Rockový nářez na druhou

Airbourne vydali svoje debutové album v roce 2007 a od té doby platí za jednu z nejvíce nadějných rockových kapel poslední doby. Na sympatické dílo dokázali o tři roky později navázat druhým albem No Guts No Glory, které jejich vydobyté pozice naplno potvrdilo. Obě desky se nesly ve stylu hard rocku inspirovaného jak slavnějšími australskými kolegy AC/DC, tak klasickým rockem obecně. V hitu Running Wild z prvního alba se ostatně v klipu objevil i sám Lemmy Kilmister. Zejména druhým albem však Airbourne vykročili do pomyslné první ligy rockového světa.

Divoký rockový mejdan bez vaty a přestávek

Právě v těchto dnech vychází album třetí pod titulem Black Dog Barking. Kapela již dopředu avizovala, na co se fanoušek může těšit. A sice na pořádnou nálož poctivého (a řádně divokého) rock ’n‘ rollového nářezu k němuž je ideální otevřít lahev piva, otočit hlasitost hodně doprava a celou tu jízdu si naplno vychutnat.

A přesně takové to celé i je. Narvané až po okraj neurvalým, energickým a přímočaře divokým rockovým nářezem. Prakticky se tu nedá nalézt slabé místo a i zvukově působí vše mnohem dotaženěji než dříve. Invence v jednotlivých skladbách je vynikající stejně jako práce celé kapely. Zmíněná inspirace AC/DC je i zde velmi patrná, ale kapele to nelze mít za zlé, protože jde hlavně o vliv dané kapely nikoliv o její vykrádání. A nakonec to celé vlastně zní stejně jinak. I když zde lze jen s obtížemi vyzdvihovat některé skladby nad ostatní, tak hlavně titulní (a nekompromisní) Black Dog Barking je vyložená hard rocková hymna se vším všudy od tvrdých kytarových riffů až po skvělá sóla. Navíc nepostrádá úžasný „drajv a tah na branku" a zní jako vrcholné žánrové klasiky. Takhle nějak má znít poctivá rocková muzika.

Australská senzace a jeden z letošních rockových vrcholů

Airbourne zkrátka natočili vynikající desku a potvrdili, že se v jejich případě rozhodně nejedná o senzaci krátkého trvání a že se ještě určitě bude v jejich podání nač těšit. Pro mě osobně platí Black Dog Barking zatím za nejlepší letošní rockové album. A to i přesto, že letos již vyšly některé zajímavé tituly (zejména novinka Deep Purple) a jiné mají teprve přijít (hlavně albové návraty Black Sabbath a Thin Lizzy). A rocková hudba na tom díky kapelám jako Airbourne rozhodně není vůbec špatně.