Yonaka: Trávíme příliš mnoho času přemýšlením nad tím, co si o nás ostatní myslí

Na festivalu Rock for People jsem strávil příjemnou půlhodinku se sympatickou Theresou Jarvis, zpěvačkou britské alternativně rockové formace Yonaka. Před jejich odpoledním koncertem jsme si povídali o aktuální desce „Seize The Power”, způsobu vydávání nové muziky, videoklipech, kouzlu internetu i o tom, jak se skrze texty vyrovnávat s duševní a mentální nepohodou.


Hudební Knihovna: Ahoj a díky za tvůj čas. Vítej zpátky na festivalu Rock for People, kde jste měli českou premiéru na tom posledním regulérním ročníku v roce 2019. Máš radost, že jsi tu zpátky?
Theresa Jarvis: Velkou. Tohle je náš poslední koncert v Evropě tento rok, tak jsem ráda, že to ukončíme v již známém prostředí.

HK: Poslední evropský festival už takto brzy? Co máte v plánu potom?
Theresa: Druhou polovinu roku strávíme ve Spojených státech. Jsme rádi, že jsme toto evropské turné zvládli. Budeme pracovat na nové muzice a pak vyrazíme na turné do Ameriky.

HK: Super. Bylo turné v Americe v plánu ještě před vypuknutím pandemie nebo bylo zařízené na tento rok?
Theresa: Věděli jsme, že by to mělo proběhnout někdy tento rok. Jedeme jako support kapela, takže se jedná o odložené turné hlavního interpreta. Ještě jsme to ani neoznámili. Moc se na to těšíme, ve Spojených státech jsme ještě nehráli.

HK: Když už jsem tu pandemii zmínil, zajímá mě, jak jste jako kapela trávili toto období?
Theresa: Upřímně, ten úvodní úsek byl docela příjemný. Člověk musí v životě dělat rozhodnutí velmi rychle a život tak nějak plyne. Když se najednou všechno zastavilo, tak jsem mohla trochu přibrzdit a opravdu si promyslet, co chci dál dělat jako interpret a jako člen kapely. Takže v tomhle ohledu to bylo docela fajn. Také jsme měli možnost a čas napsat hromadu nového materiálu. Fakt jsme se do toho pustili a pracovali na nové muzice třeba šest dní v týdnu, protože nebylo vlastně co jiného dělat. Tak jsme byli docela spokojení, že se tomu můžeme naplno věnovat bez dalšího rozptýlení. To byl ten první rok. Když přišel lockdown podruhé, tak už jsem si tím nebyla tolik jistá. No a ten poslední už jsem byla fakt na nervy (smích). Život, na který jsem byla zvyklá, najednou neexistoval a byla jsem hrozně znuděná. Člověku chybí všechny ty denní drobnosti, které bere jako samozřejmost.

HK: Jako například taková banalita jako lidský kontakt…Trvalo to příliš dlouho.
Theresa: Přesně, až moc dlouho. Kdyby byl jen ten první lockdown, tak bych za to byla ráda. Ale právě díky tomuto odpojení od světa jsem si uvědomila, jak moc vděčná jsem, že tento život můžu dělat. 


HK: Ten pocit, že se k tomu můžeš zase vrátit musel být určitě fajn. Znamená to tedy, že aktuální album „Seize The Power " vzniklo během pandemie, kdy jste měli čas na psaní?
Theresa: Ano, v mém obýváku. Všechno jsme si napsali a produkovali sami. Měli jsme zařízené takové provizorní studio spolu s Alexem (Alex Cosby, baskytarista a klávesák kapely Yonaka, pozn. red.). Vlastně jsme během pandemie žili v sklepním bytě a tam byla skvělá izolace proti hluku. Což bylo super, protože jsme mohli hrát jak nahlas jsme chtěli (smích).

HK: Celé album jste dali dohromady tam během roku 2020 nebo jste měli už něco připravené?
Theresa: Měli jsme připravených pár kousků. Například začátek skladby „Seize The Power”, ale jen ten úvodní verš. Všechno ostatní jsme dokončili během pandemie, ale trvalo nám to docela dlouho. Déle než jsme zvyklí. Nakonec je to můj nejoblíbenější song z desky.

HK: Jak jste na album dostali hosty? (ve skladbě „Clique” hostuje Jason Aalon, zpěvák kapely Fever 333 (reportáž z pražského koncertu) a ve skladbě „Anthem” hostuje Barns Courtney (reportáž z koncertu na letošním Rock for People), pozn. red.)
Theresa: Nejdříve jsme nahráli všechny skladby. Skladbu „Clique” jsem původně chtěla zahodit, ale pak se mi zalíbila, jen jsem nevěděla, co s ní ještě udělat. S Jasonem jsem chtěla spolupracovat už hrozně dlouho, tak jsem ho kontaktovala, jestli se do toho se mnou pustí On souhlasil, poslal mi svůj part a já z toho byla nadšená. Teď ten song miluju, hrozně ráda ho hraji naživo, jeden z mých nejoblíbenějších songů naživo, protože se na něj dobře skáče (smích). No a Barns Courtney je součást mého managementu, líbila se mu skladba „Anthem” a chtěl se na ní podílet. My jsme samozřejmě chtěli, aby na ní zpíval. Udělal tu skladbu krásnou, má nádherný hlas.

HK: Tohle je asi nejlepší forma polichocení, když takový muzikant slyší vaši skladbu a chce na ní zpívat. Taková nabídka se neodmítá.
Theresa: Přesně tak. Nemohla jsem mu říct „Ne, to je můj song, napiš si svůj” (smích)


HK: Jak u tebe probíhá psaní nových skladeb? Když se bavíme o „Anthem”, je to velice osobní skladba. Kde hledáš inspiraci, je to vždy hlavně z tvých zkušeností?
Theresa: Je to pro mě vždy velice osobní, vždy témata z mého života. Jak se cítím, jak bojuju s mentálním zdravím a podobně. Snažila jsem se psát trochu jinak než na prvním albu („Don't Wait 'Til Tomorrow” z roku 2019, pozn. red.). Tam to byla vyloženě zpověď po sezení s mým terapeutem a snažila jsem se trochu uspořádat myšlenky v hlavě. Témata na „Seize The Power” jsou naopak o naučení se a porozumnění věcem, které ti dokáží pomoct a chránit před situacemi a událostmi, které mohou negativně ovlivnit tvoje mentální zdraví. Určitě obě alba velice osobní.

HK: Je i toto pro tebe jistou formou terapie? Psát o těchto věcech a pak je křičet na lidi na koncertech?
Theresa: Rozhodně, stoprocentně. Ne každý může nebo chce o těchto věcech mluvit, ale spousta lidí prochází tím stejným co ty nebo zápasí s podobnými problémy. Takových lidí můžeš na ulici potkat desítky, ale nepoznáš, co zrovna mají v hlavě. Proto je dobré a důležité tyto věci adresovat a mluvit o nich otevřeně. Já to dělám skrz svoje texty.

HK: Všímám si, že v poslední době se častěji objevuje trend vydávání singlů a EP, spíše než dlouhohrající studiové desky. Spoustu kapel a interpretů vydává samostatný singl nebo krátké EP každý rok nebo několik měsíců, aby se připomněli, že jsou stále aktivní a nabídli novou muziku touto formou raději než vydávat studiovku po několika letech. Jaký na to máš názor? Vy to tak praktikujete, mám pocit.
Theresa: Zajímavá otázka. No, nemůžu říct co přesně uděláme, ale bavíme se o tom, co bude následovat. Původní myšlenka byla, že chceme vydat nové album, protože chceme vydat spoustu nové muziky. Jenomže zároveň, když vypustíš příliš nové muziky, tak se to může vytratit v prostoru a každá skladba nezíská tolik pozornosti. Vydáš pár singlů, které si k posluchačům najdou cestu a zbytek tak nějak vyšumí do ztracena. Takže nevím, jakou cestou se přesně vydáme. Myslím si, že vydávání singlů je skvělé. Můžeš se soustředit jen na ten jeden song, uděláš k tomu vizuály a artwork a má to ten kýžený dopad. Potom se mi líbí, když těch singlů je víc, dá se to do nějakého EP ať to má formu a můžeš se zpětně podívat na svou práci za poslední rok například. Několik z mých oblíbených skladeb, co jsme v minulosti vydali, se právě takto vytratili a nedostali ten prostor, který bych jim přála.

HK: Vydávání studiových alb je teď už trochu oldschool. Dřív si člověk ty nové desky pustil několikrát a ke každé skladbě se dostal znovu a znovu. To už takhle dnes nefunguje.
Theresa: Přesně tak. Navíc, vydávání studiových desek každých pár let funguje, když už jsi velký a zavedený umělec. Potom to má smysl, protože už máš své fanoušky, kteří na novou muziku počkají. Pro nás to tak není, my stále ještě rosteme, budujeme pozici a fanouškovskou základnu a musíme se pravidelněji připomínat a ukazovat právě těmi singly, abychom se nevytratili z povědomí. 


HK: Další formou, jak na sebe upoutat pozornost, jsou hudební videa.
Theresa: Ano, miluju natáčet videa!

HK: Dáváš nebo dáváte tomu velkou důležitost?
Theresa: Pro mě je to hodně důležité. Bohužel jsme jich neudělali příliš mnoho, což mě hrozně mrzí. Víme, jaký singl budeme vydávat příště a mám k němu vymyšlené video. Nemůžu se dočkat, až ho budeme natáčet. Hrozně ráda přenáším muziku do vizuálu, pak to pro mě všechno má mnohem větší smysl. (jednalo se o singl „Panic", pozn. red.)

HK: Dá ti to prostor vyprávět ten příběh trochu jinak…
Theresa: Přesně! Takže ano, videoklipy jsou pro mě hodně důležité.

HK: Takže se budeme těšit na nový singl i videoklip. Jak jste na tom v kapele s ostatními sociálními médii? Je to něco, co si spravujete sami?
Theresa: Ano, beru si to na starost sama. Někdy je to velmi jednoduché něco nasdílet, ale když se necítím dobře se sebou sama, tak je to zase hrozně těžké. Když se to stane, tak si prostě dám pauzu a nějakou dobu se tomu nevěnuju. 

HK: Ono zase není dobré toho sdílet příliš mnoho a příliš často.
Theresa: Určitě. Je potřeba to občas nechat být. Přijde mi, že si to často děláme sami horší, než to je. Stresujeme se tím, co všechno musíme udělat a co všechno musíme napsat a sdílet, a přitom to zase tak důležité není a tolik lidí to ani nezajímá (smích). Je to jednoduché, když se tím bavíš. Když se do toho ponoříš až příliš hluboko a začneš se zajímat jen o to, kolik lidí tě pozoruje a čeká na tebe, tak to moc velká zábava není. Tohle není žádné měřítko toho, jak jsi nebo nejsi úspěšný. Trávíme příliš mnoho času a energie přemýšlením nad tím, co si o nás ostatní myslí.


HK: Pokud nemáš pocit, že musíš zveřejnit něco každý druhý den, tak si myslím, že k tomu máš docela zdravý vztah. Navíc si myslím, že s Yonakou už v Evropě máte poměrně slušnou základnu a dobrou reputaci. 
Theresa: Snad ano, naše fanoušky zbožňujeme

HK: Jak jste si užili koncert s Evanescence v Praze minulý týden?
Theresa: Bylo to skvělé. Já miluju Prahu, nemůžu se jí nabažit. Podařilo se nám tam dohodnout dva dny volna a tak jsme se jen procházeli po městě, šli jsme na hrad a podobně. Nepamatuji si, jak se jmenovalo to místo, ale bylo to nádherné (Forum Karlín, pozn. red.). Skvělí fanoušci, super prostředí i zvuk, no a Evanescence byli taky úžasní.

HK: Je objevování a turistika po městech, kde hrajete něco, co děláš ráda?
Theresa: Určitě. Myslím, že je důležité, se trochu seznámit se světem a daným městem, zemí a kulturou. Je to moje oblíbená činnost na turné.

HK: Tohle je jedna z mnoha pozitivních věcí na životě umělce, ale určitě jsou věci, které na tomto životním stylu ráda nemáš.
Theresa: Nesnáším cestování (smích). Zní to divně. Vždycky jsem ráda na novém místě, ale nemám ráda ty dlouhé přejezdy a brzké vstávání. To jsou jediné dvě věci. Ta zábavná část je po příjezdu do města a pak samozřejmě koncert, ale to dlouhé cestování, deset hodin v autobuse, to bych nejradši vynechala (smích). 

HK: S tím se naprosto ztotožňuju. Jak na těch cestách trávíš čas? Děláš muziku během turné?
Theresa: Hodně čtu. Muziku jsme se snažili dělat na cestách, ale je to těžké. Na turné hrajeme skoro každý den, tak se snažím šetřit hlas jako to jen jde. A když máme den volna, tak jsem ráda, že můžu odpočívat. Není na to moc prostor. Navíc, dálnice nejsou úplně nejvíce inspirativní místo (smích). Přesto se o to občas snažíme, pokud je nějaký nápad.

HK: Album „Seize The Power” je stále relativně nové, ale zmiňovala jsi spoustu nové muziky. Takže se v roce 2023 můžeme těšit na nový materiál?
Theresa: Určitě ano. Snad už v roce 2022. Ale jak jsme se bavili dříve, nevím kdy a v jakém formátu (smích)

HK: Super! Mockrát děkuji za příjemné povídání, přeji hodně štěstí a budeme se těšit na novinky.
Theresa: Díky moc! 

Pozn. red.: Po koncertě na Rock for People vyrazila Yonaka na americké turné po boku zpěváka Barnse Courtneyho, které proběhlo od září do listopadu 2022.
Pozn. red.: Od pořízení rozhovoru Yonaka vydala na začátku roku singly „Detonate", „Panic" (včetně videoklipu) a „Welcome to My House". Nejnovější singl „Give Me My Halo" vyšel 30. června


ZADEJTE KOMENTÁŘ



HUDEBNÍ ZPRÁVY
Růža Fest v Měcholupech – tradiční obsazení a kvalitní muzika
20.06.

Růža Fest v Měcholupech – tradiční obsazení a kvalitní muzika

Každoročně pořádaná akce v obci Měcholupy na Nepomucku s názvem Růža Fest měl na letošek pevně stanovený...


Bring Me The Horizon na Rock for People složili reparát za jedna
20.06.

Bring Me The Horizon na Rock for People složili reparát za jedna

Britská alternativně rocková, metalová, elektronická (vyberte si) kapela se na festival Rock for People vrátila podruhé,...


Avril Lavigne na Rock for People oslavila svou kariéru důstojně
20.06.

Avril Lavigne na Rock for People oslavila svou kariéru důstojně

Avril Lavigne vystoupila na Rock for People a jestliže před koncertem mezi fanoušky budila zvědavost, či snad obavy, po koncertě...


Třetí den se na festivalu Rock for People vítalo i loučilo
20.06.

Třetí den se na festivalu Rock for People vítalo i loučilo

Třetí den na festivalu Rock for People byl opět prodloužen a ti nejvytrvalejší vydrželi až do tří ráno. Počasí konečně...


Na nové album si fanoušci Poletíme? museli počkat šest let
19.06.

Na nové album si fanoušci Poletíme? museli počkat šest let

Šest let čekali fanoušci kapely Poletíme? na nové album. Na desku Chce to hit! nyní osmičlenná banda okolo výtvarníka...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
Sobě věrnej
17.06.

Sobě věrnej

» Škwor

Po desáté jubilejní desce Tváře smutnejch hrdinů, kterou kapela...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta

Hudební knihovna - NEWSLETTER

Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.

Přihlásit k odběru newsletteru