Zatím se mnou dveře nevyrazili

Vystudovaný inženýr chemie, milovník Jeepů, programový ředitel, moderátor, podle kolegů zajímavý a chytrý chlapík,  který letos slaví pracovní jubileum.  A já musím konstatovat, že rozhodně sympatický. Standa Rubáš z Rádia BEAT mi odpověděl na pár otázek.   

Hudební knihovna: Vzpomeneš si, jaká muzika Tě poprvé chytla za srdce, že jsi bez ní nemohl žít? A kolik Ti bylo?
Standa Rubáš: „Tak to je dobrá otázka! Svou zkušenost z dětského sboru Zvoneček v Chebu  raději přeskočím, i když mé pěvecké sólo v chebském divadle, s textem Kdybych měl odpověď dát, proč mám svou zemi tak rád, se stalo legendární a kamarádi se mi za to dodnes smějou. No, co mne opravdu chytlo asi vím. Mohlo mi  být tak šest nebo sedm let, šmrdlal jsem na housličky a dost strašně. V paměti z té doby mám na xeroxu okopírovaný zpěvník a v něm Tam kde leží Little Bighorn je indiánská zem. A to jsem se tehdy pokoušel hrát pořád dokola. Když jsem kráčel s futrálem do lidušky, děti na mě z pískoviště volaly, hele, Kyslík jde!  Ale jo, to mě bavilo. U nás doma se jelo country a Dalibor Janda."

HK: Která z českých skupin Tě baví delší čas a proč?
SR: „A další dobrá otázka. Pro mne klasici, Blue Effect, Krausberry, Luboš Pospíšil, Vláďa Mišík, Visáči, Vítkáči, Michal Pavlíček, Tomáš Hajíček a Krucipüsk, Arakain. Je to muzika tak nějak jiná, co se s léty neošoupe. Bude to i tím, že později jsem s těmi muzikanty strávil nějaký čas, ať už v rádiu nebo někde na turné a přibyly mi k tomu i osobní zážitky. Třeba hledat krvácejícího Martina Krause v noci v obřím areálu budějické nemocnice, tak na to si po letech vzpomíná i on. A určitě i ta paní doktorka, která mu zašívala hlavu a on jí u toho pěl. Chceš vědět co? Ještě včera jsem ho měla v ústech...jasně, že Platinový můstek. Ó Bože můj!"



HK: Hrál jsi někdy v nějaké skupině? A na jaký nástroj?
SR: „Výborná otázka!  No jo, hrál. Ona ta skupina zkoušela a naštěstí nikdy nevystoupila. Na nástroj žádný, já si po cestě na první zkoušku koupil mikrofon, že budu zpívat. Vláďa Gorgel si koupil po cestě basu, a tak jsme to s dalšími kluky dali dohromady. Původní název Význam vývozu řepky olejné do severního Nepálu neprošel a časem se ustálil název MVK, což znamenalo Masakr v kočárkárně. No jo, nic moc, vím. S dalšími pivy pak zkratka získávala mnoho dalších významů, často nepublikovatelných. Zkoušeli jsme dole v pražském Kainu, než se otevřelo. A když už  chodili lidi, šli jsme nahoru a měli soustředění. My tu kapelu podle mě tehdy fakt měli jen proto, abychom mohli ještě před otevíračkou chodit do hospody. Vlastně jediný, kdo v  té první sestavě opravdu uměl hrát, byl Honza Gorgel - Gorgy. Když se dnes potkáme na koncertě Dymytry, s nostalgií zavzpomínáme: "Hele, kde my jsme mohli být, kdybychom fakt zkoušeli"!"

HK: Jaká muzika Tě hodně baví, rock, metal nebo i vážná muzika? S
R: „S vkusem  to mám takové pestré. Rock, metal, blues, či nějaké ty modernější odnože doplněné o trochu elektroniky. Když se to dělá vkusně, tak proč ne. Vážnou hudbu si doma nebo v autě popravdě moc nepouštím. Jednak jsem správně profesionálně zdeformovaný a taky zmlsaný rypák, takže poslouchám BEAT a hledám chyby. Případně listuju v ostatních rozhlasových  stanicích dle hesla, že je dobré poznat nepřítele. A kdybych měl vytáhnout něco, co by se ode mne asi nečekalo, tak je to americké country nebo countryrock. Třeba Trace Adkins, Gretchen Wilson, Big and Rich a další."

HK: Tak to country bych vážně nečekala. Co říkáš na úroveň české muziky, je třeba ta rocková srovnatelná se světovou?
SR: „Myslím, že ano. Zvlášť v posledních letech se mi zdá, že tu přibývají kapely, které to pochopily a mají šanci i někde za hranicemi. Jednak přišly na to, že v obýváku jen těžko vyrobí opravdu dobrý zvuk, že je dobré mít producenta a že to celé stojí balík peněz. Zkrátka ten "velký svět" není jen o tom se s kamarády muzikou bavit, ale fakt to brát trochu jako firmu a tím pádem do toho celého investovat nemalé peníze s tím, že se to jednou možná vrátí. Uvedu třeba John Wolfhooker, Marina, Doctor Victor a je jich mnohem víc."



HK: Chtěl jsi pracovat v rádiu?
SR: „Nemůžu říct, že nechtěl. Rádio a muzika mne bavily vždycky. Dodnes si pamatuju na první den vysílání rádia Egrensis v Chebu a na Leoše Mareše, který tam začínal a nikdo ho neznal. Fascinovalo mne to, ale nikdy nenapadlo, že já v rádiu skončím. U mě se brzy ukázalo, že sporty nebo manuální práce nebude to pravé, však mi doma říkali, polož ten míč a jdi si raději číst. A já četl, to mi šlo. Nakonec to došlo až ke státnicím na VŠCHT, takže moje dráha měla být v chemii. Nějak jsem ten obor minul, ale nelituju. Když při úklidu narazím na svou diplomovou práci, vždy si povzdechnu. Jo, chemie je krásná věda."

HK: A jak jsi se tedy k  práci moderátora dostal?
SR: „Asi jako všichni, nějakým kotrmelcem? Já vlastně neznám nikoho, kdo by si řekl, já jdu do rádia a šel. Prostě se to všem tak nějak stalo, stejně jako mě. Já, kluk z malého města, jsem šel do Prahy studovat. A rychle zjistil, že pokud se mám něco na koleji učit, tak jen v noci, to hladina hluku občas klesne. No a u toho jsem poslouchal BEAT. Mailem jsem se tam tenkrát zeptal, jestli neplánují nějakého moderátora na noc, abych na biflování integrál, derivací a plánů fabrik nebyl sám. A povedlo se, trefil jsem se do doby, kdy si na poradě řekli, že zkusí experiment a vytáhnou někoho z ulice, kdo o tom nic neví a pokusí se mu to rádio nacpat do hlavy. Tu chemii jsem nakonec dostudoval. Ve škole mě profesoři zkoušeli a já jim zase pokládal soutěžní otázky o lupeny. Ale protekci jsme neměli nikdo."

HK: Jak dlouho už moderuješ a pracuješ v Beatu? 
SR: „Už je to letos jubilejních 15 let. Dokonce si pamatuju, že jsem své poprvé měl 5. 6. 2005. Měl jsem štěstí, tak nějak jsem tím životním kotrmelcem do toho spadnul, nejdřív jakože na brigádu, na pár dní. No a zatím se mnou nevyrazili dveře, i když uznávám, že jsem často dost komplikovaná osobnost."

HK: Co Tě na té práci baví nejvíc?
SR: To je jednoduché, ona nikdy není stejná. Protože jak se změní v rutinu a stereotyp, je čas jít o dům dál. Práce je to náročná, časově i psychicky. Neumím si představit, že bych tam chodil jen si odkroutit tu svou osmičku, to by se nedalo. A kdyby jen osmičku! S nadsázkou (velkou) říkám, že lidi z rádia jsou jako hasiči. Musí to hrát v noci, ve dne, na Štědrý den i na Silvestra. Během těch 15 let jsem rádio prošel od půdy po sklep, dělám toho víc než jen moderování, neustále se něco nového učím a pořád je třeba něco vymýšlet, zkoušet či měnit. Prostě je to takové nikdy nekončící vyrábění něčeho, co není vidět, nejde to změřit ani zvážit a nikdy nevíš, jakou reakci to vyvolá."
GALERIE


ZADEJTE KOMENTÁŘ



HUDEBNÍ ZPRÁVY
V náručí kapely Kaleida bylo dobře
28.03.

V náručí kapely Kaleida bylo dobře

Brněnský Kabinet Múz minulou neděli hostil koncert elektro-popového duo Kaleida. Jejich turné k nové...


Jak bouřlivá melodie plná emocí rozhýbala Fórum Karlín aneb Mother Mother v Praze
28.03.

Jak bouřlivá melodie plná emocí rozhýbala Fórum Karlín aneb Mother Mother v Praze

Kanadská skupina Mother Mother zavítala do Prahy, kde pro své fanoušky vystoupila 24. 3. ve Fóru Karlín v rámci...


Desetiletá skupina Skety vydává novou desku, kterou pokřtí Adam Plachetka
28.03.

Desetiletá skupina Skety vydává novou desku, kterou pokřtí Adam Plachetka

Vokální skupina Skety, která v letošním roce slaví 10 let na scéně, vydává své čtvrté řadové...


Vyprodaný Medvěd měl na programu šestou zastávku republikové 10x3 Tour 2024
27.03.

Vyprodaný Medvěd měl na programu šestou zastávku republikové 10x3 Tour 2024

Plzeňský multižánrový klub Bílej Medvěd se v sobotu 23.3.2024 mohl pochlubit jak výběrovým line-upem, tak cedulí...


To nejlepší z Krylovy tvorby vychází na dvou vinylech
27.03.

To nejlepší z Krylovy tvorby vychází na dvou vinylech

Karel Kryl (1944 – 1994) by letos 12. dubna oslavil osmdesáté narozeniny. Těsně před touto významnou událostí...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
Všechno bude dobrý
23.03.

Všechno bude dobrý

» Jelen

Všechno bude dobrý je název nového alba kapely Jelen, které vyšlo...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta

Hudební knihovna - NEWSLETTER

Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.

Přihlásit k odběru newsletteru