Jemná melancholie Janě Lotě sluší

Jana Lota! To tedy zní. A nejen jméno samo, ale především hudba, která se objevuje na druhé desce této originální zpěvačky, skladatelky a textařky. Album nese název Děvčátko a na rozdíl od jména interpretky nedokáže zaujmout první signální. Posluchači si na její muziku musí udělat čas, což se rozhodně vyplatí.

Jana Lota je zřejmě velice citlivou ženou, což dokazuje už tím, že se při přípravě desky spojila s dětmi se zrakovým postižením a dětmi s vadami řeči ze ZŠ Havlíčkovy v Opavě. Ty vytvořily pro toto album 200 originálních obalů, takže každý titul z limitované edice je jiný. Z každého prodaného originálního CD pak poputuje sto korun na podporu této školy.

Sjednocující intimní poetika

A stejně citlivá a poetická je i tvorba Jany Loty, v níž se dokonale propojuje skladatelská, textařská i pěvecká část. Všechny tyto složky jsou prodchnuty stejnou intimní poetikou, křehkostí, zasněně melancholickou náladou. Proto nahrávka působí velice sevřeně, jedna píseň přechází plynule a přirozeně v druhou, vůbec by mezi nimi nemusely být pauzy.

Úvodní Děti otevírá jemná elektronika, k níž se postupně přidávají kytary, klávesové nástroje a jemné bicí. Éterickou, náladotvornou ale přitom vnitřně hodně energickou muziku umocňuje poetický text plný symbolů a křehký Janin zpěv. Stejnou stavbu má titulní Děvčátko. „Malé děvčátko, hlavu ve dlaních, jen jedno přání vplétá do copů myšlenek, samotě uniká, ve vlasech chmýří babího léta." Ve spojení s atmosférickou hudbou a úsporným zpěvem síla.
Jemnost a křehkost dominuje také propracované skladbě Bosá či posmutnělé, mírně najazzlé baladě Tichá. Následují dva anglicky zpívané songy Sky a Sorrow a angličtina zní z Janiných úst stejně přirozeně jako čeština. Navíc v Sorrow se poprvé vnitřní energie přelije i do vnějšího temperamentu, i když žádnou divočinu rozhodně nečekejte. Spíše melodičtější jazz.

Nálada písně na prvním místě

I zbytek alba (za zmínku ještě stojí naléhavá a vygradovaná skladba Tomorrow, nápaditě propracovaná Duše či folkový hit Za zády se skvostnou akustickou kytarou Jakuba Lenze) sjednocuje melancholická poetika, ale nuda z opakování či stereotypů nehrozí. Už jen proto, že na nahrávce se podílelo celkem dvanáct muzikantů, včetně takových mistrů jako kytarista a klávesista Miroslav Chyška, baskytarista Jan Jakubec, bubeník Štěpán Smetáček, kytarista Jakub Lenz nebo klávesista Filip Jelínek. Všichni hrají velice nápaditě, jemně, srdcem, ale necpou se do popředí, dávají vyniknout zpěvu a náladě každé písničky.

Velký podíl na kvalitě nahrávky má Miroslav Chyška, jinak kytarista z J.A.R. Nejen že celé album produkoval, ale společně s Janou Lotou je autorem všech skladeb a většiny aranží, nahrál elektrické a akustické kytary, klávesy, programoval náladotvorné zvuky a do písně Sorrow dostal baskytaru a mandolu.

Děvčátko se od přímočařejšího, melodičtějšího debutu Jany Loty Lidi diametrálně liší. Svojí křehkostí, intimní náladou, všudypřítomnými symboly. Jsem moc zvědav, jakými cestami se bude zpěvačka ubírat dál. Obě předešlé jí slušely, jemnější a sevřenější Děvčátko však trochu víc.