Pointa představuje vyzrálý a sebevědomý debut kapely Holter

Recenze alba : Pointa

Album: Pointa

Interpret: Holter

Celkový čas: 00:41:37

Vydavatel: vlastní náklad

Rok vydání: 2017

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: CD

Karel Souček, 22. 02. 2018

Pokud máte rádi pestrou rockovou muziku a výrazný ženský vokál, pak právě vám je určeno nové album vyškovské kapely Holter. Nese název Pointa, obsahuje rovný tucet písniček a vychází v krásně vypraveném digipacku, v němž nechybí texty, velký plakát skupiny či download card.

Dvanáct autorských skladeb přináší poctivý a velice pestrý rock, v němž se naprosto přirozeně střídají tvrdé, syrové pasáže s jemnějšími, melodičtějšími. A to často i v rámci jednotlivých skladeb, proto je poslech tohoto CD velkým dobrodružstvím. Nikdy totiž dopředu nevíte, kam se hudba čtyřčlenné formace bude ubírat. Zda se vydá do měkčích popovějších poloh nebo zamíří k tvrdšímu metalu. Skupina se opírá o hutný zvuk kytar a bicích, které tvoří dokonalou symbiózu s klávesami hostujícího Zbyňka Kundruma.

Všech dvanáct písní zdobí silné melodie, výrazné refrény, nápadité aranže, bezchybné instrumentální výkony, výborný zvuk ze studia Šopa, pocitové texty a skvělá práce s dynamikou a gradací. A především zpěv Veru, který je výrazově neobyčejně bohatý. Zpěvačka je stejně přesvědčivá, uvěřitelná v klidných, melodických, hladivých pasážích jako ve vypjatých, dravých, bouřících. S naprostým přehledem se pohybuje od vrnící kočky až k rozběsněné tygřici, aniž by někdy tlačila na pilu.

O úvod Obrazů se postará našlápnutý rock, do něhož melodicky vstoupí Veru a svým výrazným hlasem celou píseň rozsvítí. Zvláště, když několikrát změní svoji pěveckou polohu, což je ostatně typické pro celou desku. Stopy minulosti začínají pěkně zostra, a i když nastoupí jemnější pasáže, energie zůstává zachována. Stejně jako nápadité střídání syrových a melodických pasáží. Baladickou Mantru otevírá něžný zvuk klavíru, k němuž se postupně přidávají další nástroje. Vygradovaná kytarovka nápaditě pracující s dynamikou.

Jemnější tvář ukazuje kapela v Lovci perel, emotivně silní Kašpaři za oponou přinášejí díky odlišnému rytmu a náladě a šansonovému zpěvu příjemnou změnu. Vypjatý, naléhavý zpěv a rockový refrén doprovázejí baladu Rituál, Napětí nabízí rockovou vypalovačku. Úderná, nikoli však přímočará skladba, neboť i ona střídá syrové pasáže s těmi melodickými. Tvrdý začátek měnící se v křišťálově čistou, romantickou melodii, kterou nese zpěv. To je Manon.

S křehčí, vygradovanou baladou Pod tíhou samoty kontrastuje tvrdá, hutná, syrová a naléhavá písnička Šílená. Klasický průplach hlavy. Tajemně vyznívá velice svobodná skladba Hudba a klidnější přistání po pestré a energicky výživné nahrávce zajišťuje závěrečná Cesta vzpomínky.

Texty, o něž se stará především kytarista Deady a zpěvačka Veru, jsou založeny hlavně na pocitech a poetických obrazech, příběhy v nich nehledejte. Zachycují pochyby, hledání, rozchody, samotu nebo snahu jít vlastní cestou. Spíše naznačují, rozhodně nejsou doslovné a nechávají hodně prostoru pro posluchačovu fantazii. Ve spojení s říznou muzikou fungují skvěle. Při poslechu Pointy by určitě nikoho nenapadlo, že se jedná o debutové album. Tak vyzrále, přesvědčivě a sebevědomě působí. Už teď jsem moc zvědavý, v jakém duchu se ponese další tvorba talentované kapely Holter.

DISKOGRAFIE

Tento interpret nemá v tuto chvíli žádná zveřejněná alba ...

ZADEJTE KOMENTÁŘ