skvělá kapela, několik barevných světel a člověk se může cítit jako někde na dovolené v Barceloně v tom nejteplejším sluníčkovém dnu. Tak snad tentokrát na další koncert nebudeme čekat dlouhé tři roky.