Jiříkovo vidění aneb 20 let klidní jsou a kouří?

Jiříkovo vidění je již dvacet let na hudební scéně. Tyhle narozeniny chtěli pořádně oslavit, proto si vybrali klub, který nezavírá úderem dvaadvacáté hodiny. Jejich narozeninový koncert si společně s nimi můžete užívat v sobotu 14. listopadu až do pozdních nočních hodin právě v klubu Modrá Vopice. Ten najdete v pražských Vysočanech na rohu ulic Spojovací a K Žižkovu.

Za čas, který uběhl se postupně kapela zredukovala na základní trio. Milan Jaroš je na postu kytaristy a zpěváka, Jiří Kraus co by hráč na baskytaru a Honza Chaluš bravurně zvládá bicí, ale i zpěv. Jiříkovo vidění je parta muzikantů, která využívá samply z filmů, programované groovy, kouzlo zvuku kytar spojených s elektronikou. Více není důležité kapelu představovat. Přijměte naše pozvání si tuhle trojici muzikantů poslechnout do již zmíněného klubu.

Tento večer přislíbili účast na koncertě i někteří z bývalých členů

A, že jich za tu řádku let bylo!

Miloš Kraus - groovebox (1997 - 2012), Pafka Konvalinkova (Staňková) - klávesy, zpěv (1997 - 2009), Petra Kadrabová - violoncello, zpěv (2009 - 2013) , Tomáš "Hurvajz" Švígler (1997), Kateřina Ducháčová - zpěv (2006), Michaela Burdová - housle, zpěv (2008 - 2009), Lukáš "Máca" Máca - bonga (2008 - 2009), Petr "Dymek" Hora - bicí (2009), Aleš "Červ" Čermák - bicí (2006 -2009) Jiří "Emák" Šimon - bicí (2009 - 2013)

Kdo z uvedených muzikantů přijde si zavzpomínat, je takové malé překvapení večera.

Jako hosté vystoupí dvě spřátelené kapely, Jinovatka a Strom stínu.

Závěrem pár slov pohledem kamaráda, který je s kapelou dá se říct od samého začátku.

 Taky jste někdy byli v Jiříkově vidění? 

"Já s touhle kapelou několikrát Začnu co možná od začátku. Jirku K. znám od střední školy. Byl na internátě, já dojížděl. Sdíleli jsme zálibu v hudbě, takže když občas mohl po vyučování ke mně domů místo na intr, za účelem doučování, samozřejmě jsme poslouchali muziku z gramofonu, poměrně čerstvě zakoupeného mými rodiči. Byla raná 80. léta, takže to byli Olympic, Progres 2, Turbo, pak Citron, Accept, Iron Maiden a dostupný metal všeho druhu i z kotoučáku.

Ze stejné školy se znám i s Mejlou, ještě než ho kvůli kázeňskému deliktu vylili. Dodnes si pamatuju, jak na kutnohorském náměstí mimoděk odklepával popel z hořící cigarety na obal prvního alba Turbo, čerstvě zakoupeného v nedalekém Supraphonu, a pronášel cosi uznalého na adresu tehdy nadějné čs. super skupiny.

Jirka se během čtyř let našeho společného studia stal baskytaristou školní kapely Kamenný chléb. Snad i někdy vystoupili. S Jirkou a Mejlou, kteří ještě během školy založili další, teď už přímo garážovou kapelu Paralen (s dalším spolužákem Jirkou Neradem na papírové bicí), jsme vymetli spoustu vesnických zábav a většinu dostupných koncertů Arakainu a Vitacitu. Po jednom z nich nás dokonce Lucie Bílá (nevím už, s kterou kapelou tehdy zrovna hostovala) pozvala k sobě domů, ale cestou si to bohužel rozmyslela. 

Přišly taky vojna dvouletá a revoluce sametová. Rozkvět metalu v Čechách a na Moravě, spousta festiválků. Uchvátila nás mimo jiné bzenecká parta Terminator, a podle jedné z jejích skladeb dostala jméno nová kapela Golgota s mladičkým Tomem Švíglerem u bicích. První vystoupení proběhlo na letním festivalu ve Vrchotových Janovicích. 

A tam jsem pochopil, že tihle chlapci to s hraním muziky myslí vážně, přinejmenším tak, jako já s jejím posloucháním a zkoumáním. Pomalu přicházely i nové hudební podněty, vyvalivší se český underground 70. let, navazující projekty a spousta muziky, která k nám proudila ze zahraničí. 

Příchodem Jakuba Veleby (Jinovatka) do Golgoty se názory na styl hraní kapely štěpí na dva tábory a logickým vyústěním byl vznik Jinovatky a tím i úplný zánik Golgoty. Jakub přišel tehdy s recesistickým vystoupením na oblastním kole Porty, z něhož se pak zrodila nová hvězda, kapela Jinovatka. Přesto i Jinovatka musela dočasně zemřít, než se někdy během roku 1996 narodilo Jiříkovo vidění."

Autor příspěvku: Miloš Latislav, září 2015