Dotek lásky, dotek krásy, dotek rozmanitosti

Spousta jeho hitů jsou předělávky světových evergreenů, a tak Karel Gott na svém novinkovém albu Dotek lásky vlastně nedělá nic převratně nového. K potěše svých fanoušků využívá veškerou munici, jež má k dispozici: parádní, prověřené melodie, profesionální hudební doprovod a aranžmá a především svůj slavičí hlas. Doplňuje ji řadou zajímavých textů.

• Seznam skladeb včetně jejich originálních interpretů naleznete ZDE

Stejně jako hudební záběr i počet textařů svědčí o touze po pestrosti. Nalezneme zde proto naivní patetičnost gurmána Vladimíra Poštulky (Ona mi věří), upřímnou přímočarost diskžokeje Miloše Skalky (S tebou vždycky přijde máj) či jednoduchou lyriku muzikálového harcovníka Michaela Prostějovského (Čas). Nechybí však ani tradiční Gottovi oblíbenci jako Zdeněk Rytíř ( Vincent van Gogh původně nazpívaný Pavlem Bobkem), Eduard Krečmar (nejdelší, více jak pětiminutový kus alba Já toužil plout) a již zesnulý Zdeněk Borovec (chanson S ní).

Presley zabalený s Jacksonem

Písničky si sám Karel vybíral z klenotnice mezinárodní (a především americké) popmusic od 50. do 90. let. Na jedné desce se tak vedle sebe sešel třeba černobílý cajdák Modrý samet (v originálu Blue Velvet od Clovers) s Elvisovou vypalovačkou Ďábel tisíc tváří má (You´re The Devil In Disguise z roku 1963). A přestože za svou nehynoucí popularitu vděčí Gott především pomalým, milostným love songům, také album Dotek lásky potvrzuje, že mu sedí spíše rychlejší, svižnější, (případně) rock´n´rollovější poloha. Hned vstupní odvaz Párty (původně od sitcomového projektu Monkees) nebo závěrečný diskotékový duet s Gabrielou Gunčíkovou Nic nás nezastaví (v roce 1987 zpívaný sexbombou Samanthou Fox jako Nothing´s Gonna Stop Us Now) jsou toho ukázkovým příkladem.

Duety vůbec jsou samostatnou kapitolou, bohužel nepříliš vyvedenou. Je sice hezké, že náš nejslavnější zpěvák dává prostor také dalším interpretům, nicméně takové výjimečné album, jakým Dotek lásky jistě je (což dokazuje i bohatý booklet a stylový, nepodbízivý přebal), by si jistě v tomto směru zasloužilo pečlivější výběr. Neznamená to, že by Gunčíková nebo Monika Absolonová (ve slaďáku Můj ideál, u nás už zpívaném Černochem se Zelenkovou) své úlohy vyloženě nezvládly, jenže Mistr nasazuje laťku hodně vysoko a ne každý je prostě schopen ji zdolat.

Vítejte na pohodové procházce

Sedmnáctipoložková nálož jistě udělá radost nejen všem Gottovým příznivcům. Vyvolené písně na ní připomínají příjemnou procházku historií moderní hudby. Jsou zazpívány s chutí a bravurou krále vládnoucího přes padesát let, který je navíc mohl slyšet v originální podobě už v době jejich vzniku. Součastný posluchač, především ten mladší (pokud si tedy desku pustí), tak může absolvovat docela zajímavý a poučný poznávací výlet, navíc v hodně luxusním provedení.