Alaverdi si dělají co chtějí. A dělají to moc dobře.

Alaverdi. Neřízená střela, která si dělá co chce. A myslím, že nejen na své nové, v pořadí čtvrté desce s názvem In Fermentation. Litevští hoši neuznávají škatulky, mění si rytmy, nálady i tempa podle momentálního rozpoložení. Když chtějí skladbu ukončit, klidně to udělají, aniž by dumali o nějakém elegantním zakončení. Prostě se s tím nemažou, aranže příliš neřeší, zvraty naopak nešetří. Absolutní svoboda, nevypočitatelnost, permanentní překvapování. Pro posluchače velké dobrodružství, neboť nikdy nelze dopředu odhadnout, co trojice muzikantů v následující chvíli udělá.  

Alaverdi. To jméno mi zní hodně úderně a přesně takovou muziku litevská kapela, která už devět let žije v Praze, hraje. A je úplně jedno, zda se pohybuje v punkových, metalových či hardcoreových vodách nebo jestli si odskočí k magickému undergroundu. Vždy je přesvědčivá, autentická a upřímná, energie (pozitivní) navíc lítá všemi směry. A co je důležité – také hudebně zábavná a srozumitelná, takže o žádné intelektuální předvádění se rozhodně nejedná.  

Album otevírá krystalicky čistá, poetická, posmutnělá a melancholická skladba Vandens Vienuma, kterou dojemně a bez nástrojů odzpívají Ema Brabcová a Olga Königová. Nenechte se ale zmást, že by album pokračovalo ve stejném duchu, Alaverdi jsou přeci neřízená střela. Následující Estamas labai je už neučesaný, špinavý punk, energický, místy až zběsilý. V Dog Sled přidá trojice muzikantů na metalové tvrdosti, takže syrová, rychlá, temperamentní píseň s výrazným refrénem. Hutné kytarové stěny, výkřiky místo zpěvu, prvky metal core a obrovský drive zdobí Fermentation Nation, alternativněji, rozvolněněji vyznívá písnička Laikas, stavící na magické atmosféře.   



Stejně uhrančivě působí i začátek skladby Northern Lights, z níž se pak vyloupne tvrdá, vygradovaná metalová hitovka. Žuvedros představuje krátkou, vzdušnou vypalovačku. Během minuty vystřelí tolik energie, co jiní často potřebují na celou nahrávku. Velice pestře a proměnlivě zní syrová Here Comes The Sioux, Give Them Something To Hunt, propojující metal s punkem, uhání jako splašený kůň. Podobná pestrost charakterizuje také další energickou a špinavou pecku Last Train To Kaunas.  

Návrat do undergroundové magičnosti přináší hutná Behold The Pine Trees, stavějící na hodně výrazné atmosféře. O závěr se pak postará silně emotivní Sešitej svět, dynamické písni dominuje nezaměnitelný a v refrénu velice melodický zpěv Načevy. Průplach hlavy končí, ale posluchač má okamžitě chuť zmáčknout tlačítko repeat. Tohle dobrodružství hned tak neskončí a navíc v autentickém světě Alaverdi je mu fajn. Cílem kapely je šířit do světa pozitivní vibrace a deskou In Fermentation se jí to daří dokonale. Příjemný poslech.
Foto: Jiří Starha