Cesty Mirky Miškechové vedou stále dopředu

Recenze alba : My name is Mirka not Miška

Album: My name is Mirka not Miška

Interpret: Miškechová Mirka

Celkový čas: 00:32:54

Vydavatel: vlastní náklad

Rok vydání: 2018

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: CD

Karel Souček, 02. 03. 2019

„Kam ma cesty povedú?," ptá se názvem první písničky svého nového alba slovenská písničkářka Mirka Miškechová. Po poslechu celé desky s názvem My name is Mirka not Miška je jasné, kam cesty této zpěvačky, skladatelky a textařky povedou. Do horních pater česko-slovenské hudební scény.

Oproti debutu Schizofrenik/optimista udělala Mirka velký krok vpřed. Její novinka je vyzrálejší, hudebně i textově pestřejší a barevnější, dotaženější. Zároveň si ale uchovala vše, čím v debutu zaujala. Tedy především osobní texty, jemné melodie, chytlavé refrény, silnou atmosféru a výrazově bohatý, charismatický zpěv. Hudba je však pestřejší, oproti dominantnímu folku přibyly popové, jazzové i rockové vlivy a osobní pocity z dospívání v textech byly nahrazeny dospělejšími osobními prožitky a příběhy.

Citlivá, osobní, křehká. Taková je úvodní píseň Kam ma cesty povedú?, kterou zdobí jemný hudební doprovod a melodický refrén. Dynamičtěji, energičtěji vyznívají Lodičky, na klavíru vystavěný jemný šanson o lásce přináší skladba On ani nevie. Do lehkého, vzdušného jazzu (skvělá trumpeta hostujícího Miroslava Hloucala) směřuje živější Chrobák v hlave.

Brouček nabízí několik nej. Jedná se o jedinou píseň, kterou nesložila Mirka Miškechová (Armin Effenberger – Pepa Bolan), a navíc ji nazpívala v češtině (všechny ostatní ve slovenštině). Navíc je nejhitovější, nejotevřenější, nejpřehlednější z celého alba. Mirka touto písní dokazuje, jak moc jí sluší kvalitní chytlavý pop. Sluší jí ale i jemný rock, jenž dominuje refrénu vzdušné, rytmicky zajímavé skladby 18 vecí, ktoré sa ťa nespýtam.

Šanson Nejako sa nemáme spojuje křehkost s dynamikou, veselá Pani doležitá ukazuje, že Mirce nechybí ani smysl pro humor. Na hranici smutku a veselí se pohybuje příjemně najazzlá Veronika a o úplný závěr se postará pozitivní píseň To dievča smeje sa. Nástrojově bohatá, pestrá písnička o životě i vztazích.

Mirčina převážně jemnější (ale umí i pořádně zabouřit) hudba se opírá o klavír a kytary (další výrazný host Vojtěch Jindra), občas vypomohou dechy či smyčce. Oproti debutu je pestřejší a žánrově bohatší. Pocitové, mnohdy hodně osobní texty dokonale souzní s hudbou a zachycují drobné, ale zásadní příběhy. O lásce, samotě, štěstí. O tom, že je dobré směřovat neustále dopředu a nezůstávat na místě. A přesně to Mirka Miškechová albem My name is Mirka not Miška prokázala.