Algiers se představili ve vyprodaném strahovském klubu 007

Americká parta Algiers letos předskokavala na evropském turné slavným Depeche Mode. Nyní se do Evropy vrátila a jezdí opět po menších klubech. Mezi zastávkami se tentokrát objevila i Praha. Tuzemský koncertní debut se odehrál ve vyprodaném klubu 007 Strahov. Malé prostory v podzemí studentských kolejí nedaleko strahovské ruiny však nabídly velký zážitek. Supportem se stala hudebnice Hiro Kone.

Ta započala svůj set ještě před avizovanou osmou hodinou. Hudba byla zaměřená především na atmosferický zážitek, naprosto se hodící do temného podzimního dne. Dunící elektronická hudba byla svým způsobem chytlavá a dokázala po celou dobu poutat pozornost přítomných. Zpěvačka představila i některé skladby z letošní desky Love Is The Capital. Celkově se jednalo o velmi experimentální vystoupení této umělkyně, vlastním jménem Nicky Mao.

Algiers nastoupili těsně po deváté hodině. Ještě před začátkem vystoupení ukázali v jaké pohodě jsou, když střídavě sledovali vystoupení své kolegyně či hráli stolní fotbálek. S sebou přivezli i zajímavé kousky do fanouškovské sbírky. Kromě tradičních verzí obou desek na vinylu nechyběly ani singly, limitovaná a podepsaná černá edice nové desky The Underside Of Power, mikiny, trička nebo plakáty.



Celé vystoupení obsahovalo převážně skladby z druhé desky, nechyběly však nejdůležitější party eponymního debutu, vše pak bylo propojené nejrůznějšími intry, složenými především z proslovů. Celá hudba Algiers je textově postavená na silných politických tématech a o tom bylo také celé vystoupení. Boj proti rasismu, fašismu, utlačovaní. Sám frontman Franklin James Fisher je velkým bojovníkem o lidská práva a všechny tyto nálady se celým vystoupením promítaly.

Každá píseň byla zahraná s obrovským zápalem všech čtyř členů. Jak hlučně se začalo u Cry Of The Martyrs, tak to vydrželo po celý, hodinu a pětadvacet minut dlouhý, set. Frontman se hned několikrát dostal až mezi diváky odkud předváděl naprosto precizní vokální výkon. A to i z pódia, kde střidavě hrál na kytaru a klávesy. Mezi nejsilnější chvíle večera patřil vůbec první singl kapely Blood, Black Eunuch, precizně odzpívaná, soulem nasáklá Mme Rieux a Walk Like Panther, temná hymna s úvodním proslovem Freda Hamptona. Závěr patřil titulní skladbě a singlu z druhé desky The Underside Of Power, se kterou se kapela s publikem rozloučila a věřme, že ne na dlouho.

Naprosto profesionálním výkonem a naplněným sálem si navíc řekli o daleko větší prostory pro příští vystoupení. Závěrem se členové kapely přišli bez problémů podepsat na zakoupené desky, případně i popovídat s některými z fanoušků, což jim zase dodává další kredit navíc.