Čtyři jezdci moshokalypsy
Nacpat na nedělní večer, kdy další den většina lidí jde do
práce, do Prahy finální zastávku turné skupin slibujících několik hodin skákání
a lítání po celém klubu Roxy, by si zasloužilo být ohodnoceno poukázkou na
několikatýdenní pobyt v ozdravném středisku Bohnice. Dnes bude report spíš
takový poznámkový ve stylu náhodných výstřelů myšlenek. Takže si vezměte do
rukou chipsy/pivko/cokoliv, pohodlně se usaďte a vzhůru do čtení.
Příchod do Roxy 20 minut před openingem byl ve znamení lehké
nervozity podtržené zkušeností z Lorna Shore, kam jsem přišel hodinu před, a
fronta lidí byla obtočena kolem celého bloku. Dnes naštěstí čekalo jen zhruba
20 lidí. Ale jako bych nevěděl, měl jsem štěstí, protože asi 2 minuty po
příchodu se najednou skrz nějakou červí díru za mnou objevilo asi 100 lidí. Ale
dobré, mě to netrápilo, když jsem věděl, že budu v první řadě.
Mým primárním cílem byl předskokan – Paleface Swiss. Skupina, která mi byla doporučena po minuloročním
RfP se poměrně rychle stala mou oblíbenou, takže jsem ji chtěl vidět na vlastní
oči. Proč ale ten přídomek Swiss mimo toho, že se jedná o Švýcary? Protože
název Paleface si v minulosti zabrala nějaká folková skupina z USA, která
hrozila soudem. A má už tradiční výtka se bude opakovat i dnes. A uplatní se na
všechny předkapely – dávejte si sakra pozor na ten zvuk. Teď sice nebyly
přehnané basy a bubny a s kytarou zněly vyváženě. Ale zase vůbec nebyly slyšet
vokály. Strašně to ničí celkový pocit z koncertu. Přesto frontman Zelli dělal, co mohl a bylo na něm
vidět, že si to užívá. A já také. Jen mě lehce mrzí, že má nejoblíbenější píseň
od Paleface – My Grave/Lay With Me zůstala nezahraná.
Následovali Kublai
Khan TX. O nich bohužel jen stručně z jednoduchého důvodu. Bohužel na nich
bylo vidět už vyčerpání z dlouhé tour a nepůsobili po celou dobu „úplně fresh",
takže nemůžu říct, že by ve mně zanechali kdovíjaké vzpomínky. Jasně, stále to
byla zábava třeba jako u písně Theory of
Mind, ale když si to porovnám se vzpomínkami z jiných skupin, na kterých
jsem byl tento měsíc a i předtím, tak úplně nevím. Ale jak jsem psal výše, toto
přičítám únavě jejich i únavě mé.
Co k Suicide Silence?
Mnohem zábavnější. Sice výše zmíněný horší zvuk z pohledu vokálů, ale minimálně
jsem přišel na to, že zvuk vychází z reproduktorů, které si dovezly skupiny na
koncert, a tím pádem jsem měl budoucí naději, že po odstranění to bude všechno
lepší. Suicide Silence jako takoví
úplně nezapadali mezi ostatní skupiny. Tím, že vyznávají mnohem tvrdší deathcore
najednou nebylo tolik příležitostí na moshpity a většina energie se přesunula
do hlubokého headbangingu. Navíc je extrémně zajímavé sledovat někoho, kdo
dokázal totálně změnit pojetí deathcoru a ovlivnit skupiny jako je Lorna Shore nebo Chelsea Grin. Za to jim patří neskutečný dík. A zkušenosti jim
nelze odepřít, jelikož energie koncertu se okamžitě změnila. Nelze říct, že k
lepšímu nebo k horšímu, ale byla prostě jiná. Přirovnal bych to k tomu, že jste
mezi přáteli (ostatní skupiny) a najednou vstoupí do místnosti jiný kamarád,
který má ovšem přirozenou autoritu a neskutečné charisma. Takže se s ním rádi
bavíte, ale zároveň k němu i vzhlížíte.
A nakonec Lionheart.
Prostě týpci z West Coast v Kalifornii, kteří jsou na svůj původ náležitě hrdí
a chtějí procestovat svět a dělat to, co je baví. Jinak ani nejdou shrnout. A
baví a baví. Má premisa že zvuk v jejich případě bude lepší díky využití
hudební aparatury nainstalované v Roxy byla správná a náležitě si to poté
člověk může užít. A to se stalo i v tomto případě. Takže ačkoliv mě po Knocked Loose stále bolelo celé tělo,
tak jsem polovinu písní prostě proskákal. Do moshpitu ani na pódium jsem ale
tentokrát nešel. Ale ono to vlastně bylo jedno. Moshpit šel totiž ke mně – ani
úplně první řada od něj nebyla uchráněna. A když k tomu máte písně jako LHHC, nebo Love Don’t Live Here, tak máte jistotu, že moshpit bude skutečně
intezivní. Takže ano, Lionheart byli
super.
Uvidíme, co nám ukážou další roky, co se týče evoluce,
kterou prožijou tyto skupiny. Takže pac a pusu a uvidíme se na Polaris.
Autor reportáže Michal Kocour
HUDEBNÍ ZPRÁVY
Nevíte kam v červenci na festival?
V létě je spousta možností, jak strávit volné chvíle ve společnosti přátel a dobré muziky....
V Plzni zakončily svou společnou tour kapely The.Switch a Severals
Původní poslední koncert celé tour v Havlíčkově Brodě se z důvodu malého zájmu v předprodeji...
Frank Turner se vrací do Prahy s novým albem i svými The Sleeping Souls
Hardcorem zocelené srdce Franka Turnera bije stále silně. Když vydal svou předchozí desku, tak s kapelou The Sleeping...
Wolf Lost In the Poem věnují novinku českým básnířkám
Uznávaný hudebník a textař Jan Žamboch stojí za hudebně-poetickým projektem Wolf Lost In the Poem. Jeho první ceněné...
Ještě větší francouzská prvomájová revoluce
Je prvního Máje. Studenti jsou rádi za státní svátek a to, že nemusí do školy. Zamilovaní tráví čas líbáním pod rozkvetlými...
» zobrazit více...
RECENZE
» Z aktuálnosti písní Karla Kryla dnes až mrazí
» „Temně hmotní“ Pearl Jam na novince...
» „Hezké to bylo / moc hezké to bylo.“...
» Michal Strnad překračuje atmosférický...
» Jiná část tebe: druhý atmosférický...
» Přesvědčení, že Všechno bude dobrý,...
» zobrazit více...
Pozvání na rockový mejdan s Vildou Čokem a jeho kapelou Bypass do klubu Modrá Vopice
Čtvrtek 16 .5. si rozhodně zapište do kalendáře! Před venkovním podiem v legendárním...
Frank Turner se vrací do Prahy s novým albem i svými The Sleeping Souls
Hardcorem zocelené srdce Franka Turnera bije stále silně. Když vydal...
V Plzni zakončily svou společnou tour kapely The.Switch a Severals
Původní poslední koncert celé tour v Havlíčkově Brodě se z důvodu...
Nevíte kam v červenci na festival?
V létě je spousta možností, jak strávit volné chvíle ve společnosti...
Ghøstkid: Pokud máš speciální estetiku, máš velké plus
Na festivalu Rock for People 2022 jsem se po roce opět sešel se Sebastianem...
Chinaski slaví 30 let podcasty, albem, klipy, koncerty...
Kapela Chinaski právě zahajuje oslavy 30 let na scéně. Fanouškům se mimo...
Spoluprací s Emily Burns láká Honza Ponocný na nové album
Co vznikne, když jeden z nejoriginálnějších českých muzikantů přizve...
Kdo vyhrál volné vstupenky na Trnkobraní?
Již za tři dny se otevřou brány areálu likérky Rudolf Jelínek ve Vizovicích,...
Dvojice mezi patry klid na debutu předkládá společný deník dvou lidí
Dvojice Matouš Pospíšil a Šimon Pacek, která tvoří skupinu mezi patra klid,...
Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.
» Podporujeme nadějné kapely
» Zadání profilu interpreta
Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.