Zvíře jménem podzim se loučí s deskou Září

Recenze alba : Září

Album: Září

Interpret: Zvíře jménem podzim

Celkový čas: 00:36:46

Vydavatel: Indies

Rok vydání: 2019

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: LP, CD

Ondra Kocáb, 22. 09. 2019

Když se v roce 2017 začaly rojit zvěsti o zrození Zvířete jménem podzim, ihned se kolem mnohohlavého uskupení vytvořila magická síla. Velká očekávání se naplnila hned po vydání singlu Černou, který tou dobou brázdil i tuzemská rádia. Kompletní deska pak naprosto zasáhla tuzemské kritiky, stejně jako následné koncertní turné, navazující i koncem minulého podzimu. Už tehdy si Jakub König a spol. neodpustili pár skladeb navíc, které se sic nevlezly na debut, nicméně byly příliš důležité na to, aby jen tak zapadly na dně šuplíku. A i proto je tu Září. Druhé album, které tuhle krátkou, přesto nesmírně krásnou etapu uzavírá.

Celý ansámbl (kromě frontmana Jakuba Königa jej tvoří Aid Kid, Terezie Kovalová, Marie Puttnerová, Marie Kieslowski, Tomáš Neuwerth, Ondřej Mataj, Veru Linhartová, Matěj Vejdělek, Ondřej Zátka, Andrea Jarolímková, Tomáš Obrmajer, Tereza Štětinová a Tomáš Havlen) se opět sešel ve studiu, tentokrát jim však k dosažení nejlepšího výsledku pomáhal elektronický mág Pjoni, díky čemuž osm skladeb nabírá zcela jiný nádech než dva roky staré dílo. Podle nich jsou nové písničky plné křehkosti a naděje. Každý si je však může přebrat naprosto po svém, dle vlastního rozpoložení a uvážení.

Již titulní Září jasně naznačí, jak bude celý komplet znít. Jedna z písní znějících již během loňského podzimu se vyznačuje gradací a epickým finišem, kde elektronika a nástroje zatím pouze sekundují skvělé Marii Kieslowski a sborovému "Přikrej mě svýma, planoucíma perutěma". Vlčí srdce se producentskou pomocí vyznačuje nejvíce. Aid Kid a Pjoni zde křehký svět zvířete zcela převrací naruby. Základy písně zůstávají schované v pozadí, do popředí vstupují beaty a magické napětí, které je deskou prorostlé.

Psí sny jsou napsané speciálně pro Veru Linhartovou, která svým přednesem zve na noc plnou snů. Zkraje pomalejší píseň postavená na zpěvu se v polovině přelomí a tanečním rytmem dokráčí až do konce. Je skvěle zvolená jako první singl, jelikož přesně ukazuje propojení mezi jedničkou a dvojkou. Všechny písně opět spojují silné texty plné naděje a síly ve spojení s ostatními. A právě Nejsme sami je dost možná vůbec nejsilnějším zásahem. A její studiová poloha je stejně krásná jako unplugged verze hraná živě.

Deska je rozdělena na dvě strany: Vlčí a Psí. Vše ale funguje především jako jeden semknutý celek, ze kterého nelze vybrat nejlepší nebo slabší moment. Září drží pohromadě jako vlčí smečka a řeči o pouhém doplňku debutu vůbec nejsou na místě. Každá z obou kolekcí má své kouzlo, společně se doplňují, přestože jsou tak rozdílné. Zvíře jménem podzim sice říká Dobrou noc!, ale rozhodně nezapomenutelně.