Hudební knihovna - www.hudebniknihovna.cz

REPORTÁŽ: Na Thirty Seconds To Mars jedině z nostalgie

KLIP: Život zdá se sladký, tvrdí kapela Mig 21

NAŽIVO: Travis Scott míří poprvé do České republiky

REPORTÁŽ: Jedenáctý ročník festivalu Prasofest se vydařil

Polaris: Nechceme, aby se fanoušci ztotožňovali s našimi texty

David Malý, 06. 06. 2024

První den na festivalu Rock for People jsem si před večerním koncertem popovídal s australskou skupinou Polaris. Krátce po jejich příjezdu si se mnou sedli zpěvák Jamie Hails, bubeník a textař Daniel Furnari a baskytarista Jake Steinhauser. Řeč byla kromě samotného festivalu i o jejich vztahu k Evropě, České republice a tourování obecně. Pořádně jsme probrali poslední desku „The Death of Me” a bavili se i o nadcházející novince. Nastínili mi inspiraci k textům i jak jejich muzika vzniká. Dostali jsme se i k hudebním videoklipům, potenciálním hostům a na závěr prozradili i nejbližší plány.

Rozhovor nabízíme i v angličtině.

Interview available also in English down below.

Zdravím pánové. Děkuji za váš čas na rozhovor. Vítejte na Rock for People.

Jamie Hails (zpěv): „Díky za zájem."

Daniel Furnari (bicí): „Jsme rádi, že tu jsme.

Myslím, že tohle je vaše první účast na tomto festivalu, je to tak?

Jamie: „Je to tak."

Daniel: „Přesně tak."

Takže, jaké jsou vaše pocity zatím? Asi jste právě přijeli, hádám.

Jamie: „Ano, asi před deseti minutami. Šli jsme to tu trochu prozkoumat."

Daniel: „Rozdělili jsme se. Někteří se šli podívat na hlavní stage, někteří z nás omylem málem šli do šatny Slipknot (smích)."

Jake Steinhauser (baskytara): „Už jsme tu potkali několik přátel."

Daniel: „Ano, potkali jsme přátele z Lorna Shore, I Prevail a další."

Jamie: „Až tady jsme vlastně zjistili, kolik kamarádů zde dnes hraje, což je skvělé. Neměli jsme příležitost si zjistit, kdo tu hraje ve stejný den. Takže, když jsme přijeli, bylo to velmi příjemné překvapení. Jsou tu všichni."

Daniel: „To je přesně ta věc, kterou na festivalech miluji. Nezáleží, kde na světě hrajeme, vždy tam budou lidi a kapely, se kterými jsme hráli a dříve se potkali. Tohle je na cestování a turné to nejlepší, to propojení s ostatními. Máš možnost stejné lidi potkávat na těchto místech znovu a znovu. Můžeš se s nimi pozdravit, popovídat si a to jsou ty momenty, kterých si taky hrozně vážíš."

Jake: „Je to jako mít rodinu po celém světě."

Daniel: „Přesně tak. Je to super."

Jake: „Někdy ty lidi nevidíš od toho posledního společného turné. Někdy to je šest měsíců, někdy dva roky."

Je fajn, že tu máte spoustu známých. Jste většinou přátelé, ale moc často se nepotkáváte?

Jamie: „Jsme z Austrálie. Je to strašně daleko, chápeš (smích)."

Daniel: „Nepotkáváme se často kvůli tomu, že jsme z Austrálie. Máme spoustu přátel v Evropě a Americe, ale nemáme moc možností se s nimi potkávat pravidelně."

Jamie: „S některými z nich se potkáme třeba jen jednou za dva roky nebo tak. Potom to je opravdu skvělé."

Vy ale v Evropě hrajete poměrně často.

Daniel: „Jo, snažíme se."

Jamie: „Ano. Tohle je naše sedmé turné v Evropě, myslím. Zrovna jsem o tom přemýšlel."

Daniel: „To je docela šilené."

Předpokládám, že to tu tedy máte rádi?

Jamie: „Milujeme Evropu, naprosto."

Daniel: „A milujeme i Českou republiku. Posledně, když jsme tu hráli, jsme měli volný den v Praze. Strávili jsme tu celý den, snad dvacet hodin jsme se tu procházeli."

Jamie: „To je jeden z mých nejoblíbenějších dnů, které jsem kdy na turné měl. Praha je nádherné město, lidi jsou skvělí, koncerty…"

Daniel: „Koncerty jsou v Česku vždy úžasné."

Jamie: „Ano, vynikající. Publikum je vždy super."

To rád slyším. V Austrálii jsem nikdy nebyl, ale hádám, že tam je to hodně jiné…

Jamie: „Jsou tam nějaké podobnosti, ale…"

Daniel: „Ten hlavní rozdíl je, že Praha je pochopitelně velmi staré a krásné město. Jsou tam krásné staré kamenné stavby, katedrály a podobně. Šli jsme se podívat na Pražský hrad…Takové věci doma nevidíme. Takže to pro nás bylo unikátní."

Super, díky za slova chvály. Pojďme se bavit o muzice, co vy na to?

Všichni: „Jasně, pojďme na to (úsměv)."

Vaše předchozí a zatím poslední deska „The Death of Me” byla vydána těsně před vypuknutím pandemie covid-19 (21. února 2020, pozn.red.). Máte pocit, že jste měli možnost ji dostatečně zpropagovat za poslední rok?

Jake: „Nikdy to nebude dostatečné (smích). Měli jsme i trochu štěstí, protože jsme mohli odjet headline turné v Austrálii hned po vydání. Předtím, než covid všechno zastavil. Pak jsme samozřejmě nemohli dělat nic a jakmile to skončilo, zase jsme jeli jen Austrálii."

Jamie: „Museli jsme čekat dva roky, než jsme mohli vyrazit z Austrálie pryč, což bylo těžké. Měli jsme hodně plánů, vlastně celý rok byl přesně naplánovaný. Měli jsme domluvené dvě turné v Americe i Evropě a pak i Austrálii, takže jsme měli být velmi zaneprázdnění. Bylo těžké přijmout, že nic z toho udělat nemůžeme. Dělali jsme co jsme mohli a v roce 2022 jsme se snažili si toho co nejvíce vynahradit a dohánět všechno na turné. Bylo to hodně našlapané."

Daniel: „Nakonec jsme odjeli turné v Americe i Evropě, takže jsme rádi, že jsme měli možnost to album zahrát venku. Rozhodně nám to ale změnilo plány."

Jamie: „Jsme hlavně rádi, že ta deska vůbec vyšla. Dlouho jsme měli trochu strach, že se to vůbec nepovede. Pak jsme mohli udělat alespoň jedno turné na její podporu."

Daniel: „Jsme na tu desku velmi hrdí a rozhodně jsme ji chtěli hrát co nejvíc to půjde. Hodně lidí nám říkalo, že se o nás dozvěděli díky této desce a rádi nás uvidí naživo. Nebylo to jednoduché."

Jamie: „S naší první deskou („The Mortal Coil” z roku 2017, pozn. red.) jsme byli na turné v Evropě pětkrát. S tou druhou jsme měli jen jedno…no, vlastně dvě, když počítám i tohle léto. Příští turné už bude s novou deskou. Loni jsme měli headline turné, teď festivaly a další bude, až vyjde nová nahrávka. Takže, máme pocit, že všechno doháníme."

Daniel: „Nejlepší na tom je, že se zdá, že se ta deska pořád k lidem dostává, což je pro nás skvělé. Pořád sledujeme skvělá čísla streamů online a stále to stoupá, přestože už to je delší dobu. Jsme velmi rádi, že fanoušci tu desku stále poslouchají i po dvou letech."

Ano. I soudě na základě konverzací s mými přáteli, jste dostali hodně pozornosti díky té desce. Takže, věci se dostaly zase do správných kolejí. Už jsi zmínil, že se chystáte vydat třetí desku. Máte nový singl „Inhumane”, který vyšel krátce před tímto turné. Kolik singlů plánujete z desky vydat?

Jake: „No, to zatím není jasné v tuto chvíli."

Daniel: „Máme nějaké plány, ale jsme stále flexibilní. Hádám, že lidi budou zkrátka muset čekat a uvidí (úsměv)."

Jake: „Chystáme nějaké videoklipy. Jsou teď v troubě a čekají na upečení (úsměv)."

Daniel: „Určitě můžete očekávat několik dalších singlů (úsměv)."

Výborně. Nové album je tedy hotové?

Jake: „Ano, je hotové a na cestě k vám."

Daniel: „Pracovali jsme na té desce na konci loňského a začátkem tohoto roku. Vlastně jsme strávili australské léto prací na té nahrávce…"

Jamie: „Zavření ve smradlavém studiu (smích)."

Daniel: „Přesně. Nahrávali jsme a dokončovali skladby. Je to všechno hotové. Pár měsíců jsme pak točili nějaké videoklipy a připravovali se na turné. Deska „Fatalism” vychází 1. září."

Jaké z té nové desky máte pocity? Je tam nějaký posun k něčemu novému nebo jinému v porovnání s „The Death of Me”?

Daniel: „Určitě. Je to ovlivněné tím, o čem jsme se právě bavili. Ta frustrace z posledních dvou let, kdy jsme nemohli cestovat a hrát to poslední album. Bylo vtipné psát skladby při lockdownu, kdy jsme samozřejmě měli spoustu času, ale nebylo moc kde hledat inspiraci. Celková nálada té desky je možná trochu temnější než předchozí dvě. Jsou tam tvrdé momenty, nějaké momenty jsou zase více melodické, ale myslím, že obecně má temnější tón, který tu nahrávku svazuje dohromady."

Zajímavé. Je docela těžké si představit ještě temnější album než to poslední (úsměv).

Daniel: „Vždy to může být temnější (úsměv)."

Dobře. Tak tedy doplňující otázka. Můžeš mí říct něco o textech? Odkud bereš nápady na texty? Jsou to osobní zkušenosti nebo věci, které vidíš a slyšíš kolem sebe? Například, text ke skladbě „Masochist” z „The Death of Me” je už tak poměrně ponurý…

Daniel: „Řekl bych, že „The Death of Me” je pravděpodobně více osobní nahrávka než ta nadcházející. Není to tak, že by novinka také nebyla osobní. „The Death of Me” byla velice introspektivní. Hlavně na základě zkušeností a osobní sebereflexe. Věci, kterými jsem si procházel, kterými jsme si procházeli všichni v kapele. Často se snažím psát o věcech, o kterých se bavíme mezi sebou. Není to všechno jen moje zkušenost a pocity."

Jamie: „Ano, je to volná spolupráce."

Daniel: „Přesně tak. Chtěli jsme, aby to byl tak trochu deník kapely, v mnoha směrech. Snažím se vyjádřit tak, abych předal všechno o čem se spolu bavíme a čím spolu procházíme."

Jake: „Myslím, že je to i odraz našich životů po tom, co jsme začali cestovat s první deskou. Bylo to skvělé, ale bylo to i velmi náročné a složité."

Daniel: „Hodně věcí se za ty poslední dva roky cestování změnily. Během hraní s první deskou a psaní věcí pro tu druhou. Myslím si, jak říkal Jake, že bereme hodně z té frustrace z toho, co se za posledních několik let dělo. Je to odraz všeho z trochu více vnější perspektivy na to, co se dělo kolem mě a čím si procházeli lidi kolem mě. I to, co se dělo v naší společnosti, politice, a dalších sférách. Není to však politická deska. Nic takového. Snažil jsem se dívat na všechno více zvenčí, než jen z mojí osobní perpektivy."

Jake: „Stejně je to kombinace obojího. Jsou tam nějaké skladby, které mají podobné sebe sama pozorující vlivy."

Daniel: „Určitě. To tam bude vždy."

Je to zajímavá perspektiva, když si uvědomíáme, že jste desku vydali těsně před vypuknutím pandemie, kde spousta lidí procházela problémy s mentálním zdravím, depresemi a podobně. Přitom „The Death of Me” o takových věcech vůbec není, je to tak? Objeví se tyto témata právě na „Fatalism”?

Daniel: „Rozhodně. Určitě tam je spoustu textů k této situaci. Neutíkáme od toho."

Jamie: „Zaregistroval jsem, že lidi o „The Death of Me” říkají…označili to jako „pandemické” album. Lidi si tu desku prostě našli a vnímali ty skladby na základě toho, co se během pandemie dělo, i přesto, že jsme ji vydali, když žádná pandemie nebyla. Zdálo se, že ta nahrávka může lidem pomoci dostat se přes ty negativní stavy během pandemie a lockdownů díky tomu, o čem jsme na té nahrávce mluvili."

Jake: „Je to zvláštní načasování. Zvláštní shoda náhod. Myslím si, že i to je ten důvod, proč naše čísla streamů šli tak nahoru. Myslím, že hodně lidí prožilo a našlo úplně nové aspekty jejich mentálního zdraví. Byli tak nějak nuceni přijmou tu temnou stránku jejich myšlenek během pandemie. Zkrátka se s tou deskou nějak ztotožnili právě z těchto důvodů."

Daniel: „Je to zvláštně ironické. Hodně z té nahrávky bylo inspirováno tím, že jsme na cestách daleko od domova a bylo nám odebráno to, co na domově milujeme. Spousta lidí se s tou nahrávkou ztotožnili, když byli nuceni být doma. Je to zvláštní opak. Je to jedna z těch věcí, kdy to nesouhlasí s tím, o čem ta deska je, ale spousta lidí si to tak přívlastnilo. My jsme rádi, že to tak bylo. Pokud to někomu pomohlo, tak je to skvělé."

Je to něco, co byste ve větší míře chtěli předávat svým fanouškům? Aby si díky vaší tvorbě mohli lépe uvědomit, že stejnými problémy prochází spousta dalších lidí a nejsou v tom sami?

Daniel: „No, pokud si to takto přeberou a pomůže jim to, tak je to skvělé. Samozřejmě nechceme, aby se našli v těch temných a problematických tématech, protože ty témata jsou velmi osobní a to může být složité. Je velice zvláštní slyšet fanoušky, kteří ke konkrétním skladbám nebo textům říkají, jak se v tom našli a jak prožívali přesně to samé. Moje okamžitá reakce je, že mě to hrozně mrzí. Nicméně, je příjemné zjistit, že se o tom můžeme otevřeně bavit, protože lidi by si tím procházeli tak jako tak. Pokud se o tom lidi baví, píšou se o tom skladby, které mohou lidem nepřímo pomoci, tak je to rozhodně dobrá věc."

Jamie: „Myslím si, že pokud si dáš cíl napsat něco, s čím se lidi ztotožní jenom proto, že to tak chceš, může to vyznít velice uměle a nedůvěryhodně. Je to spíše o tom psát něco, co opravdu osobně cítíš a potom se s tím lidi ztotožní lépe a přirozeně si k tomu najdou cestu a získáš si je."

Daniel: „To hořkosladké na tom je, že všichni si procházíme podobnými věcmi v životě, a tak když o tom budeš upřímný, pravděpodobně se najdou další, kteří to mají stejně a tu myšlenku si osvojí."

A je to rozhodně lepší než to v sobě dusit a držet.

Daniel: „Absolutně."

Jamie: „O tom to umění je, vždy bylo."

Když přijde na psaní muziky, skládáte ji na základě hotových textů a myšlenek, nebo texty vznikají až na hotovou muziku?

Daniel: „Liší se to skladba od skladby, víceméně."

Jake: „Většinou je první hotová muzika. Většinou. Dan potom často přijde s nějakým textem hned za pochodu. Někdy má Dan napsané texty, které ještě k žádné skladbě nepatří a nechává si je odložené někde bokem. Někdy začneme skládat s nápadem na refrén a texty k tomu potom vznikají poměrně rychle. Tak tomu bylo například pro singl „Masochist”, pokud se nemýlím."

Daniel: „Řekl bych, že je to tak 20 - 30 procent skladeb. Záleží, která deska. Některé skladby vznikají s hotovými vokály, příležitostně. Ano, například pro skladbu „Masochist”. Ta byla naplánovaná téměř od začátku do konce na základě vokálů a pak už jsme si jen sedli s kapelou a celou ji dali dohromady. Co se občas stane s takovými plány je, že při skládání kytar dostaneme novou inspiraci a celá struktura té skladby se změní. Takže ano, malá část skladeb vzniká s napsanými vokály a pak tu skladbu tvoříme kolem toho."

Jamie: „Rick, náš kytarista (Rick Schneider, rytmická kytara, pozn. red) je se skládáním riffů velmi rychlý a plodný. Je to skvělý skladatel. Často skládá songy na základě kytar a jakmile dáme dohromady vokály, začneme to celé skládat dohromady."

Daniel: „Řekl bych, že většina skladeb dáváme dohromady na základě kytar a bicích. Je to trochu od všeho."

Jake: „Podle toho, odkud ten nápad přijde."

Daniel: „Přesně tak. Záleží, co přijde dřív. Nemáme žádný daný systém."

Je poznat, že tam není žádná šablona. Máte tvrdší skladby, pak skladby s melodickým refrénem a čistými zpěvy…Záleží i na tom, o čem ta skladba je?

Daniel: „Určitě. Záleží na tom, co ta skladba potřebuje. Tahle může být trochu tvrdšího rázu a málo čistých vokálů, tahle zase může mít trochu temnější tón, a podobně."

Jake: „Máme rádi hodně stylů. Tak se snažíme to do naší tvorby promítnout, jak můžeme."

To vás také odlišuje od stovek dalších kapel podobného žánru, kteří si s tím žánrem tolik nehrají a všechno zní stejně a nezajímavě…

Daniel: „Když jsme přicházeli se staršími nápady, zajímal a inspiroval nás nápad přijít s něčím, co jsme ještě dříve neudělali, aniž bychom nějak zásadně změnili náš zvuk. Preferujeme, aby každá skladba na té nahrávce měla tak nějak svou identitu."

Super. Udělali jste i instrumentální verzi vašich desek. Možná je příliš brzy, ale plánujete udělat instrumentální verzi i pro „Fatalism”?

Daniel: „Ještě jsme o tom úplně nemluvili, ale pravděpodobně později něco takového uděláme. Dáme tomu nějaký čas, ať si fanoušci můžou pořádně užít tu desku v celé své kráse."

Jake: „Záleží, jestli o to bude zájem. Pokud to fanoušci budou chtít slyšet, umím si představit, že to uděláme znovu."

Daniel: „Přesně. Záleží. Je to ale fajn záležitost. Je dobré mít tu možnost slyšet svou oblíbenou desku pouze instrumentálně. Několik kapel u nás doma to tak udělalo, Northlane nebo Thornhill, například. Dokázali z toho alba dostat ještě více šťávy, i poté, co jste tu desku slyšeli třeba sedmdesátkrát. Ta deska dostane nový život, když se zaměříš jen na ty nástroje v pozadí. Můžeš si to pustit jako kulisu při práci nebo tak něco. Je zábava to poslouchat."

Můžete se na tu muziku podívat z jiné perspektivy. I když znáte všechny skladby, můžete si je znovu poslechnout v jiné verzi a možná objevit něco nového.

Daniel: „Přesně tak. Umožňuje ti to ocenit ty kytarové složky mnohem víc. Všechny ty vrstvy a kompozice."

Jake: „Přesně, dává ti to novou perspektivu. Můžeš na to nahlížet z jiného úhlu."

Daniel: „Protože vokály vždy vezmou tvou pozornost jako první."

Jake: „Jo, vokály jsou často tím nejdůležitějším elementem každé skladby. Takže, když je odstraníš, pomůže ti to užít si tu skladbu v ryzí podobě. Můžeš ocenit nějaké aspekty, kterých sis dříve pod vokály nevšiml."

Jamie: „V žánru jako je tento jsou nástroje stěžejní. Hra na kytaru a bicí může být velmi spletitá a komplexni. Myslím si, že mít možnost poslechnout si všechno instrumentálně je velmi cenné."

Rozhodně. Už jsi zmiňoval několik kapel, ať už přátele z Lorna Shore a dalších nebo kapely z Austrálie. Opravte mě, pokud se mýlím, ale nikdy jste na žádné desce neměli hosta, je to tak?

Daniel: „Jednoho ano, velmi dávno."

Jamie. „Na našem druhém EP („The Guilt & the Grief” z roku 2016, pozn. red.) nám hostoval Marcus Bridge z Northlane na jedné skladbě („Hold You Under”, pozn. red.). Od té doby jsme nikoho neměli, to je pravda."

Jake: „Není to úmyslně, jen jsme k tomu neměli potřebu."

Daniel: „Prostě se to nestalo. Není to něco, co hledáme. S Marcusem to tehdy vzniklo velmi spontánně a přirozeně. Někdo to navrhnul, my to promysleli a řekli si, že by to moho být fajn."

Jamie: „Už jsme o tom ale mluvili, možná je něco na obzoru."

Daniel: „Určitě máme pár jmen na našem seznamu přání. Jednoho dne, možná (úsměv)."

Jamie: „Muselo by to být tak, že by ta skladba vyloženě volala po nějakém konkrétním hlasu nebo osobě, která by se tam hodila. Pak bychom to možná zvážili. Není to tak, že bychom psali skladbu pro konkrétní osobu."

Daniel: „My se většinou snažíme hlavně o to, aby ten song vůbec vznikl (smích). Ten nápad nepřijde až do té doby, kdy tu desku dokončíme. Když už je album na tisku, tak si řekneme, že nějaký host by mohl být super (smích). Ten nápad přichází příliš pozdě."

Je dobře, že tuto možnost nezavrhujete. (úsměv)

Daniel: „Ne, to určitě ne. Myslím si, že každý z nás má několik lidí v hlavě, se kterými bychom chtěli pracovat. Tak uvidíme."

Kdo by to tak mohl být? (úsměv)

Daniel: „No, to je těžká otázka. (úsměv)"

Jamie: „Za mě Sam Carter z Architects, rozhodně."

Daniel: „Randy Blythe z Lamb of God."

Jake: „Jo, Sam by byl super."

Možná, když se tu dnes trochu zdržíte, můžete si s ním promluvit (úsměv).

Daniel: „No, my Sama známe velmi dobře. Bylo by to skvělé, uvidíme. Za mě by byl Randy určitě na prvním místě, alespoň z toho metalového světa. Skvělých zpěváků je ale strašně moc."

Ano, to je pravda. Super. Blížíme se ke konci, pánové. Padla zmínka o videoklipech. Je to něco důležitého pro vás, abyste mohli vyjádřit tu skladbu a atmosféru jinak, vizuálně?

Jake: „Absolutně. Je to další cesta jak tlumočit zprávu té dané skladby v konkrétní vizualizaci."

Daniel: „Určitě. Není to ale jen o tom. Je to i o dopadu té skladby a zprávy. Za mě je to něco opravdu krásného, když si můžete novou skladbu poslechnout za nějakého vizuálního doprovodu. Je to najednou úplně jiný, celistvý zážitek. Mám pocit, že někdy se při poslechu hudby můžu velmi jednoduše rozptýlit. Když k tomu mám videoklip, jsem tou hudbou mnohem více pohlcený. Co na tom mám nejradši je to, že když slyšíte novou skladbu s videoklipem, máte z toho prvního poslechu skvělou vzpomínku. Dodnes si pamatuju, jak jsem jako dítě objevoval nové kapely, ze kterých se staly moje oblíbené kapely. Poprvé jsem je viděl na MTV nebo nějaké australské hudební stanici, kde hrál jejich videoklip. Dodnes, jakmile slyším „Chop Suey” (skladba kapely System of a Down, pozn. red.), vidím Serje (Serj Tankian, zpěvák System of a Down, pozn. red.) jak tam jí ty nudle (smích). Je to taková přidaná hodnota."

Jake: „Myslím, že stejně jako skladby jako takové, vnímáme videoklipy jako další element, který každou skladbu odlišuje a nechává nás se ponořit do její identity. Konkrétní skladba pro nás může otevřít konkrétní cestu k tomu, udělat zajímavé video, které by se nehodilo pro nic jiného. Udělali jsme například videoklip v písečných dunách. Nikdy předtím jsme venkovní natáčení nedělali, ale bylo velmi slunečno a jasno a pro ten song se to hodilo (skladba „Vagabond”, pozn. red.). Několik z nás jsou i filmoví nadšenci a vždy je zábava ve videoklipech referovat ke konkrétním filmům a podobně. Dává to určitou kreativní svobodu, kterou ve videoklipu můžete využít. Můžete si vypůjčit ikonické záběry a scény a nikdy se kvůli tomu nedostanete do problémů, i když všichni ví, že kopírujete konkrétní film (smích). Je to pro nás zábava, protože rádi odkazujeme na spoustu drobných detailů."

Daniel: „Máme ve zvyku si s těmi videoklipy i hodně vyhrát. V minulosti jsme si s Jakem vzali na starost nějaké ambiciózní projekty. Videoklipy můžou být ohromný závazek. Čím víc času a energie do toho investuješ, tím těžší to je. Na druhou stranu je to pak i větší odměna. Jak jsi říkal, umožňuje ti to zachytit konkrétní náladu. Taky ti to dovoluje ukázat, jak si tu skladbu představuješ v hlavě."

Určitě se máme na co těšit. Tak tedy, kromě nové desky v září a samozřejmě dnešního koncertu, jaké jsou plány pro Polaris pro zbytek roku a pro ten následující?

Daniel: „Vrátíme se do Evropy ke konci roku na několik koncertů."

Jamie: „Ano, to by mělo být oznámeno velmi brzy. Nechceme prozrazovat moc, ale budeme zpátky."

Jake: „Zrovna jsme oznámili naše dosud největší turné po Austrálii, ze kterého máme opravdu radost a těšíme se. Budeme hrát na opravdu velkých místech."

Jamie: „Je to upřímně trochu zastrašující. Ani jsem nesnil, že v některých z těch míst budeme někdy hrát."

Daniel: „Na některých těch koncertních místech jsme párkrát byli jen když tam hráli opravdu velké kapely. Je tam hodně očekávání a moc se těšíme. Jsme velmi vděční, že máme u nás doma takovou podporu od fanoušků. To bude pravděpodobně to nejzásadnější, co jsme letos udělali."

Jake: „Plánujeme i turné po Americe a znovu Evropu na příští rok."

Daniel: „Jakmile bude nová deska venku, chceme cestovat a hrát jak nevíce to půjde."

Jake: „Chceme jet úplně všude."

Skvělé. Zasloužíte si ta největší turné a koncerty všude po světě. Děkuji za váš čas, užijte si koncert, užijte si festival a snad se brzy znovu uvidíme.

Daniel: „Díky moc za rozhovor, užij si den a snad se ti bude koncert líbit."

Úvodní fotografie pochází z Facebookového profilu skupiny Polaris.

ENGLISH

On the first day at the Rock for People festival, I had a chat with the Australian band Polaris before the evening concert. Shortly after their arrival, singer Jamie Hails, drummer/lyricist Daniel Furnari, and bassist Jake Steinhauser sat down with me. In addition to the festival itself, it was about their relationship with Europe, the Czech Republic and touring in general. We thoroughly discussed the last record "The Death of Me" and also talked about the upcoming new releases. They outlined the inspiration for the lyrics and how their music is created. We also got to the music videos, potential guests and finally revealed the nearest plans.

Hello guys. Thank you very much for taking the time to talk to me.

Jamie Hails (vocals): „Thank you for having a chat with us."

Daniel Furnari (drums): „Happy to be here."

Great. I believe it’s your first time at Rock for People festival, right?

Jamie: „It is, yes."

Daniel: „Correct."

So, what do you think so far? You just arrived, I assume.

Jamie: „Yes, about 10 minutes ago. We went to explore a bit."

Daniel: „Yeah, we split off. Some of us went to check out the main stage, some of us accidentally almost went into Slipknot dressing room (laughter)."

Jake Steinhauser (bass): „We’ve already seen some friends…"

Daniel: „Yeah, seen some friends from Lorna Shore, I Prevail…"

Jamie: „Yeah, turned out there are a lot of friends playing here today, which is great. We didn’t even have a chance to check who’s playing today. So, when we got here, it was a very nice surprise. Everybody’s here."

Daniel: „One thing I always loved about festivals, no matter where we’ve played them around the world is like, there’s always people and other bands you’ve played with before. The thing I love so much about touring is the networking. You get to see them at these places time and time again. The little hangouts that you get, these little moments that you treasure."

Jake: „It’s like having a family around the world."

Daniel: „Exactly, it’s nice."

Jake: „Sometimes you haven’t seen these people since the last tour you did together. Sometimes it’s six months, sometimes it’s two years."

So, you’re usually friends with the bands but you don’t see them very often.

Jamie: „We’re from Australia…it’s very far away, you know (laughter)."

Daniel: „Not a lot, being from Australia. We have a lot of friends in Europe and America and we don’t always get to see each other."

Jamie: „With some people maybe like every two years you cross paths and then it’s just awesome."

But you do tour in Europe quite often.

Daniel: „We try to, yeah."

Jamie: „Yeah, I believe it’s our seventh run. I was just thinking about it the other day."

Daniel: „How crazy is that?"

So, you like it here, I assume?

Jamie: „We love Europe, absolutely love it."

Daniel: „We love this country too. Last time we were here we got to spend the whole day off in Prague. We were just walking around for like 20 hours."

Jamie: „That was one of my most favorite day I’ve ever had on tour. Prague is such a beautiful city, the people are lovely, the shows…"

Daniel: „The shows here are always good."

Jamie: „Yeah, fantastic. The crowd is always awesome."

Glad to hear that. I’ve never been to Australia, but I assume it’s very different there…

Jamie: „There are some similarities but…"

Daniel: „The main difference is that Prague is obviously very old and beautiful city with these really old stone buildings and cathedrals and stuff like that. We walked up to the Prague castle…Those are the things we don’t see at home. So, that was pretty special."

Amazing, thank you. Let’s talk about music, shall we?

Everybody: „Yeah, let’s do it! (smile)"

Your previous album, or the latest album „The Death of Me” was released just before the pandemic (N.B.: February 21st, 2020). Do you feel like you had the chance to promote it enough over the last year?

Jake: „Never enough, not enough (laughter). We were lucky because we were able to do a headline tour in Australia after the release, before the covid set in. Then we couldn’t do anything for a while and once we could again, it was again only in Australia."

Jamie: „We had to wait for like two years before we could head out from Australia, which was tough. We had a lot of plans, there was like a full twelve months plan lined up. Both America and Europe twice, I think and then Australia, so it was going to be very busy. Definitely tough to swallow, when we realized we’re missing all of that. We just did our best and 2022 was a big year with a lot of catching up on touring. So, it was very cramped."

Daniel: „In the end, we’ve got to do a US run and Europe run, so we’re grateful we got to play the album overseas but it definitely changed our plans."

Jamie: „The record got to see the light of day, which was what we were worried about for a long period of time that it may not happen. At least we got to do the tour once with the album."

Daniel: „We’re really proud of that record and we definitely wanted to play a lot from it. There were a lot of people telling us that they’re finding out about us through that record and are excited to see us. It was a difficult time."

Jamie: „We got five European tours out with the previous records (N.B.: „The Mortal Coil” from 2017) and we only get…well, technically we’re getting two on this one because the next one will be for the new album. We got a headline tour last year, we’re having this one in the summer and then the new record will come out. So, yeah. I feel like we’re catching up."

Daniel: „The best thing about it is that it seems the record is still reaching out to a lot of people, which is really great for us. We’re still watching the numbers online and it keeps going up even though it’s been a while since it came out. So, we’re very grateful that anyone still cared two years on."

Yes, even just talking to my friends about music, you really got a lot of recognition through that album. So, you’re back on track and as you mentioned, you’re about to release a new album. Your new single „Inhumane” got out just before this tour. How many singles are you planning to release before the album?

Jake: „Well, it’s somehow undecided, I guess, at this point."

Daniel: „We have a plan but there’s still a bit of flexibility. I guess, people will just have to wait and see (smile)."

Jake: „We have some music videos in the oven, so to speak. Waiting to be cooked."

Daniel: „You can definitely expect a couple more (smile)."

Alright, and so for the new album, is it finished?

Jake: „Yeah, it’s finished. It’s on its way out."

Daniel: „We worked on that at the end of last year and at the beginning of this year. So, we kind of spent the Australian summer working on the album…"

Jamie: „Locked in a sweaty studio (laughter)."

Daniel: „Yeah, recording and finishing any of the writing. It’s all done now. We just had a few months off to shoot music videos and get ready for tour. „Fatalism" is coming out September 1st."

How do you feel about the album? Do you feel like there’s some progression towards something different?

Daniel: „Definitely. It was influenced by what we were just talking about. The frustration of the last few years and us not being able to play the last one. It was funny writing the record during the lockdown, where we obviously had a lot of time to write but inspiration was somewhat scarce. I think the overall mood of the record is maybe a bit darker than our last two records. There are some moments that are heavier, some moments are more melodic as well but I think it’s a darker tone that sort of ties the whole thing together."

Interesting. It’s hard to imagine even darker album than the previous one (smile).

Daniel: „It can always get darker (smile)."

Alright, a follow-up question for you then. Where does the lyrics come from? Your personal experiences, things you see around you? For example, the lyrics for „Masochist” are pretty dark already…

Daniel: „I’d say the „The Death of Me” is probably a lot more personal record than the upcoming one. That’s not to say that the new stuff isn’t personal as well. „The Death of Me” was very introspective. Mostly based on experiences and personal reflections, stuff like that. Things that I was going through, also things the rest of the guys were going through because a lot of times I’m trying to write about not just what I’m experiencing but from the conversations we have with each other."

Jamie: „Yeah, slightly collaborative."

Daniel: „Exactly. We kind of wanted it to be sort of a journal for the band in many ways. I’m trying to find the right things to say in a way I can convey the things the rest of the guys are going through.

Jake: It kind of felt like a reflection of our lives after we got to start touring with the first record. It was great but it was also extremely hard."

Daniel: „Yeah, a lot of stuff changed in those two years while touring with the first record and writing the second record. Then I think, comparatively, as Jake said, drawing a lot from the frustrations of what was going on in the last couple of years and reflecting more and trying to look a little bit more outside of myself and looking at what was going on around me and what other people were experiencing. What was going on socially and politically a little bit more, as well. It’s not a political record, nothing like that. Kind of looking more externally rather than all introspection."

Jake: „It is a big mix. There’s still handful of songs on there that have a similar introspective feel."

Daniel: „Yeah, there’ll always be that."

That’s an interesting perspective considering you released the album just before the pandemic, where a lot of people went through all kinds of mental health issues, depressions and things like that. That’s probably also reflected in some way on „Fatalism”, right?

Daniel: „Absolutely. There’s definitely a lot of that there. It doesn’t shy away from that either."

Jamie: „Touching on that, people said that „The Death of Me” was in a way…they labeled it as a „pandemic” album. People just related to it in that way as they were connected to the songs based on what was happening at that time even though it was out before the pandemic was even a thing. It seemed to help people get through the pandemic with what we spoke about on the record. "

Jake: „The timing is funny, yeah. It’s a strange coincidence. I think that’s probably the reason the numbers kept growing. I think a lot of people experienced kind of a new aspect of their own mental health. They were kind of forced to come to terms with some pretty dark places in their own heads during that times and I think, in some ways, fortunately that record connected with people during that time for that reason."

Daniel: „It’s strangely ironic because I think a lot of what inspired that album was us being away from home and kept away from the things we love about being at home. A lot of people connected with it while being forced to be home. It’s kind of a strange inverse there. It’s just one of those things, where it’s not what it was written about but a lot of people adopted it like this at the time and we’re really grateful that they did. If it helped anyone, then that’s awesome."

Is that something, in the great scheme of things, that you want your music to tell people? Like that they can realize that a lot of people are going through the same thing?

Daniel: „I mean, if they do and it helps, that’s great. Obviously, sometimes you don’t necessarily want them to relate to some of the subject matter because some of the subject matter can be a bit…can be about personal things that can be tough. It’s strange to hear a fan saying „Hey I really resonate with that song. It’s exactly what I was going through”, part of me instinctively say „I’m really sorry”. But, you know, it’s nice to know that people are going to go through that regardless and it’s nice that we can talk about it. If people talking about it, writing songs about it is helping people indirectly, then that’s a good thing."

Jamie: „I feel like if you try to write something with the goal of trying to write something that people will connect to, sometimes it can be not authentic. I think it’s more about trying to focus on writing something that you yourself feel personally and when that happens, I think naturally people will attach to it."

Daniel: „Funnily enough, everybody goes through similar experiences in life, so if you’re being honest with what you’ve been through, there’s somebody out there, who’s gonna connect with that."

And it’s definitely better than keeping it inside.

Daniel: „Absolutely."

Jamie: „That’s what art is for, always."

When it comes to music, do you have lyrics first and then you put on music, or it depends?

Daniel: „It’s different from song to song, really."

Jake: „Most of the time, it’s music. Most of the time. Then Dan will often come up with a few lines beforehand. Sometimes Dan writes down lyrics that don’t even belong to a song yet and he keeps them all compiled away. Sometimes, we start with the idea for a chorus and then lyrics will take shape really quickly. I think the same thing happened with „Masochist”, if I’m not wrong."

Daniel: „I’d say maybe like 20 to 30 percent of the songs, depending on the record. Some songs will start with vocals, very occasionally. Yeah, songs like „Masochist”, for example, was pretty much mapped out based on the vocals into almost the whole song before we sat down and figured out everything with the band. But then, what tends to happen with those as well, is once we start sticking guitar parts under them, that can inspire new ideas and the structure might change. So yeah, a small amount of the songs are written with vocals first and we shape the song around."

Jamie: „Rick, our guitarist (N.B.: Rick Schneider, rhythm guitar), is a very rapid writer with riffs and very prolific writer, he’s an amazing riff writer. So, he’ll often structure songs based around the guitar ideas and then once we get some vocals ideas, we start shaping it all together."

Daniel: „I’d say the majority of songs are probably guitar and drums first. It’s a bit of both."

Jake: „Wherever the idea comes from."

Daniel: „Yeah, whatever comes to us first, really. There’s no system for us."

I can see that there’s no template or anything. You have the heavy music and then the chorus is melodic with clean vocals, it also depends what the song is about, right?

Daniel: „Yeah, depends on what we feel the song needs. This might be a little heavier take and not as much clean vocals, or a darker feel or something."

Jake: „There’s a lot of styles we enjoy. So, I think that’s why we put as much as we can in there."

And that also sets you apart from hundreds of other bands that have songs sounding the same, like stuff people heard many times before.

Daniel: „For us when we were coming up with earlier ideas, I think the thing that interests us or inspires us the most is, while it not being a totally new sound for us, something that feels like something we haven’t yet done. We prefer for each song on the record to have its own kind of identity."

Ok, great. For your previous two albums, you also did instrumental versions of them. Maybe it is too early to say but are you planning to do the same also for „Fatalism”?

Daniel: „We haven’t really talked about it yet but probably that’s something we might do a little bit down the line. Some time after the record. Let them really digest the record in its full form first."

Jake: „Depends if there’ll be a demand for it. If people want to hear that, we could see ourselves doing that."

Daniel: „Exactly, it depends. It’s a nice thing to do. It’s cool having the option to listen to the instrumentals of your favorite record. Just for example, some bands from back home, like Northlane or Thornhill, did that and could get even more juice out of the album even after listening to the album like 70 times. You can get even more life out of it by just sticking to the instrumentals in the background, while you work or something like that. It’s really fun to have."

It’s a different perspective of the music. Even if you know the songs, you can hear it in different version and discover something new.

Daniel: „It allows you to appreciate the guitar parts so much more. All the layering and the composition. "

Jake: „You can hear it in a different light and exactly, it brings a new perspective."

Daniel: „Vocals always take your attention first."

Jake: „Yeah, vocals are often the most important element of the song, so if you remove that, it kind of helps you to see the song in a new light. You can appreciate some of the things you might not have noticed going on underneath."

Jamie: „In a genre like this, where the instrumental is so crucial, where the guitar work and the drum work can be so intricate, I think it’s pretty valuable to have."

Definitely. You mentioned a few bands and we talked about your friends in Lorna Shore and others. Correct me, if I’m wrong but you never had a guest on your songs.

Daniel: „We did have once, long time ago."

Jamie: „On our second EP (N.B.: „The Guilt & the Grief” from 2016), we had Marcus Bridge from Northlane on one of the songs (N.B.: Song „Hold You Under”). But yes, we haven’t had anyone since."

Jake: „It’s not a conscious thing but we never seen the need to."

Daniel: „It just not happened. It’s not something we really looked for. I mean, that one came about just kind of naturally. Someone suggested it and we thought it would be a cool thing to try out."

Jamie: „We talked about it, so maybe it’s on the horizon."

Daniel: „We definitely got some people on our dream list. One day, maybe. (smile)"

Jamie: „The music or the song would have to really call for a particular vocal or a particular person that might suit this song. Maybe then we would entertain it. It’s not like we need to write a song for a specific person."

Daniel: „We are usually so focused on just trying to get the song finished (laughter). That idea doesn’t come to mind until we finish the record. When the record is being printed, we think „Oh, that might’ve been cool” (laughter). The idea comes too late."

Well, it’s good to hear that you’re not opposed to it (smile).

Daniel: „No, I don’t think we are. I think we each have our own little bucket list of people we’d love to maybe collaborate with, one day."

Who would that be? (smile)

Daniel: „Oh, that’s a tough one (smile)."

Jamie: „I think Sam Carter from Architects, for sure."

Daniel: „Randy Blythe from Lamb of God."

Jake: „Yeah, Sam would be really cool."

Maybe if you hang around for a while, you can talk to him (smile).

Daniel: „Oh, we know Sam pretty well. It could be cool, we’ll see. But yeah, Randy would be my number one from the heavier world. There are so many great vocalist out there, honestly."

That’s true. Perfect. I think we need to wrap this up soon. You mentioned briefly your music videos. Is it something important for you to express the song and the atmosphere in a different, visual way?

Jake: „Absolutely. It is another way to convey what the message of the song is in a visual way."

Daniel: „Yeah. It’s not even just about that. It’s also about the impact. There’s something to me really wonderful about when a new track comes out and when your first exposure to it has the visual and audio elements to it. It just makes it a more encompassing experience. I feel like, you know, sometimes when I listen to a song, I can get distracted so easily. When I have the visuals there as well, it kind of keeps me really engrossed in it. I think, what I really love, it creates a really cool memory of when you first hear that song. I can still remember , when I was a kid, coming across bands that became my favorite bands and the first I saw of them was a clip on MTV or whatever channel we had in Australia. Whenever I hear „Chop Suey” (N.B.: Single by System of a Down), I still see Serj (N.B.: Serj Tankian, singer of System of a Down) eating the chop suey there (laughter). It’s just one of those things."

Jake: „I think we also view the music videos similar to songs as another way to kind of set each song apart and kind of delve into the identity of that song. A song might open up an avenue for us to do something in a music video that we wouldn’t have done for another song. We did one that we shot out in the sand dunes, it was really sunny and bright. We’ve never done an outdoor shooting before and it just felt right for the song (N.B.: Song „Vagabond”). Bunch of us are kind of film nerds in the band, so it’s always fun to kind of get little references to other films and stuff. It kind of gives you this creative liberty with music video. You seem to be able to borrow iconic shots and scenes and you never really gonna get in trouble for it even though everybody knows you’re doing it (laughter). It’s a fun thing for us because we do have a lot of little things we like to reference. That’s fun, as well."

Daniel: „We tend to get pretty deep into the music videos, as well. Jake and I have taken on some crazy projects together in the past. They can be a huge undertaking. I think the more invested you are in making a music video, the harder it is. But also the reward is bigger, as well. Like you said, it allows you to really capture a mood and a vibe. It allows you to show people what the song is in your head."

So, I think we definitely have something to look forward to. Apart from your show tonight and the new album in September, what’s there for Polaris for the rest of the year and the next one?

Daniel: „We’ll be back in Europe by the end of the year for just a handful of shows."

Jamie: „That should be announced quite soon, I believe. We don’t want to spill the beans too early but we will be back."

Jake: „We just announced our biggest Australian run to date, for which we are really excited about. We’re playing some really big rooms."

Jamie: „It’s a little bit intimidating to be honest. Those are some places we haven’t even dreamt of playing."

Daniel: „Some of these venues we’ve only been in a handful of times, when really big bands have passed through the country. So, there’s high expectation and we’re really excited and grateful to have such a strong fan base back home. I think we are going to be really proud of those shows. That’s probably going to be one of the biggest thing for us this year."

Jake: „Planning American run, as well, and also already planning European run next year."

Daniel: „Once the record is out, we just want to be on the road as much as we can."

Jake. „We just want to go everywhere."

Amazing. You guys deserve all the big tours and all the big gigs everywhere. Thank you very much for your time. Enjoy the show, enjoy the festival and see you soon, hopefully.

Daniel: „Thank you very much for this, hope you also enjoy the show and the day."

The front picture was taken from the Facebook profile of the band Polaris.