Architects společně s While She Sleeps a Loathe uvařili dokonalý metalový večírek

Neuběhlo ani půl roku od vystoupení Architects na Rock for People a už jsme se díky Obscure Promotion mohli těšit na další koncert těchto britských metalcorových velikánů. Avšak pro mnohé bylo důležitější druhé jméno - Spiritbox. Jak už všichni víme, Courtney LaPlante a její kolegové byli nominování na Grammy, které probíhaly v den pražského koncertu. Takže pár měsíců před koncertem ohlásila kapela jako náhradu sheffieldské While She Sleeps. Ocenění nakonec získala Metallica za svoji 72 seasons. I tak ale gratulujeme k velkému úspěchu!

Česká republika už je s Architects velmi dobře obeznámena, jejich fanoušci si rozhodně nemůžou stěžovat na nedostatek koncertů. Navíc nás tento rok čeká jejich headline slot na Brutal Assaultu. Člověk si říká, zda za chvíli nebudou moci vystoupit v O2 Univerzu. 

Celý večer odstartovaly v půl osmé vycházející hvězdy Loathe, kteří svou hudbou můžou připomínat Deftones. V setlistu nesměl chybět největší hit Is It Really You?, který můžete slyšet i ve verzi se Sleep Token. Hlavní zpěvák Kadeem France si koncert užíval a byl vděčný za zatím největší publikum, které u nás mohl vidět. O této kapele ještě určitě uslyšíme. Musíme taky pochválit zvuk, ne vždy se podaří, aby hned první kapela měla tak super vyladěno. 

Nemyslím si, že bylo možné najít lepší náhradníky za Spiritbox. Loz je svými šílenými kreacemi proslavený. I když tentokrát nedošlo na nějaké skákání do publika, jako na Rokáči, alespoň si chvíli crowdsurfnul během Silence Speaks. WSS hráli na jistotu, zahráli své největší pecky a 2 nové singly SELF HELL a DOWN. Stejně tak jako jejich kolegy, čeká Sleeps headline vystoupení na Fajtově kopci.Bodejť by ne, kluci by už jisté zvládli Karlín sami. Loz však nebyl moc spokojený s lidmi na barikádě a musel si trochu rýpnout, příště trochu pohybu! Uprostřed haly to ale žilo a my jsme si mohli s partou užít mosh. 

We only ever love you when you'are seeing red! Architects svoji show odpálili po půl deváté svým nejnovějším singlem z připravovaného alba. Písnička je namířena na lidi, kteří nadávají kapele za měkčí a ne tak tvrdou tvorbu. Není to to, co to bylo! Já chci staré Architekty! To už není metalcore! Však to všichni známe ze sociálních sítí. Hudba se však vyvíjí a kluci už nejsou nasraní mlaďoši.

Kapela si přivezla krásné podium skládající se ze tří ledkových platforem, takže celá show byla doprovázena grafickými kreacemi. Sam Carter se bavil, dost nám toho povyprávěl. Popřál Spiritboxu hodně štěstí s nominací a poděkoval bratrům z WSS za rychlou pomoc. Během Dead Butterflies došlo na motýlové konfety, na to v hale zaznělo jedno velké ''Woah''. Nejvíce skladeb zaznělo z alba For Those That Wish To Exist. Během absolutní pecky Impermanence nahradil Loz Winstona McGalla z Parkway Drive. Už je možná na čase na nějaký ten feat mezi těmito kapelami, nemyslíte?   

Publikum se bavilo, písničky do nás Architects sypali jednu za drahou. I přes delší set, než klasické metalocorové tancovačky, čas pomalu ubíhal. Před Doomsday Sam mluvil o smrti, každého to čeká. Musíme si užívat každý moment a kde jinde, než na koncertu? Kapela je s tím dobře seznámena, není to tak dávno, kdy formace přišla o Toma Searlea. Základní setlist ukončilo When We Were Young z posledního alba The Classic Symptons of a Broken Spirit, dokonalá písnička na circle pit. Po krátké pauze nám kluci naservírovali Nihilist a celý večeř uzavřeli svým dosud největším hitem Animals. 

Za celou naši partu chci poděkovat jak kapele, tak Obscure Promotion, že halu nepřeprodali a celou dobu bylo místo na pohyb a vzduch. Takhle se to má dělat! Od začátku do konce byl tento metalový večírek úžasný a budeme na něj vzpomínat ještě týdny.

Autor textu a fotografií: Honza Staněk