Na Švihově se hrálo a tancovalo

Třetí červencový víkend měl putovní festival České hrady.cz zabraný na hradě Švihov. Páteční program se nesl ještě ve znamení snížené návštěvnosti. Dorazili ti, kteří si dali rozjezdové kolo s kapelami Chinaski a UDG.

Louka u hradu Švihov se probouzí

Sobotní časné dopoledne ještě na Švihově panovala ospalá nálada a pomalu se trousící návštěvníci festivalu si krátili čas prohlídkou hradu, která pro ně byla zdarma. V poledne se už u úzkého vstupu utvořila dost dlouhá fronta a nervozitě při čekání na náramek zabránil právě vystupující Xindl X, jehož pódium bylo hned za zdí u vstupu. Vidět ho ani nebylo třeba, každý se ve frontě mohl v klidu zamýšlet nad jeho texty. Na pohled bylo jeho vystoupení velice živelné, podpořené ještě dvěma muzikanty a posluchači mu mohli věřit každé slovo jeho skvělých textů.

Xindl X recituje

David Koller, to byl trochu jiný šálek kávy. Vystoupil se svým bandem a vsadil většinou na osvědčené staré fláky. Jeho set proto vyzněl více rockově, živelněji a měl ty správné ,,koule". Co teprve napsat o Visacím zámku. Na pódium vtrhli prošedivělí pánové a už to frčelo pěkně z kopce. Jelo se na průřezu známých hitů z různých období a veškeré obecenstvo se pěkně natřásalo a bavilo třeba škleby a průpovídkami kytaristy Michala Pixy. Kdo by řekl, že tito pánové jsou už padesátníci, jak nám nezapomněli důrazně připomenout. Málokdo by si tady myslel, že punk je mrtev. A muzika přitvrzovala dál.

David Koller šroubuje do hlavy

Visáči i po třiceti letech válí

Silná slovenská trojka

Na vedlejším pódiu to již rozjížděli Horkýže Slíže. Z reproduktorů se valil hutný zvuk, jako když se na vás valí lokomotiva. HS rádi hrajou a tak zpěvák mezi písněmi prohodil jen pár vtipných poznámek a valilo se dál. Jejich vystoupení celé propršelo ale fanoušci se svojí skupinou drželi jak magnet. HS mají prostě recept, jak hudbu s metalovým vyzněním zpřístupnit širokému publiku. Pro vyšťavené po nich hráli Polemic. Ti přivezli ze Slovenska čerstvý větřík v podobě ska a připravili tak posluchače na ještě jedno skáčko na tomto festu. Do třetice všeho dobrého slovenského vystoupili No Name. Ti zjemnili již dost hustý vzduch neustále se plnícího areálu příjemnými písničkami, jak je známe z rádia. Sympaťák Igor Timko si s publikem pohrával podle svého a jeho skvělý hlas ještě dlouho zněl v uších.

Z repráků se valí mašina Horkýže Slíže

Monkey Businnes rozjíždějí nabušený večer

Bohužel pro následující kapelu Mandrage. Její zpěvák s nevyspělým hlasem tolik přesvědčivý nebyl. Nepomohly ani jednotné kostýmy a vystoupení v porovnání s ostatními účinkujícími vypadalo mdle, i když měli publikum řádně natlačené (asi i proto, že jsou to plzeňáci). Tady by dramaturgii festu pomohla záměna Mandrage s Xindlem. Zvlášť, když další účinkující, kapela Monkey Businnes, předvedla další vynikající pěvecké výkony v podobě matadorů Matěje Rupperta a Tonyi Graves. V obvykle živelné show Matěj, jak jsme u něj zvyklí, ukázal publiku své trenýrky, zazpíval operní set a vylezl na boční konstrukci pódia. Monkey Business zase všem ukázali, kdo tady vládne funky.

Duo Ruppert a Graves oblažují publikum svým zpěvem

Ale honem na druhé pódium. Tam se chystá Sto zvířat. A začínají hned několika největšími hity. Publikum se okamžitě chytá. Prostě taková velká párty na trávníku u hradu. V rytmu ska se pohupují i jabloně v areálu. Uprostřed setu kapela představí tři nové kusy z chystající se nové desky. Ještě zbývá pár osvědčených kusů a hodina vyměřená na vystoupení je pryč. Opravdu milé vystoupení, kde není potřeba si na nic hrát, ale jen to do lidí nasypat.

Mezi černými ,,zvířaty" září Jana Jelínková

Kdo vydržel do konce, má pak problém dostat se na vystoupení Nightwork. Tam je totiž už narváno fanynkami, které doufají, že si jich Vojta Dyk všimne. Kapela rozjíždí skvělou hudební i světelnou show. Ono to vůbec vypadá, jako když Nightwork je takový velký reflektor a z něho září Dykova osobnost. Vojta drtí fanynky skvělými hlasovými výstupy a při pohybových kreacích už některé snad i omdlévají. Pomluvy o jeho nafoukané povaze šmahem rozptyluje, když po něm publikum hodí pánské trenýrky. Podívá se, jestli nejsou příliš použité, navlékne si je na kalhoty a zpívá dál. Chtělo by se mi napsat vrchol večera.

Nightwork v čele s Dykem nedají fanynkám vydechnout

Jenže to by na druhé straně areálu nesměl vystupovat Tomáš Klus. A tady se projevují úskalí jinak krásného hradu. Fanynky, které milují Vojtu Dyka, milují také Tomáše Kluse. Jak se ale mají v tom krátkém čase dostat podlouhlým úzkým areálem na druhou stranu? Všude plno lidí a na Tomášovi je totálně natřískáno. Ač mladý, je jeho písničkářství blízké všem generacím. A jeho fanoušci mu rozumějí, jak pražané Mozartovi. Tomáš drhne jednu píseň za druhou. Zdatně mu sekunduje Jirka Kučerovský. Není div, že je lidi nechtějí pustit z pódia. Jenže do půlnoci je potřeba odehrát ještě jedno vystoupení. To už rozjíždí svoje herecké a bavičské kreace Jirka Macháček. MIG 21 nabízejí sice kvalitní zábavné vystoupení, ale několik let stále stejné. Do plejlistu pouze přibyla novinka Chci ti říct díky filmu Muži v naději. Publikum se okamžitě chytá a nechá se Macháčkem vést až do půlnoci, kdy vše končí.

Těsný areál návštěvníky nerozhodil

Spokojení návštěvníci nasedají do svých aut a zvolna tvoří noční kolonu směr Plzeň. Vyšťavený areál zvolna skrápějí kapky deště. Opravdu příjemné místo na takový festival, ale přeci jen trochu těsné pro tolik lidí v pohybu. O co je to lepší na Bezdězu, kde jsou obě pódia vedle sebe a pouze vůči sobě pootočená. Tam vám nehrozí, že byste nějakou kapelu alespoň z dálky neviděli.

Zvuk byl, jak už jme na Hradech zvyklí, výborný, občerstvení také ušlo, ale jeden velký palec dolů pořadateli patří. Umístit na celý areál pouhých asi patnáct budek WC je čiré diletantství. Dámy se tak při potupném čekání ve frontách pod patnáct minut nedostaly a uniklo jim tak několik cenných okamžiků s jejich idoly. I tak v mysli přetrvává to pozitivní.

Hradofestivalová sezóna ještě neskončila, takže kdo nestihl Švihov, má na výběr několik dalších hradů v Česku – anebo příští rok nashledanou.