Kasabian přijeli dobýt Prahu, na festivalu Metronome se jim to podařilo

Britská rocková parta Kasabian byla hlavním tahákem sobotního večera pražského festivalu Metronome. Česko tak poprvé ochutnalo tvorbu této britské hitparádové hvězdy. Na hlavní stage však také zazářili Young Fathers a tuzemsko důstojně reprezentoval David Koller.

Britská kytarová záležitost Kasabian je často srovnávána s Oasis a bývá označována, jako pokračování toho, co slavní krajané začali. Do Prahy přivezli nové album a přes klasické kytarové postupy bylo znát, jak moc současní jsou a vytvořili jakousi protiváhu klasice, kterou zastupoval předešlý večer Sting. Hudební nástroje se ruku v ruce doplňovaly s elektro samply a jejich výrazná rytmika zahýbala s celým hledištěm. Původně plánovaný čas koncertu na hodinu a čtvrt se ještě o dalších dvacet minut protáhl. Fanoušci byli náramně spokojeni a pánům muzikantům, jakoby se ani nechtělo z pódia. Aby také ano, když všichni diváci svorně při přídavku zpívali s kapelou.

Toho večera ovšem nebyla o silné okamžiky nouze. Young Fathers nasadili publiku energetický knockout, jaký se jen tak nevidí. Kdo je neznal, musel být absolutně překvapen, co toto pěvecké trio s jedním doprovodným muzikantem dokáže. Brutální rytmy létali z repráků, jako blesky a pánové na pódiu předváděli neotřelou hlasovou i pohybovou show. Předvedli, jak udělat hip hop, aby bavil i ty, kdo ho nemusí. Jejich produkce ve spojení s vynikající aparaturou, jíž festival Metronome disponoval, doslova uhranula i náhodně kolem procházející návštěvníky. A to aniž jakkoliv komunikovaly slovy s publikem.

O dojemné chvíle na ČT Park Stage nebyla nouze

Těžko odhadovat, jestli to byl záměr, ale ČT Park Stage byla v sobotu přehlídkou vyjímečných zpěvaček. Škoda, že česká hvězda atakující světový popový formát dostala přidělen čas brzy odpoledne, kdy se diváci trousili jen pozvolna. Lenny je nakonec přesvědčila o nutnosti komunikace mezi umělcem a diváky a předvedla, jak moc se mezi světovými jmény neztratí. Na jinak skvělé show tak mohl zamrzet pouze fakt, že její živé vystoupení velkou část umělé muziky. Přitom sama zpěvačka byla nejvíc kouzelná ve chvílích, když se doprovázela na piáno.

Stejná stage, ale večer, byla svědkem jednoho velmi dojemného momentu. Alice Phoebe Lou tady moc známá není a tak když vystoupila pouze sama s půjčenou elektrickou kytarou na pódium, protože její vlastní uvízla někde v letovém provozu, fandilo jí jen několik málo lidí. Ti i další přicházející však byli hned od začátku uhranuti velmi silným emocionálním projevem této drobné nenápadné dívky. Obecenstvo si posedalo na trávník přilehlé louky a svorně poslouchalo a skoro ani nehleslo. Nastala tak velmi zajímavá situace, která vůbec nepřipomínala, že se tady děje festival, ale spíše atmosféru kina. Alice Phoebe Lou působila jako éterické zjevení a jen těžko by se našel někdo, kdo by jí její tklivě přednesené příběhy nevěřil.

Skvělé ozvučení napomohlo také zdárnému koncertu skupiny Lanugo. Tato vesměs klubová záležitost se na Metronome festival vyzbrojila žesťovým orchestrem. Fůze alternativního jazzu a dechové sekce zafungovala skvěle, zvlášť když se do toho opřely čtyři tuby. Na pódiu ale kralovala zpěvačka Markéta Foukalová. Čtvrtou zpěvačkou s výrazným hlasem byla Klára Vytisková. Ta velice dobře náladově naložená bavila svým pěveckým projevem i prupovítkami a nechala předvést virtuozitu svého hosta Onřeje Pivce, jenž oblažil zákoutí Stromovky zvukem Hammondových varhan.

Hosty si na hlavní Stage pozval také David Koller. Jednak se jednalo o slovenskou uhrančivou divu Katarziu a z jiného soudku přispěl svým rapováním známý pražský recitátor Kato. Nakonec se však stejně diváci dočkali dvou hitů Lucie, i když je škoda, že nezaznělo víc pecek z poslední Kollerovy výborné desky. Značnou oblibu si vydobyl stan New Stage. Diváci ho vždy celý zaplnili a užívali si nabitou atmosféru např. Anglických veteránů The Pretty Things, kteří hrají už 54 let.