Popové ozvěny Joshe Grobana

Americký hudebník Josh Groban letos vydává svou šestou řadovou desku. Zpěvák, proslulý popovou hudbou s prvky té klasické, nachystal dalších dvanáct skladeb, které se hlásí pod názvem All That Echoes. Album se hned po svém vydání vyhouplo na první pozici amerického žebříčku Billboard 200.

Sám Josh o albu řekl: "Od začátku až do konce tento projekt vzkvétal s absolutní radostí a inspirací. Společně s Robem Cavallem a ostatními fantastickými spolupracovníky jsme se rozhodli stvořit songy, které vytvoří most mezi starým a novým, mezi světlem a tmou života a lásky... všechny ty ozvěny v našich duších. Díky tomuto albu se cítím dobře a doufám, že ostatní to cítí stejně."

První skladbou, která se dostala ven byla hned úvodní Brave. Tady se prokazují Grobanovy vysoké pěvecké kvality, a není divu, že zpíval po boku takových umělců jako například Andrea Bocelli. Chytlavá melodie, která vychází z tradiční Grobanovy tvorby, plus smyčcové party, do kterých se pomalu vpouští elektrická kytara. Podobně je na tom i druhá v pořadí a také autorská False Alarms.

Velicé dobrý úvod pak poněkud kazí první z neautorských skladeb. Na albu jsou celkem tři kousky, které si Josh oblíbil a kterým dal svoji vlastní tvář. Tím prvním je třetí na albu Falling Slowly, kterou v originálu vytvořili Glen Hansard a Markéta Irglová. Ta je tu poněkud utahaná, a ztrácí svoje původní kouzlo, za které si vysloužila i Grammy. Groban jí odebral ty původní emoce, které z ní vyzařovaly a píseň tak působí až nudně a nic na tom nemění ani výborný hlas zpěváka. Dalším coverem je poslední I Believe (When I Fall In Love It Will Be Forever), kterou nahrál Stevie Wonder. Tady ale opět přichází chyba, na osobitý výkon Wondera nedokáže Groban navázat a tak je z toho akorát další mínus alba. Skladba, ač má vynikající aranžmá a pěvecké výkony, nepůsobí v klasickém Grobanově stylu tak dobře jako originál.

Posledním coverem je Hollow Talk od dánského seskupení Choir of Young Believers. V ní Groban naopak vytvořil vynikající atmosféru, která se postupně rozvíjí až v mohutnou gradaci, která poté jak bouře pomalu utichne. Této rozvláčné skladbě, která je jak stvořená pro nějaký filmový soundtrack, dominují pianové party, kytara a samozřejmě smyčce. Nejspíše vrcholný okamžik celé desky.

Na albu vystupuje také několik hostů, v čele s Laurou Pasini, která hostuje v jedné z italsky zpívaných skladeb E ti Prometterò. V jediné španělské písni Un Alma Más se prozměnu objeví trumpetista Arturo Sandoval. Zajímavé je také moderní zpracování tradiční keltské písně She Moved Through the Fair.

Groban opět nachystal velice různorodé album, kde opět zkouší nové věci. Ne vše se sice povedlo, ale album jako celek funguje dobře, a ti, kteří mají rádi předchozí tvorbu Grobana, rozhodně budou nadšeni. Jeho propojení popové hudby s operními a muzikálovými prvky je opět více než zajímavé, nicméně některé skladby se do jeho pop-operového kabátku vůbec nehodí a album tak lehce sráží.