Při režírování pohádek se stává Tomáš Kočko dítětem

Karel Souček, 08. 12. 2017

Písničkář Tomáš Kočko a jeho Orchestr se momentálně nachází zhruba v polovině svého tradičního adventního Kračúnovského putování. Navíc vydal u Indies Scope novou pohádkovou desku pro děti s názvem Z Radosti, která bude pokřtěna v brněnském Divadle Radost 14. prosince. Tedy dost důvodů valašského barda Tomáše Kočka vyzpovídat.

Hudební knihovna: Po kolikáté jste se letos vydal na adventní turné?
Tomáš Kočko: „Na adventní nebo-li Kračúnovské turné (od staroslovanského označení pro svátky zimního Slunovratu a pozdější Vánoce) jezdíme od vydání našeho CD Koleda. To znamená, a to se musím podívat, od roku 2009. To už je osmý rok! Kdybyste se nezeptal, ani by mi nedošlo, jak dlouho už to je…"

HK: Jak se to letošní turné liší od loňského? Kolik písní je jiných?
TK: „Každé Kračúnovské turné je vystavěno na písních z CD Koleda. To je základ. K tomu přidáváme to nejlepší z předešlých desek a pak samozřejmě písničky z alba nejnovějšího. Letos tedy z alba pro děti, pohádkového CD Z Radosti."
HK: Kolik písní z alba Z Radosti na těchto koncertech hrajete?
TK: „Desku Z Radosti tvoří tři pohádkové příběhy, které jsem původně režíroval v brněnském divadle Radost v průběhu asi osmi let. Každý z nich je aranžován do jiného druhu lidové hudby: moravská cimbálová muzika z Beskyd, česká dechovka ze Šumavy a pak irsko – americká všehochuť s citacemi děl českých a moravských velikánů klasické hudby. Hráváme tu třetí pohádku, neboť dechovku ani cimbálovou muziku s sebou holt nevozíme."

HK: Jak vás napadlo udělat desku pro děti?
TK: „Je to už drahně let, co po mě vydavatel Indies Scope chtěl píseň pro děti na tehdy vznikající sampler dětských písní. Já to nestihl, ale semínko bylo zaseto. V průběhu následujících osmi roků jsem režíroval tři pohádková představení a hlavně pro ně napsal muziku a písničky. Při poslední režii, v souvislosti s Vančurovou knížkou Kubula a Kuba Kubikula, jsem narazil na zajímavý problém zvaný „spor o pohádku". To mě ponouklo k nápadu udělat desku pro děti a to vyloženě pohádkovou!"

HK: Je pro vás rozdíl psát písničky do divadelního představení a skládat volně?
TK: „Rozdíl to je. Musím držet téma, které je mi přiděleno, a protože v divadle Radost se herci doprovázejí při písničkách sami, beru ohled i na to, které nástroje se mi obsazením konkrétních hereček a herců sejdou. Zásadní rozdíl je ale v tom, že skládám písničky pro někoho jiného než pro sebe."
HK: Pohádky v Brně také režírujete. Co vás na práci režiséra nejvíce baví?
TK: „Pohádka je úžasný žánr. Nic není nemožné, stávám se vlastně na chvíli dítětem a hraju si.„

HK: Jakou pohádku máte nejraději vy?
TK: „No, to jste mě dostal! Já snad ani nemám žádnou pohádku vyloženě oblíbenou! Ale třeba nedávno jsem psal hudbu pro rozhlasovou pohádku Břicho Radegasta a ta se mi moc líbila. I tím, že je od nás a autorka do ní vetkla prvky valašského nářečí. Když to vezmu kolem a kolem, mám takové pohádkové období. Od ledna budu v Těšínském divadle režírovat pohádku O Ondrášovi."

GALERIE