Povzbuzující látky nám do hlavy stoupaly, sláva rozhodně ne

All the Best je název nového alba legendární kapely Hudba Praha. Přináší výběr skladeb této rockové skupiny z alb Maják, Divoký srdce, Na shledanou, 25 pecek a De generace a vychází v předstihu před 30. výročím skupiny a šedesátinami Michala Ambrože. Ty spadají do ledna příštího roku, ale Hudební knihovna chce být první, a tak zpěváka, kytaristu, skladatele a textaře Michala Ambrože vyzpovídala již nyní.

HK: Podle jakých kritérií jste vybírali písničky na All the Best?
Michal: „Při výběru jsme se snažili dávat přednost písním, které ještě nevyšly na žádném jiném výběru. Kromě toho jsme zvolili také ty, o nichž si myslíme, že jsou jakýmsi poznávacím znamením Hudby Praha. Tyto skladby jsou na výběru All the Best většinou v živé podobě, protože živé koncerty jsou pro naši kapelu zásadní. Vše bylo doplněno čtyřmi nově nahranými písněmi ve studiu, konkrétně se jedná o songy Stůj co stůj, Už nemám kam se vrátit, Rozvrat a Vzduch."

HK: Jak je na tom vůbec Hudba Praha s novými písněmi?
Michal: „Nové písničky vznikají průběžně a Hudba Praha si je před natáčením ve studiu musí takzvaně "osahat" na živých vystoupeních. Posluchači je tedy již většinou trochu znají. Samozřejmé je, že nápady již "netryskají" tak, jako před lety."

HK: A jak na novinky posluchači reagují?
Michal: „Zdá se mi, že většinou vstřícně. To je dáno také tím, že jsme si za ta léta vybudovali přátelské publikum a rozhodně v tom hodláme pokračovat i nadále."

HK: Jaké publikum dnes chodí na vaše koncerty? Vrstevníci nebo i mladší fanoušci?
Michal: „Myslím, že jde většinou o publikum smíšené. Tedy rodiče a také jejich děti, jak o tom ostatně zpíváme v úvodu naší písně Máma, táta."

HK: Jak jste kolem poloviny 80. let snášeli tu obrovskou popularitu? Bylo nějaké období, kdy vám stoupla do hlavy?
Michal:„Dříve, než jsme si stačili uvědomit míru naší popularity, všimnul si toho bolševik. Nejdříve zakázal Jasnou Páku a Hudba Praha ve svých začátcích a také později takové míry popularity nedosáhla. Kromě toho jsme se se zkušeností ze zákazu Jasné Páky snažili držet spíše v "polostínu". Z toho také vyplývá, že nám nic nestačilo stoupnout do hlavy. Samozřejmě kromě různých povzbuzujících látek."

HK: Jaké období Hudby Praha považujete za nejšťastnější a jaké za nejsmutnější?
Michal: „Já osobně považuji za nejšťastnější období naší kapely první polovinu 90. let, kdy se Hudba Praha dostala do špičkových studií a nahrála tam několik zásadních alb. Zároveň za nejsmutnější považuji rok 1999, kdy nás opustil baskytarista Jan I. Wünsch."

HK: Sledujete současné mladé kapely?
Michal: „Mladé rockové skupiny se snažím stále sledovat prostřednictvím soutěže "Naděje Beatu" na rádiu Beat, na které s kolegou Standou Rubášem spolupracuji. Některé jsou zajímavé především proto, že kromě našlápnuté energie mají i vtipné nebo trefné texty. Je ale pravda, že mě oslovují především kapely, používající češtinu v textech, kterých je ale patrně čím dál míň. Anglicky zpívající kapely mi poněkud splývají a hůře se tam hledá originalita."