Mighty Sounds se letos pokusí dobýt i divočáci Dropkick Murphys

Letošní ročník festivalu Mighty Sounds přiveze jako jednu z hlavních hvězd i legendu celtic punku - Dropkick Murphys. Pojďme se tedy podívat s kým to tedy budeme mít vlastně čest a co všechno skrývá kapela, která vznikla již v roce 1996 v americkém Quincy.

Kapela tedy vznikla v roce 1996, kdy jiejí základy položili Ken Casey, Mike McColgan, Rick Burton a Jeff Erna. Hlavní vliv měli od svých hudebních oblíbenců, kterými byli například Stiff Little Fingers, The Pogues, The Clash nebo třeba i Thin Lizzy. Hrdě reprezentují bostonskou scénu. V jejich hudbě se prolínají irské kořeny s punk rockem či jeho subžánrem Oi!

Prvním důležítým a hlavním krokem kapely bylo podepsání smlouvy u nahrávací společnosti Hellcat Records. Tím druhým krokem byla deska Do or Die, která vyšla v roce 1998, a díky které se ihned zařadili mezi elitu svého žánru. Posledním velkým krokem v prvotní fázi kariéry této legendy byla výměna frontmana. Na místo McColgana byl vybrán Al Barr.

Z šesti desek, které má momentálně kapela na kontě ale byla vůbec nejdůležitější v pořadí třetí Sing Loud, Sing Proud!. Album s výraznými melodiemi a plné pecek čítá celkově šestnáct skladeb. Z nich se nejvíce prosadili Which Side Are You On, For Boston, The Wild Rover nebo The Rocky Road to Dublin. Většina punkových médií album osolila plným počtem bodů či velmi příjemnou kritikou, Sing Loud Sing Proud je také do této doby vůbec nejprodávanějším albem kapely.

Ne každá doba byla pro kapelu jednoduchá. Jak bylo o nich známo, kapela byla velkým podporovatelem dělnické třídy, a o sobě hlásají že jsou všichni demokrati. To také potvrdili při volbách amerického prezidenta v roce 2004, kdy se spojili s aktivistickou skupinou PunkVoter, aby společně porazili George Bushe. V tom roce také vyšla výběrovka Rock Against Bush, na které byla i jejich píseň We Got the Power.

Přišlo i na obvinění z rasismu. Během jednoho z koncertů během loňského turné při jedné skladbě začal jeden z přítomných hajlovat, což se nelíbilo basákovi Kenu Caseymu, který dotyčného udeřil několikrát do obličeje a poté dorazil svojí basovkou. Načež různými médii proběhla informace, že 'náckové nejsou na koncertech Dropkick Murphys vítáni'.

Každý ze členů nežije ale jen hudbou ale i jinými zálibami. Ken Casey je velkým fanouškem Bostonských Red Sox a Bruins. S Bruins se objevil i na ledě při AT&T Legends Classic hockey game v roce 2010 kdy vstřelil i vítězný gól. Al Barr naopak ještě předtím, než se stal členem kapely byl pouličním drogovým dealerem, ale ty časy jsou již také pryč, nicméně jako většina kapel i Dropkick Murphys si prošli svými drogovými časy.

Skladby kapely se objevili i ve filmech či hrách. Ve filmu Skrytá identita od Martina Scorseseho zazněla skladba I'm Shipping Up to Boston. Stejná skladba zazněla i v seriálu Simpsonovi.

Vůbec nejúspěšnějším hitem kapely je skladba Walk Away, z alba Blackout. Na něm se kapela začala lehce naklánět ke komerčnějším věcem. Zatím posledním albem je placka Signed and Sealed in Blood z roku 2013. Ze čtyř singlů, které album vyplodilo se nejvíce prosadilo hned první, Rose Tattoo. Návrat ke kořenům kapely se povedl a stím přišla i slibná kritika zatím poslední desky.

Největším zážitkem přesto zůstávají koncerty americké punkové formace. Ty bývají plné energie a různých divokých tanců. O čemž se ještě před vystoupením na Mighty Sounds můžete přesvědčit zde: