Bring Me the Horizon na festivalu Rock for People

Bring Me the Horizon aktuálně patří mezi nejžádanější kapely na světě a tak je nutné pochválit organizátory, že takto velkou rybu chytili do svých sítí a přivezli je jako hlavní chod oslav pětadvaceti let Rock for People. V jistém smyslu je kapela na vrcholu kariéry a to nejen proto, že se o ní mluví a píše více než o celé britské královské rodině. S přihlédnutím na jejich minulost je obdivuhodné, jakého statusu dosáhli. A to nejen proto, že jejich skladby hraje i největší tuzemské rádio Evropa 2. Dnešní Bring Me the Horizon sebou přináší mnoho rozporuplných názorů a o jejich aktuální formě a aktuální desce „Amo” se vedly diskuze delší než je trvání celého festivalu. Materiálu je dostatek na sepsání deseti knih a výsledek by se nezměnil. V prvé řadě je potřeba udělat v kariéře BMTH tlustou čáru v roce 2012 (pro ty nejtolerantnější pak v roce 2014) a dívat se na muziku kapely střízlivým okem. Protože střízlivé oko (resp. ucho) by mělo považovat novou desku „Amo” jako velmi kvalitní album. Takto kvalitní a širokou paletu žánrových fúzí na jedné desce byste hledali dlouho. Je jasné, že koncertu Bring Me the Horizon v roce 2019 předcházela velmi přísná očekávání a ruku na srdce, i obavy. Takže jak koncert dopadl? No, záleží co od kapely očekáváte. Je totiž potřeba se na výkon dívat ze dvou úhlů. A to sice jestli si jdete kapelu poslechnout a nebo se jdete na koncert podívat.


Z ošklivého káčátka pyšný páv


Bring Me the Horizon vyrazili na turné s velkolepou produkcí. Nechyběla obří velkoplošná obrazovka se schodištěm, maskované tanečnice s plamenomety a kouřomety a působivá vizuální projekce. Kapela ukazuje, že svou novou image a styl chce prodat za každou cenu a hodlá zapojit co nejvíce vašich smyslů. To se jim povedlo na výbornou. Úvodní singl „Mantra” rozsvítil obrazovku s textem písně, aby nedejbože nezůstal někdo potichu a výbuch emocí na sebe nenechal dlouho čekat. Bohužel už při první skladbě bylo znát, že to nebude úplně ono. 

Zpěvák Oliver Sykes je v mnoha komunitách hudební ikonou a nikdo nemůže nikomu vyčítat, že na něm chce člověk oči nechat. Sám Oliver, resp. jeho kapela se tomu patrně chce stůj co stůj vyhnout. Jinak si nedokážu vysvětlit tolik efektů a vizuálních rysů, které byly k vidění. Nechcete sledovat zpěváka? Můžete si vybrat mezi choreografií tanečnic na plošině, můžete hypnotizovat obrazovku (kde se tedy zpěvákův obličej objevoval poměrně často), můžete sledovat poker face slečen s plamenomety. No a nebo se můžete dívat i na ostatní členy kapely, že ano. 

Rozptýlení během koncertu bylo tolik a všemožné efekty byly takovým trnem v oku, že na kvalitu zpěvu by se soustředil snad jen blázen. Při následující „Avalanche” se na nás z obrazovky valily tuny virtuálního sněhu, skladbu „The House of Wolves” zase doprovázel hrůzně vyhlížející vlk a při „Medicine” jsme si mohli připomenout fantastický videoklip. Oliverovi slouží ke cti, že koncert neodflákl alespoň co se týče aktivity na pódiu. S publikem se snažil navazovat kontakt, běhal po pódiu a vypadal, že se baví, ačkoliv bývá zvyklý na ještě početnější publikum. Dokonce nechal zpívat i fanoušky v prvních řadách. To všechno se však negativně podepsalo na jeho výkonu.


Jak je důležité míti Jordana


Čerstvá novinka „Amo” pochopitelně obstarala většinu setlistu. Sekundovaly jí „That’s the Spirit” (2015) a „Sempiternal” (2013). Za předchozími deskami už Bring Me the Horizon téměř jistě spálili všechny mosty. Produkce byla vytvořená tak, aby koncert vypadal "hezky”. Výkon zpěváka byl druhořadý a není tajemstvím, že z jeho vokální prezentace už fanouškům čelist k zemi nespadne. Vokály tak většinou ochotně obstaralo publikum, playback a důkladně si zazpíval také klávesák Jordan Fish. Oliver starší skladby zkrátka už odkřičet nezvládne a zbylé vokální party dává dohromady zbytek kapely, zejména pak Fish. Nevím, zda to byl záměr kameramanů a nebo přímý povel od kapely, ale detailní záběr kamer na Olivera při zpěvu takřka neexistoval. 

Největší zásluha na dobré show má tedy opět velkoplošná obrazovka. V průběhu „Wonderful Life” se na nás z obrazovky "usmíval” sám Dani Filth, výborné efekty management vytvořil pro elektronickou „Nihilist Blues” a příjemnou atmosféru měla i balada „Follow You”. Koncertu nechyběla dynamika a drive. Bylo zábavné sledovat dění na pódiu a všechno okolo. Headliner festivalu však vše vsadil na element zábavy a potlačil hudební stránku celé věci, což je pro mě pořád ještě prvořadý prvek živého koncertu. Snad jen přídavek v podobě „Drown” a „Throne” měl snesitelnou úroveň. Konfety, blikající obrazovky a šlehající ohně však bezprostředně vystřídala nepříjemná pachuť.

Bring Me the Horizon předvedli moderní audiovizuální show, která musela lahodit každému, kdo si chce poslechnout a zahulákat své oblíbené skladby. Jsem si jistý, že na koncert Bring Me the Horizon se bude vzpomínat se superlativy, avšak je potřeba si uvědomit, že koncert není o tom, jak vypadá pódium. Koncert má být především o kvalitním hudebních výkonu a ten si britská hvězda nepřivezla. 


Autor fotografií: Petr Klapper
GALERIE

Související obsah:

» Rock for People 2019: Den první   (David Malý, 09. 07. 2019)
» Rock for People 2019: Den druhý   (David Malý, 10. 07. 2019)
» Infected Rain: V naší komunitě na rozdílech nezáleží   (David Malý, 09. 07. 2019)
» In Flames na festivalu Rock for People   (David Malý, 10. 07. 2019)
» Rock for People 2019: Den třetí   (David Malý, 11. 07. 2019)
» Franz Ferdinand na festivalu Rock for People   (David Malý, 11. 07. 2019)


ZADEJTE KOMENTÁŘ



HUDEBNÍ ZPRÁVY
Festival Rock for People příští rok přiveze Green Day, Fall Out Boy nebo Weezer
17.09.

Festival Rock for People příští rok přiveze Green Day, Fall Out Boy nebo Weezer

Šestadvacátý ročník festivalu Rock for People začíná odhalovat svůj obsah nezvykle brzy. Již dva měsíce po skončení...


Harlej zaplnil makovský parket
17.09.

Harlej zaplnil makovský parket

Poslední venkovní akce v přírodním prostředí makovského areálu měla v pátek 13. září 2019 na programu...


Plexis oslaví pětatřicáté narozeniny v Lucerna Music Baru
17.09.

Plexis oslaví pětatřicáté narozeniny v Lucerna Music Baru

Zdá se to neuvěřitelné, ale je to tak. Pražská punková legenda Plexis slaví tento rok pětatřicet let od svého založení....


Metalisté Korn se vrací s novinkou The Nothing
17.09.

Metalisté Korn se vrací s novinkou The Nothing

Pátek třináctého přinesl dlouho očekávanou třináctou řadovku nu-metalových Korn. Obzvlášť temnou novinku...


Berenika Kohoutová uvádí další sólový singl Holka roku
16.09.

Berenika Kohoutová uvádí další sólový singl Holka roku

Klip k novince režírovala Bereniky sestra a ukazuje autentické ženy v tradičních i netradičních rolích Po...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
The Secret
30.08.

The Secret

» Parsons Alan

Patnáct let od alba A Valid Path přichází britský skladatel, hudebník a producent Alan Parsons s novou,...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta

Hudební knihovna - NEWSLETTER

Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.

Přihlásit k odběru newsletteru