„Corona je pro mě určitým znamením, abych se nad sebou zamyslel,“ přiznává hudebník a výtvarník Petr Nezhyba.

Petr Nezhyba (umělecké jméno Adonnis) je mužem mnoha uměleckých profesí. Zpěvák, herec, hudební skladatel, aranžér, trumpetista, zakladatel a frontman multimediálního projektu F—-r (2014), I met Madonna (2016), Dim X (2014- X), výtvarník, umělecký návrhář (kostýmů a rekvizit), textař, výtvarník. Více o Petrově začátcích, aktuálních projektech i vlivu Coronaviru v následujícím rozhovoru.

Hudební knihovna: Tancovat a hrát jste se učil v Prostějově. Jaké tam jsou podmínky pro mladé hudební talenty?
Petr Nezhyba: „Můj otec mě již od raného dětství, co se týče hudby a tance, velmi podporoval. Byl pilný a tvořivý, velký šoumen a bavič, …můj vzor. Snil vnitřně o tom, abych se profesionálně věnoval tanci, herectví, či hře na hudební nástroj. V pozdějším věku trochu svého snu litoval, protože jsem velmi brzy jeho přání přijal za své, a když mi bylo 10 let, máma mě vždy v noci zaháněla od kláves do postele spát. Hudbě jsem propadnul, plno večerů jsem strávil komponováním, denně jsem průběžně zpíval, i jen tak pro sebe, ať jsem byl kdekoli. Čím jsem byl starší, tím jsem také více zjišťoval, že není vůbec lehké se hudbě profesionálně věnovat, přesto za svým cílem stále odhodlaně kráčím, neustále na sobě pracuji a snažím se sám sebe všestranně zdokonalovat. V tomhle jsem opravdu po svém otci- bojovník, ale také nevyhnutelně exhibicionista, tvořivý a stále nespokojený člověk. Myslím, že život v malém městě je ideální pro začínající talenty. Není zde taková konkurence a krvelačný boj v rybníku plném štik. Mladý hudebník má zde možnost v klidu se rozvíjet, přemýšlet  o sobě, najít partu podobného smýšlení a jednoduše se prosadí i na rozsáhlejší úroveň, než jen teritorium svého sídla. Na druhé straně- pokud si jde člověk za svým snem, odhodlaně, pilnou a tvrdou prací, vytvoří si fanouškovskou základnu, jméno a značku kdekoli, i v tom dnešním předimenzovaném světě, velkoměstě  …kdekoli. Pokud to člověk myslí opravdu vážně, srdcově, upřímně a pracuje tvrdě."



HK: Vystudoval jste autorské právo. Hodí se vám to ve vašem hudebním životě?
PN: Čím dělám hudbu déle, tím mám více pocit, že jsem sám sobě právníkem. Právo mě v minulosti nikdy nijak zvlášť neoslovilo, ani jsem nestudoval autorské právo na žádné fakultě jako hlavní obor, ale diplomová práce na vyšší odborné škole, pro jejíž téma jsem si zvolil z předem určeného výběru otázek právě otázku „Právo výkonného umělce, hudebníka, v dnešní společnosti", mi otevřela rozhled a osud tenkrát již asi věděl, že určité znalosti v oboru autorského práva se mi v životě budou hodit. Zkrátka, pokud je člověk hudebník, skládá a propaguje hudbu, produkuje své projekty, vše řídí sám, neustále se setkává s potřebou i povinností hlídat své duševní vlastnictví, dávat pozor na podpisy smluv, atd.. V dnešní době zjišťuji, že mě otázka práva velice zajímá a baví. Život mi jej vnutil a já si problematiku autorského práva a práva duševního vlastnictví vlastně i oblíbil."

HK: Když se s odstupem ohlédnete za vašimi prvními skladatelskými pokusy, jak je hodnotíte? 
PN: „Velmi mě mrzí, že 95 procent své tvorby nemám stále zveřejněnou, přestože myslím, že jsou v ní ukryty zajímavé a různorodé nápady. Po letech zkušeností jsem začal být k sobě velmi kritický a na světě veřejném nechávám žít asi jen 5 procent veškeré tvorby. Má tvůrčí cesta byla rozmanitá a plná učení a získávání zkušeností, bohatá po stránce mé veřejné tvorby, kterou jsem v dobré víře realizoval i se svými chybami a omyly, tak jak to v životě přirozeně chodí. Již dlouho ve mně přetrvává silná touha tvořit nové profesionální projekty a přetvořit své zajímavé věci staré - skladby z dob mých začátků. Tuny materiálů jsou stále uložené na discích a čekají, až spatří světlo světa a svou profesionální podobu. V blízké budoucnosti mě čeká výzva, kterou již krok po kroku začínám zdolávat a překonávat- realizace vlastního studia a komplexní technické zvládnutí produkce. Jednoduše řečeno, jakmile budu mít sestaveno hudební studio ve svém domě, nebudu muset platit vysoké částky producentům kvůli pár hodinám stráveným ve studiu, ale plno věcí zvládnu doma realizovat sám. Jelikož mě již po mnoho let zajímá kapitola „inovace v hudbě", jsem připraven produkovat současnou trendovou hudbu, ale také umožnit i růst větvě druhé, čímž jsem již trochu známý- experimentovat a tvořit specifické projekty a pokoušet se o inovaci. Není to ale v žádném případě jednoduché, protože celý tvůrčí proces se skládá z několika etap. Po etapě tréninků a příprav následuje etapa „vyšperkování projektu do finální a uspokojivé podoby", a bohužel i etapa s otazníkem, kdy po několika letech posloucháme s odstupem svůj projekt a zjišťujeme, že bychom jej dnes již udělali naprosto zcela jinak."



HK: Kromě hudby se věnujete i malování. Kdy jste v sobě objevil výtvarné vlohy? Jakou výtvarnou techniku preferujete?  
PN: „Krátce po maturitě jsem začal hodně snít a řešit otázku vztahů a kariéry. Žil jsem ve svém světě, často nenaplněném a prázdném, s velmi silnou touhou tvořit a realizovat své umělecké nápady. Reálný život mi nedával to, o čem jsem snil a po čem jsem toužil. Svůj rozpor jsem začal kompenzovat malováním a grafikou. Vyjádření formou zvuku a textu mi nestačilo, …hledal jsem způsob vyjádření formou barvy a tvarem. Oproti hudbě jsem ve výtvarném oboru spíše samouk. Absolvoval jsem výtvarné kurzy, čili jsem si aktivně sáhnul na několik malířských technik a později je ve svých projektech aplikoval. Baví mě olejomalba. Ta ale nakonec není to, čemu jsem se po léta ve svém volném čase věnoval. Středem mého zájmu se stala počítačová grafika. Začal jsem experimentovat s grafickými programy (Malování, Corel, Corel Photo Paint, atd.), pracovat s elektronickým perem, hrát si se světlem, stínem, barvou, kontrastem. Díky samostudiu jsem prohloubil své dovednosti a získal na krátkou dobu velmi naplňující zaměstnání - stal jsem se grafickým designérem v reklamní agentuře v Prostějově. Od roku 2006 až po dnešek jsem vytvořil plno uměleckých grafik, návrhů, reklamních grafik. Za doby existence v Praze jsem grafiku aplikoval do své hudební tvorby- navrhoval pozvánky na koncerty, plakáty, grafiku webů hudebních projektů, design kostýmů a rekvizit, které jsem během koncertu používal, videoprojekci. Několikrát jsem v Praze zrealizoval výstavu svých grafik (jak umělecké, tak i nastřádal kolekce grafik ze složky svého hudebního marketingu), propojil s koncertem a to je právě jeden z mých poznávacích znaků - propojení hudby s grafikou."



HK: Chystáte v nejbližší době nějakou výstavu?  
PN: „V nejbližší době se budu zejména učit a učit, protože v září 2020 startuje poslední, 6. ročník mého studia na Konzervatoři v Praze a cesta k absolutoriu. Čeká mě mnoho příjemné fyzické práce na podzimní zahradě mého rodného domu, výkon náročného zaměstnání a studium. Buďte si jisti, že své fanynky a fanoušky nezklamu a určitě nejpozději letos v zimě zrealizuji výstavu způsobem, jak je u mně známo, výstavu propojenou s hudbou. Rýsuje se předvánoční koncert s výstavou grafik na Kampě, ale o tom vás budu v dalších týdnech podrobněji informovat."

HK: Věnujete se elektronické, klasické i popové hudbě. Jaká je vám nejbližší? A jaké muzikanty rád posloucháte?  
PN: „V jednom z předešlých dotazů jsem hovořil o svém uměleckém vyjádření formou barvy a tvarem. Klasická skladba má nespočetné množství možností, jakým způsobem může umělec vyjádřit svou náladu, stav a rozpoložení. Plno odstínů, barev, zátiší a kontrastů se dá do skladby ukrýt. Přestože cítím barvu a tvar, a ty jsou pro mě možností, jak expresivně vyjádřit náladu, děj a čas, elektronické zvuky mají pro mě podobnou vlastnost. Dokážou být měkké a vláčné jako záclony, proto aranžujeme do skladby akordické plochy a naopak dokážou být ostré a agresivní, a ty samozřejmě pro vyjádření pocitu užíváme též s oblibou. Pokud vložíme do popové skladby dekadenci, jakkoli mírně složitou harmonii, např. s obsahem sedmičkových akordů, dostáváme výsledek - mou hudbu a hudbu mých oblíbených autorů. Určitě bych zvládnul zkomponovat jazzový úryvek, klasický motiv, konzumní trendovou diskotéku, ale ve všem klasickém materiále bude něco ostrého a syntetického a ve všem moderním bude naopak něco z klasiky a jazzu. Ze svých oblíbených světových projektů bych jmenoval Enigmu. Dále, Michael Cretu zkomponoval krásné album pro svou ženu Sandru- The wheel of time- (synth pop), baví mě EDM, Dubstep, 80´s, barevná a specificky harmonická Madonna (What it feels like for a girl). „

HK: Když jsme u Madonny. V jakém stádiu je projekt Madonna in my heart? Jaká je vůbec filozofie celého tohoto projektu? A co vám práce na něm dala?  
PN: Madonna in my heart je projekt vyjadřující můj názor na Madonnu jako osobnost a můj celkový umělecký náhled na její tvorbu. Samozřejmě velmi citový a se vší ctí. Mám možnost se ponořit do zátiší skladeb, které znám od dětství, do jejich harmonických zákoutí a vyhrát si s nimi svým tvůrčím přístupem. Madonna mě provází již od mých deseti let, kdy mě táta pozval k televizi, kde právě probíhal přenos předávání hudebních cen. Spatřil jsem Madonnu a tenkrát jsem se možná platonicky zamiloval nebo objevil vášeň. Dnes již nejsem pubertální fanatický fanda, ale ve svém věku se dívám s nadhledem na svůj platonický vztah ke svému vzoru a svůj obdiv k hudební ikoně. Jednu ze svých popových skladeb, prodchnutou jemným jazzem, s názvem „I met Madonna", jsem věnoval právě její osobě. Má hudba byla v některých hudebních kruzích, často zájmových společnostech, brána jako silně specifická, často kontroverzní a po stavbě aranžmá a harmonie skoro až zvláštní. Často se jednalo o určitý zlomek mé inspirace Madonnou a jejími kontroverzními prvky tvorby. Jelikož svět vnímám jako duchovní muž, jsem silně spjatý nohama se zemí, ale vnímám i duchovní složky světa, proto si též myslím, že otevřená cesta v tvorbě a možnosti zaujmout tým Madonny je pro mě osudová. Dnes není mým záměrem prozrazovat veškeré složky projektu, však spojení popové taneční hudby a mé tvůrčí ruky, známé jako silně specifické, by mohlo být budoucím zajímavým počinem. Světové dění roku 2020 a karanténa lidstva způsobily pozastavení mého projektu. Příběh, kterým se ubírám již druhým rokem, spolupracuji se zajímavými hudebními subjekty, prožívám vzestupy i zklamání, poznávám sám sebe, své poslání, osobnost, sebe, jako chybující bytost, příběh a projekt se svou klikatou cestou se díky uzavření lidstva v karanténě těsně před formálním odesláním do Ameriky zastavily. Možná to tak má být a mám zvolit jiný směr tvorby, či objevit záludnosti, které jsem ještě na svém díle nenašel a nevylepšil. Dnes již vím, že kdybych se hudbě věnoval, či nevěnoval, má umělecká cesta je mou cestou životní. Hudebník není jen postavička hrající na kytaru, či exhibicionista tančící u mikrofonu, ale díky projektu jsem se naučil i pravdu, že umělec musí být osobností, jako komplex. Musí ovládat svou psychiku, vytrvalost, trpělivost, umět se správně rozhodnout, mít hluboké srdce, být obchodník, řečník, psycholog, s darem inteligence a se silnou dávkou charisma. Do projektu jsem vložil velké sousto své grafické i hudební inspirace a energie, a také, což nechci až tak zdůrazňovat, větší sousto finančních prostředků, ale hlavně, a co též beru jako důležitý aspekt, své srdce. Bylo by splněním mého snu, kdyby tak krásná tvorba, jakou realizuje Madonna, si rozšířila své posluchače i v jiných kruzích, než je třeba jen pop, například i mezi posluchači složitějších a specifických žánrů hudby, jako je jazz, new romance, underground, apod., a kdyby jedním z těch, kdo nastíní Madonnino dílo v těchto světlech, byl i můj hudební počin."



HK: V čem je pro vás přínosné studium na pražské Konzervatoři? A chtěl byste na ní po vašem absolutoriu zůstat vyučovat?   PN: „Jak kdo k učivu přistoupí, takové má potom výsledky i ve svých projektech. Je opravdu správné se několik let vzdělávat a nasávat veškeré postupy a informace, protože poté umělec realizuje svou tvorbu správně, a ti nejpilnější, nejsvědomitější a nejzásadovější dojdou vždy daleko a ke svému cíli. Tím chci tedy říct, že studium mi pomohlo pochopit řád, více na sobě zapracovat a proměnit amatérskou verzi v profesionální level. Vše samozřejmě stálo úsilí - věřit pedagogovi, přimět cizí názor a postup za svůj, odhodlání nastolit uměleckou dietu a první léta pouze drtit techniku a zájmové umělecké věci odsunout. Určitě bych velmi rád našel pedagogické uplatnění na naší Konzervatoři. Již v minulosti jsem rád pomáhal svým mladším spolužákům formou doučování a velmi mě bavilo předávat druhým své znalosti a zkušenosti a myslím, že našemu školství by prospělo otevření oborů s kreativní tvorbou, autorským právem pro začátečníky, specifických hudebních žánrů a alternativních stylů."

HK: Jaké jsou vaše nejbližší plány a jak je narušila Corona?  
PN: „O vkročení Corony do mé životní cesty, o náhlém zastavení projektu Coronou krátce před jeho exportem jsem mluvil v jednom z předchozích odstavců. Corona je pro mě určitým znamením, abych se nad sebou zamyslel, něco vylepšil, na mnohém zapracoval. 1. ledna 2020, slunné ráno po Silvestrovské noci, jsem cítil, že kulaté číslo symbolizuje změnu, která ovlivní život nás všech. V té době jsem netušil, zda přinese pozitivní, či negativní změny, ale rok 2020 se s velkou vervou zapsal do dějin, ať již hovoříme o Coroně, či změnách klimatu, díky kterým jsme si neužili to pravé léto na pláži u vody, úroda na našich zahradách extrémně poklesla, díky škůdcům, nepřiměřeným teplotním výkyvům, plísním, apod.. Mnoha lidem tohle nevlídné období přineslo i možnost zamyšlení se nad sebou a nad svým dalším vývojem a plány. Extrémní období měsíce března a května, kdy jsme byli uvězněni díky karanténě a omezením pohybu, mě donutilo zastavit rozjetý vlak, věnovat čas přípravám, učení se, abych mohl postoupit vpřed k podobě muže, kterým chci jednou být."



HK: Vystupujete pod jménem Adonnis. Jak jste k tomuto jménu přišel?  
PN: „Umělecké jméno není tak důležitý aspekt jako ten, kdy mluvíme o vnitřku, vnitřním nastavení člověka, energii, poslání, užitku a pomoci ostatním a společnosti. Není důležité, zda se jmenujeme Adonnis, Mr. Brown či Memphis, důležitější je energie a přinos pro společnost, který z nás proudí ven a jací uvnitř jsme. Kdysi jsem četl velmi oblíbenou knihu, ve které měl abstraktní muž jménem Adonnis pro mě velmi příjemnou roli, postava mě inspirovala a začal jsem své projekty nazývat „Adonnis". Melodie a zvuk slova se mi líbily, přátelé si na něj automaticky zvykli a začali mě takto na našich společných akcích oslovovat. Hudební producenti by většinou s tímto nickem zcela nesouhlasili, např. by mohli říct, že používat historická jména jako název projektu není ideální, „Adonnis" zní jako „Narcis", je příliš sladké, apod.. Dnes již vystupuji pod svým vlastním jménem a příjmením a občas na plakát nechám dopsat menším písmem graficky zpracovanou zmínku s textem „Adonnis". Stal se již mým zažitým zvykem, prezentuji jménem značku svého zvuku, hlasu, melodie, harmonie, grafiky. V budoucnu mi možná producent či kamarád vymyslí lepší verzi uměleckého jména, a že již nabídek a návrhů bylo! V hudebním marketingu může v některých případech umělecké jméno podtrhnout a podpořit produkt. Já vidím jako nejvíce důležitý svůj produkt, jak zní můj hlas, hudba, jak vypadá má grafika, a to jak jsem nastavený já, aby má umělecká dráha a inspirace byla příjemná a obohacující jak pro mě, tak celou společnost."
GALERIE


ZADEJTE KOMENTÁŘ



HUDEBNÍ ZPRÁVY
Lenka Dusilová vydává v listopadu novinku Řeka
25.09.

Lenka Dusilová vydává v listopadu novinku Řeka

Trvalo to dlouho, ale fanoušci se nakonec dočkali. Devět let po vydání svého předchozího sólového alba...


Praha Září zve na finále s Lucií či Monkey Business
25.09.

Praha Září zve na finále s Lucií či Monkey Business

Pořadatelé festivalu Praha Září bleskově zareagovali na zpřísněná protipandemická opatření i aktuální...


Den na dně – festival v areálu ATC Hnačov
24.09.

Den na dně – festival v areálu ATC Hnačov

Multižánrový festival podporující dobrovolníky při čištění vypuštěného Hnačovského rybníka nabídl...


Zabelov Group vydávají EP Madhouse Session
24.09.

Zabelov Group vydávají EP Madhouse Session

Česko - běloruské duo Zabelov Group, tvořené multiinstrumentalistou Janem Šiklem a zpívajícím akordeonistou...


Rock v mnoha podobách, do Prahy se vrací All Them Witches a The Hunna
22.09.

Rock v mnoha podobách, do Prahy se vrací All Them Witches a The Hunna

V příštím roce Prahu čeká hned několik kytarových koncertů různorodých žánrů. V MeetFactory rozjedou 13. října...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
Jekyll & Hyde
25.08.

Jekyll & Hyde

» Arakain

Jekyll & Hyde je již osmnácté studiové album skupiny Arakain,...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta

Hudební knihovna - NEWSLETTER

Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.

Přihlásit k odběru newsletteru