Gramoarchiv Popmuzea představuje zhruba 7 TB nahrávek

Popmuseum je nezávislým spolkem občanů, provozujícím stálou expozici s informačním centrem v Praze. Sdružuje členy na základě společného zájmu o českou a slovenskou populární hudbu, o věcné, zvukové, písemné, obrazové a audiovizuální archiválie a další dokumenty, vypovídající o její historii. Muzeum spravuje depozitář v Praze – Horních Počernicích, kde shromažďuje a archivuje písemné dokumenty, nahrávky a audiovizuální záznamy, hudební nástroje a přístroje, stejně jako memorabilie, vztahující se k důležitým osobnostem či událostem populární hudby. Tyto materiály jsou badatelům k dispozici v sídle Popmusea v kulturním centru Kaštan. Více již v rozhovoru s ředitelem muzea Alešem Opekarem.  

Stále též rozšiřujeme sbírku digitalizovaných nahrávek včetně historických koncertních či demo nahrávek a tvz. bootlegů. Celkem se jedná o více než 2 000 digitalizovaných koncertů, roční přírůstek je zhruba 200 kusů. Hlavní část gramoarchivu Popmusea je v brněnské pobočce a čítá na 3 000 LP desek, 5 000 SP nebo EP desek, 100 středně velkých desek a přes 100 hrajících pohlednic a fólií. Ve zdigitalizované podobě představuje gramoarchiv zhruba 7 TB nahrávek včetně naskenovaných obalů. Podobným tempem roste i archiv digitalizovaných videokazet, fotografického a dalšího obrazového materiálu."  

AO: „To se časem proměňuje. Třeba prehistorické elektrofonické klávesy ionika východoněmecké výroby nebo zesilovač Samuel, který si koncem 50. let podomácku sestrojili Pete Kaplan a Pavel Chrastina. Nedávno jsme přestavěli naše původně strohé pódium a vyzdobili jej v duchu depozitáře – zde začala vznikat naše krátká videa. Velmi zábavný projekt Popmuseum Stage! Ale dobrodružné je i začíst se do prastarých hudebních časopisů. Stejně mě nejvíc baví vždycky to, co právě připravujeme. Z digitálních i fyzických archivů vytahujeme, co je k tématu potřeba a studujeme k tomu další souvislosti. Spoustu exponátů si samozřejmě i jednorázově půjčujeme nebo poptáváme z existujících archivů a knihoven. Dobrou spolupráci máme s knihovnou Libri prohibiti nebo s Českým muzeem hudby.  

AO: Mohou vidět kytary české výroby z různých časových období a mezi nimi i velmi unikátní kousky. Třeba českou kytaru Big beat z roku 1963, jejíž součástí byl zesilovač i reproduktor, nebo nástroje, které si někteří fanoušci vyrobili sami. Vrcholem jsou kytary, na kterých se psala historie: Gibsonka Petra Jandy, na níž skládal Želvu, Dej mi víc své lásky a další nebo španělku Pavola Hammela."  

AO: „V příštím roce chystáme jako první výstavu o vinylech, na které proběhne předpremiéra dokumentu České televize Brno Vinyl. Dokument i výstava chtějí divákovi přiblížit mimořádnou tradici kulturního fenoménu vinylových gramodesek v Československu. Zaměříme se nejen na obrazovou dokumentaci základních fakt (fonograf, válečky, jukeboxy, Supraphon, Artia, Panton, Opus, Diskant a Ariston), ale také – a na to se těšíme nejvíc – na různé špeky a úchylky, jako jsou barevné vinyly, ediční řady, reklamky a účelovky, neobvyklé tvary a materiály nebo desky pro panenky. Nechte se překvapit! Pak bude následovat výstava s pracovním názvem „Bedna od whisky". Každému Čechovi, který alespoň v mládí zpívával u táboráků, jistě hned naskočí souvislosti – moderní trampská hudba, skupina Hoboes, od jejíhož založení uběhne 60 let, a bratři Wabi a Miki Ryvolové. A zatímco Muzeum české hudby plánuje výstavu Světoběžníci, pojednávající o českých hudebnících v zahraničí, Popmuseum se zamyslí nad obráceně položenou otázkou: kteří zahraniční hudebníci v oblasti populární hudby se výrazně uplatnili v Československu, respektive v České republice?"  

 AO: „Výstava bude především historická, nevynechá obskurní angažmá typu Američanů Herberta Warda nebo Deana Reeda, kteří sympatizovali s komunistickým režimem, a dotkne si i situace v meziválečném období. Zejména ale představí rozmanité osudy osobností alternativní hudby, jaké po listopadu 1989 představují jména Brad Stratton, Phil Shoenfelt, James Harries, Adrian T. Bell, Fredrik Janáček a další. Současné aktivity na tomto poli pak budou logickým vyústěním zmíněných historických peripetií." 

AO: „Kill The Dandies přijali naší výzvu k odehrání poloakustického setu naprosto bezvýhradně. Z výsledku máme velkou radost. Je to vůbec poprvé, co se Hank s KTD! objevil na pódiu se španělkou." 

  

AO: „Asi bychom nepozvali metalovou kapelu, jinak se nijak nevymezujeme. Jediným kritériem je, že se nám hudba dané kapely nebo umělce musí líbit. Jsme úplně na začátku, ještě přesně nevíme, nakolik budou pozvaní ochotní svůj set přizpůsobit našim podmínkám. Často to může znamenat nazkoušet úplně nový set, jako v případě Kill The Dandies! Máme rozjednané vystoupení Tata Bojs s vozembouchem. Na to se moc těšíme a neradi bychom to zakřikli. Naše pozvání také přijali Vašek Havelka se svými projekty, Kalle, Nauzea Orchestra, Arleta, Rány těla a další. Teď už se můžeme těšit na Vladimíra Mertu, se kterým jsme natočili nezvykle dlouhý díl a neměli to srdce ho zkracovat. Nechtěli jsme diváky připravit o neobyčejnou porci lidskosti, obzvlášť o svátcích."