Stoupající rocková hvězda Yungblud vystoupil v Praze
Redakce, 22. 10. 2025
Když jsem Yungbluda
viděla poprvé, bylo mi 15 a
jeho koncert pro mě byl vytouženým zážitkem. Do vyprodaného klubu Roxy
se v roce 2019 zoufale snažily lístky sehnat
desítky, ne-li stovky fanoušků. A teď, v roce 2025, se stalo to stejné, akorát
už se pohybujeme v mnohem větším měřítku, Yungblud totiž během pár měsíců
vyprodal sportovní arenu Fortuna.
Poslední týdny jako kdyby
všichni netrpělivě vyčkávali říjen, pátek
17.10. si v kalendáři odškrtával nejeden fanoušek. Kdo loni nebyl na Rock For People a ani si
nevyjel na koncert za hranice Česka, měl možnost Yungbludovu show v
Praze zažít naposledy v roce 2022 v sousední Malé sportovní hale.
Na koncert tak dorazili nejen fanoušci,
kteří byli přítomní už u Yungbludových
začátků, ale také ti, kteří ho teď viděli úplně poprvé. Jednalo se
zkrátka o událost, na kterou si zajeli
diváci ze všech koutů Česka. Celý večerní line up navíc představoval nadupaný zážitek po všech
stránkách. Na úvod jsme si prohlédli sympatické Ruworr!ed, zatancovali na
Weathers a užili si i speciální hosty,
české miláčky Palaye Royale. Ale
pojďme to vzít popořadě.
Kapelu Ruworr!ed si
můžeme pamatovat z letošního ročníku Rock For People, o Šimonovi ale ví snad
každý český fanoušek Yungbluda. Na
loňské headline show na Rock For People Yungblud vytáhnul zpěváka Ruworr!ed, Šimona, na podium doprovodit ho u písničky Fleabag na
kytaru. Šimon si v ten moment získal celé
publikum, perfektně zapadnul na stage mezi všechny muzikanty. Teď spolu
se svojí kapelou otevíral Yungbludův
koncert.
Co se mu musí nechat je, že i v nízkém
věku má Šimon velké charisma. Na druhou stranu sám Dominic Harrison (Yungblud) byl v jeho věku, když svou hudební
kariéru naplno začal. Ruworr!ed
opakovaně zvali fanoušky na jejich nadcházející koncert ve Futurum Music
Bar, Šimon Zahradník také poděkoval
Yungbludovi za příležitost. Šlo zároveň vidět, že i mladá skupina měla v
publiku své věrné fanoušky, kteří na
odehranou hudbu reagovali.
Zdálo se, jako kdyby
všichni zpěváci měli v sobě zakódovanou nějakou podobu, protože při pohledu na
Šimona, Remingtona z Palaye Royale a samotného Yungbluda měl divák pocit, že se
dívá na tytéž umělce určené pro přesně svůj styl hudby a prezentace. Kdo tuto
vizáž úplně nesplňoval byli Weathers, americká skupina, která žánrově zaplňuje škatulku alternativního
roku. Tato stylová sympatická čtveřice s sebou přivezla nakažlivou energii a na
první pohled bylo zřejmé, že si mezi diváky našli spoustu nových posluchačů. Do
setlistu si zařadili své nejznámější písně, kterými byly například Lonely Vampire či I'm Not Okay. Do své show
zapojili i publikum, když jej naučili
kousek z písničky Where Do I Sign?, aby diváci mohli zpívat spolu
s nimi.
Šarmantní zpěvák Cameron Boyer
oznámil, že zahrají i ještě nevydanou
písničku, především pro přítomné fanoušky Weathers. Nadšení z kapely ale
byli naprosto všichni.
Pocitově byl celý
koncert takový malý festival, po Weathers ještě na stage nastoupili miláčci
České republiky, bratři Palaye Royale. Tahle kapela je v Praze pečená vařená
průměrně tak dvakrát až třikrát do roka, díky čemuž fanoušci přesně ví, že
vysoká očekávání budou s přehledem splněna. Palaye Royale zahráli staré i nové
skladby, počáteční Death or Glory navnadila všechny přítomné na zbytek koncertu. Baterky
telefonů se rozsvítily při Dying In A Hot Tub, která svého času bývala jejich nejznámější
písničkou. Slyšeli jsme také kousek coveru na Seven Nation Army, který kapela občas do svých koncertů
zakomponovává. Ke konci vystoupení Fortunou zazněla píseň You'll Be
Fine, během které zpěvák Remington
vystartoval z podia a doběhnul až k sekci sezení, kde vyšplhal na zídku. Měla
jsem pocit, že už nikam jinam tentokrát
nepoleze, ale opak byl pravdou, při Mr. Doctor Man se neohroženě vyškrábal na kovovou konstrukci na
podiu. Kdyby někdo vyplňoval během
koncertů Palaye Royale nějaké bingo, zpěvákovo šplhání by měl na každé show
stoprocentně odškrtnuté.
Palaye Royale jsou zároveň dost kontaktní
kapela, není tedy divu, že se Remington odvážil i mezi fanoušky na ploše na
stání. Ze všech tří bratrů navíc stále čiší vděčnost a nadšení, jsou to zkrátka
umělci, kteří mají ke svým divákům velmi blízko.
Kvalita Yungbludových koncertů
je zaručená už jenom pro ten excelentní výběr předkapel, které diváka nikdy nenudí.
Samotný Yungblud taktéž nezklame, což je
především kombinací kvalitní hudby
a kultu osobnosti. Pokud někdo má své publikum kompletně podmaněné, je to
Dominic Harrison. Fanoušci netrpělivě očekávali umělcův příchod a davem zazněl nejeden výkřik, dokonce
se křičelo i česky ”Na co čekáš, pojď už ke mně!"
Předzvěstí příchodu na stage byl pozdrav promítající se na plátně ve všech
možných jazycích, samozřejmě i včetně českého Ahoj. Celý koncert
pak začal peckou Hello Heaven,
Hello, devítiminutovou skladbou,
kterou letos v březnu Yungblud ohlásil
svůj návrat na scénu. Živě je tato písnička ještě překrásnější, než bych očekávala. Atmosféru podtrhl smyčcový
kvartet a piano, o něž Idols tour Yungblud obohatil.
Dalším překvapením bylo Dominicovo ovládaní
českého jazyka, co pár minut totiž do mikrofonu zařval s obdivuhodnou
výslovností "Ruce nahoru!”,
čímž si zařídil, že tak opravdu všichni učinili.
Yungblud nenechal sedět ani návštěvníky
tribun, ti se buď zvedli rovnou sami, a nebo se postavili po zpěvákově pokynu.
Během celého koncertu se tancovalo a skákalo naprosto ve všech koutech arény,
ta navíc byla narvaná k prasknutí a téměř se nedalo vidět žádnou neobsazenou
sedačku.
Yungbludova práce s publikem je naprosto
perfektní, o spoustě umělců se to sice říci dá, on je ale všechny s přehledem strká do kapsy. Dominicovi
všichni naprosto zobou z ruky, když řekne
hop, dav vyskočí, pokud zazní "sing this with me Prague”, Praha
zpívá. Nedivila bych se, kdyby stejný
efekt měl i na fanoušky mimo české koncerty, zatím jsem ale úplně pokaždé byla
svědkem toho, že diváci po nějaké písničce na Yungbludových pražských
show řvou několik minut a nedají se
utišit. V ten moment je na zpěvákovi vidět, jak je z toho asi stále v šoku i po
tolika letech na scéně. Patrně
stále tvoří se stejnou láskou a upřímností, které předává dál. Navíc
energii vrací svým fanouškům zpátky,
nejednou z jeho úst zaznělo (česky!) "miluju vás Praho” a umělec dodává mnohým pocit bezpečí a
naprosté svobody.
Yungbludova
fanouškovská základna momentálně pokrývá už snad všechny věkové vrstvy.
Dávno se o něj kromě (bývalých) teenagerů
začalo zajímat i starší publikum, či
naopak fanoušci ještě mladší. Z
jeho vystupování je očividné, že si
své postavení užívá. Nechal se slyšet, že
nikdy nechce opustit Prahu a koketně se zeptal fanoušků, jestli by ho někdo nechtěl unést. Jeho prohlášení
vyvolalo hlasitý řev, zpěvák tedy trefně
zhodnotil, že v Praze zůstane už navždy.
Yungblud se na podiu občas chová jako
utržený ze řetězu, hází kelímky s pivem a dělá sugestivní pohyby, zároveň ale
už dávno není tím britským spratkem, jakým
byl dřív nazýván. Na hudební scéně
si probojovává místo stoupající rockové
hvězdy. Často je v médiích srovnáván s Ozzy Osbournem, ke kterému měl blízko a
na kterého i na svých koncertech vzpomíná. Jedním z nejmagičtějších momentů
celého večera byl zaručeně cover na písničku Changes, jejíž refrén zazněl z úst naprosto všech
diváků. Jak řekl sám Yungblud "tonight we keep his fucking legacy
alive” [dnes večer držíme jeho
odkaz při životě].
Skladbu Fleabag Dominic věnoval
Šimonovi, na kytaru ho tentokrát doprovodil sympatický Vojta. A že bylo z koho vybírat, rovnou
několik fanoušků drželo cedule dožadující se, aby je nechal hrát s ním.
Kytarista Adam Warrington předvedl
skvělé sólo a k radosti všech v prvních řadách Yungblud naběhnul přímo do lidí.
Celá show byla navíc doplněna o ohně, ze
kterých měl člověk respekt, zpěvák ale mezi
nimi neohroženě pobíhal. Fanoušci starší tvorby také mohli být
spokojení, jelikož zazněly i píseň Ice
Cream Man a Loner.
Na koncertě zároveň
proběhlo oznámení, které naprosto nikdo nečekal. Yungblud na podiu odhalil, že
příští rok se festival Bludfest bude konat v Praze, jeho slovy "Prague
has the best audience” [Praha má
nejlepší publikum]. Slíbil, že po
koncertě půjde před arenu fanoušky pozdravit, což opravdu i dodržel. Na závěr
celého koncertu odehrál dojemnou skladbu Zombie a zakončil tak celý pestrý večer.
Je až
neuvěřitelné, jakým způsobem se Yungblud za posledních několik let raketovou
rychlostí vypracoval. Všechny oči fanoušků hudebního světa se dívají jeho
směrem, je totiž nad slunce jasné, že z jeho strany to stále není všechno. Během koncertu si vyhradil
chvíli, aby všem připomněl "rock n' roll is about love”. A on je toho důkazem.