Druhý koncert pro Kaštánka byl v rockovým kabátě!

Všichni vzpomínali a posílali skladby do nebe!

Sobotní druhý velký koncert 8. srpna v Modrý Vopici se uskutečnil v plný parádě i přes neskutečný vedro! Všechno kolem dokola bylo rozžhavený skoro doběla a ani tato skutečnost neodradila návštěvníky a fandy rockový muziky, aby nepřišli společně s muzikanty, si díky muzice, která všechny tolik spojuje, vzpomenout na kytaristu a majitele klubu Lubomíra Kaštánka. Ten si vždycky přál dělat velký koncerty a určitě všechno z rockovýho nebe sledoval. Jeho partnerka Alenka Nebeská dokonale sladila veškeré koncerty a zajistila i tolik důležitou sprchu! Páteční den byl tak trošku víc punkovej (report zde:) a konal se na dvou pódiích a sobotní rockovej a víc účinkujících, takže to byly rovnou pódia tři. Prostě za ty dva dny si každý užil muziku podle svýho gusta. 

První se ujala slova v sobotu partička Houpací kůň. Ta za devět let od vzniku, kdy ji založili kytarista Vláďa a bubeník Petr, si prošla určitými změnami nejen při hledání správných parťáků, ale i stylu hudby. Věří, že tahle sestava jim vydrží a budou co nevidět nahrávat třeba i nové cd. Ti se rozloučili s pohledem směr nebe a skladbou Naděje….

V úmorném vedru vystoupil, byl Aleš Brichta, který se v posledních letech opravdu činí. V roce 2014 vydal cd pod hlavičkou Aleš Brichta & Trio - Papírovej drak, kdy se vrátil ke svému rockovějšímu stylu. I Aleš vzpomínal a první skladbou Nemám, začal svůj koncert, kdy samozřejmě nechyběla tolik známá skladba Barák na odstřel a Dívka s perlami ve vlasech. Musíme připomenout, že i letos má na svém kontě další počin a to cd Aleš Brichta Project A nebo taky datel.

Kapela Souboj s pamětí taky bojovala s vedrem stejně jako všichni v Modrý Vopici tento den. Skladby Hříšná touha, Nero, Ztracená paměť nebo Magická noc stejně tak potěšily jako Faleš a Plastikovej Ken od partičky Matahari v čele se zpěvačkou Žántí, která měla sebou jako doprovod svoji malou slečnu.

Pojďme pařit v tom pařáku! Vždyť i kytarám se tím vedrem kroutí krky!

Přesně tato slova řekla v průběhu koncertu Black Bull, zpěvačka Lucka Roubíčková, ale hlavně nejvíce vzpomínala na kamaráda Kaštánka a její přání bylo, aby takovýchto koncertů In Memoriam, bylo co nejmíň. Od Black Bull letěla do nebe skladba Rituál a úplný rozloučení s fanoušky bylo se skladbou Seven.

Všechno ten den i přes opravdu úmorný vedro, probíhalo neskutečně rychle. Skvěle sladěný tým připravoval pódia a zvukaři výborně zvučili.

Hned na druhé stage se připravovala kapela Boa, kterou Kaštánek založil. I oni vzpomínali na časy, kdy se potkávali, zkoušeli nový věci a užívali si koncerty. Původní skladbu Eman přejmenovali na E-man a zazněla zde v novém kabátě.

Magické sólo pro Kashtanka ARIUS

Jana Uriel Kratochvílová zavzpomínala na kamaráda, který byl i skvělým kytaristou, kterého hodně všichni v kapele Jiřího George Hrubeše Illuminati.ca postrádají a postrádat budou. Život někdy napíše román se šťastným koncem a někdy koncem hodně bolestným…. První tóny patřily pouze Janě Uriel Kratochvílové a následoval emotivní tanec v podání Alenky a Mira, části tanečního týmu Metadance. Pak následovala třetí píseń Arius, která byla napsaná přímo o Kashtankovi a pro něj. Zároveń je i na albu Illuminati.ca Magica 2015 jako bonus skladba. Na pódiu ji sólově s celou nahrávkou živě hrál Robert Pavlík, který, slovy Jany Uriel Kratochvílové:"zosobńoval přímo Kashtanka nebesky hrajícího mezi hvězdami v multi-dimenzionálním vesmíru" Pak již navazoval celý koncert, který byl věnovaný právě jen a jen pro něj......

Poté na pár okamžiků přišel zavzpomínat i jeho kamarád Martin Šumák Sumerauer, který ač nezpívá tak jednu skladbu, kterou společně Kaštánkem vymysleli, odzpíval.

Další, komu patřilo pódium, byla další legenda české rockové scény Abraxas. Je až neskutečný jak ten čas letí. V roce 1976 vznikla česká rocková kapela, kterou založili a doposud řádí, Slávek Janda – kytara, zpěv a Miroslav Imrich zpěv. Jen na bicí je doprovází Eduard Štěpánek a Ivan Doležálek – basa, zpěv. Svoje fandy na sobotním koncertě dostali pořádně do varu, kdy spustila kapela první tóny skladby Obyčejnej svět, kterou znali všichni z paměti, ale i tou předchozí novější Už tady jsou! Prostě fajnovej zážitek, který zakončil Michal Cerman & Second band již uvnitř v klubu.

Po posledním koncertě na venkovním velkém pódiu se všichni přesunuli k pergole, kde Alenka Nebeská připravila promítání se vzpomínkami a kde kdo se na fotografiích poznal a vzpomínal, ale hlavně nejvíce vzpomínek měla Alenka s Uriel….

Právě tento víkend se ukázalo, že s myšlenkou na úžasnýho chlapa se sešlo v Modrý Vopici hodně moc lidí, pro které Kaštánek tolik znamenal! On si přál dělat ty „velký koncerty" a všichni lidičky co přišli, jak kamarádi, fanoušci a parťáci muzikanti, by mu udělali radost.

Já věřím, že určitě udělali! V jeden okamžik se totiž nebe zjevilo tak, že připomínalo okno….

Ano okno do nebe odkud vše Kashtanek ze shora sledoval…..