Na pivo s českým hospodským rockem (2.)

V první části našeho miniseriálu jsme se pokusili definovat, co to vlastně hospodský rock je a podle jakých kritérií do něj zařadíme jednotlivé interprety. Dnes se pustíme zpátky do minulosti, abychom našli kořeny žánru, zmapovali jeho historii a představili si také první kapely, které v oněch pionýrských dobách tuhle vychlastanou hudbu hrály.

Začátky pubrocku u nás hledejme v osmdesátých letech. Jeho vznik a rozvoj byl ovšem poněkud specifický, stejně jako specifická a podivná byla doba, v níž se vyvíjel – ustrnulý, papučový socialismus osmé dekády minulého století. Jistě, už v sedmdesátých letech existovala řada kapel, které se v hospodském prostředí pohybovaly a jejich tvorba z něj občas i vycházela. Byly to však pouze jednotlivé ostrůvky v moři oficiálně podporovaného popu a teprve pozvolna rašící hardrockové scény, jako takové socialistickým režimem jen s odporem trpěné. Když k tomu navíc došlo k soudnímu procesu s Plastic People of the Universe (1976) a následnému podpisu Charty 77 (1977), zdálo se, že pro rockery začínají těžká léta.

Jenže potom také do husákovského Československa doletěly dozvuky velké punkové revoluce, která i na Západě měla pro vývoj hudební scény naprosto zásadní význam. (Masovému) vzniku nových rockových skupin tak už nemohl zabránit ani komunistický kulturní pamflet Nová vlna se starým obsahem (1983). Jistě, spousta kapel měla ohromné problémy a řada jich také zanikla, ale rock, myšleno tím ten nezávislý a alternativní ve všech svých formách (od undergroundu přes punk až po metal), se už prostě vymítit nepodařilo.

O „veselých příhodách" se státní mocí by mohla vyprávět celé romány legendární formace Jasná Páka (od roku 1984 Hudba Praha), která mezi prvními cosi velmi podobného hospodskému rock´n´rollu hrála. Hudebně ovlivněna hardrockem (Deep Purple, Led Zeppelin) i novou vlnou (Police) se v textech často věnovala alkoholu (Máma a táta, 1982) a s ním spojenému deliriu (Ptáci, 1983). I další kapely tohoto druhu vznikaly v Praze či jiných velkých městech. Například zvuk Visacího zámku byl vyloženě punkový, avšak textově neměl často k hospodě také příliš daleko (Stánek, 1984).

Naproti tomu pro maloměsto a venkov, obzvláště moravský, byly typické skupiny hudebně vycházející především z metalu. Objížděly venkovské kulturáky a tancovačky a nahradily tak vlastně klasickou dechovku. Tehdy se objevila jihočeská Argema (kterou nejvíce proslavil až hit Jarošovský pivovar v roce 1993), na síle získávala rakovnická legenda Brutus (tvořící spoustu písní typu Hospody, hospody a restaurace), formuje se západočeský Natural (a roku 1984 natáčí hitparádový šlágr Já na to mám), rodí se moravský Premiér (mající ve svém portfoliu třeba Hospodskou), Jiří Vondráček zakládá hodně popově laděné Turbo.

Ve městech se ve druhé polovině osmdesátek objevil nový fenomén: skupina Tři sestry, vzniklá v roce 1985 na troskách seskupení Spálená tlumivka, upravila tradiční městský hospodský šraml s dominantní harmonikou do moderní punkrockové podoby. Pro rozvoj subžánru to byl další zásadní milník, jímž se ale už dostáváme do období polistopadového, které si probereme v příštím, posledním dílu našeho miniseriálu.