Album Sami představuje velice vyzrálý a autentický debut Kateřiny Marie Tiché

Zpěvačka, skladatelka a textařka Kateřina Marie Tichá na sebe dosud upozornila příjemnými hity Vzpomínej nebo Do města přišla zima a především hostováním na živelných koncertech populární kapely Jelen. Nyní debutuje víceméně (několik skladeb složila společně s Michalem Citterbergem a Terezou Balonovou) autorským albem Sami. Kdo by očekával jelení country, bude překvapen. A dlužno říci, že mile.

Sami je totiž žánrově velice pestrou deskou, která se pohybuje od inteligentního popu přes náladou silné šansony, jemnější folk, roztančenou balkánskou hudbu, střízlivou elektroniku až k energickému rocku. Přesto nahrávka nepůsobí roztříštěně, drží pohromadě díky příjemnému, výrazově bohatému zpěvu Kateřiny, producentovi Ondřeji Turtákovi, který nahrál většinu nástrojů, silné, autentické atmosféře a básnickým textům.

Kateřina Marie Tichá dokáže složit velice melodické, příjemné, vstřícné písničky, které však nejsou prvoplánové. Naopak, zdobí je propracovanost, pestré a nápadité aranže, pořád se v nich něco děje. Někdy jsou křehké, jindy temperamentní, vždy však založené na výrazné melodii, zpěvném refrénu a silné atmosféře. Jako zpěvačka nikdy netlačí na pilu, v každé pěvecké poloze je přirozená a autentická, na nic si nehraje. Sluší jí jak balady, tak energické, roztančené písničky a náležitý cit má i pro šansony.

Stejně silné jsou pak básnické texty. Před příběhy dávají přednost pocitům, emocím. Zabývají se hlavně vztahy, tedy láskou v různých podobách, ale i hledáním či rozchody, a to bez sebemenších frází a klišé. Básnické zde neznamená komplikované či nesrozumitelné, ale přesně vystihující emoci, kdy Kateřině stačí pár slov k zachycení obecně platného pocitu. A těch krásných poetických obrazů.

Nad střechy Paříže zve zpěvačka posluchače v titulní skladbě. Ta má vše, co správný šanson vyžaduje. Tedy lásku, vášeň, výraznou harmoniku a kytaru, prožitý vztah, výraznou melodii, silnou atmosféru a výrazově pestrý zpěv. Náladotvorný klavír otevírá Zničenou zem, píseň, zachycující boj o vztah nad propastí. Ač balada, disponuje velkou vnitřní energií a nápaditou prací s dynamikou a gradací.

Libozvučná symbióza akustické kytary a klavíru provází skladbu Divoká. Skvěle šlapající, k rocku uhánějící, živelná písnička, kde září hostující zpěvák David Stypka. A Kateřina nejen v ní dokazuje, že se za svůj hlasový rozsah stydět rozhodně nemusí. Nápaditá práce se sbory zdobí gradující, příjemně popovou píseň Kolemjdoucí, blízko k baladě má i Kdyby tak. Zpočátku folková, s dalšími nástroji však pozvolna rozkvétající skladba s hodně silnou atmosférou.

Příteli představuje další hravý, vzdušný, roztančený šanson s chytlavým refrénem, název V Paříži evokuje další podobnou písničku, ale jedná se spíše o hudebně pestrou, poprockovou skladbu o tom, že je důležité to nevzdávat, ale zase na druhou stranu netlačit na pilu. „Nejlepší věci najdeš, když je nechceš najít." Tlumený rytmus s vnitřní energií, která se pozvolna uvolňuje a v refrénu se projeví naplno, charakterizuje Metro. A pak se zase potopí pod hladinu, taková ponorná řeka s nepřeslechnutelnými samply.

Kamsi na Balkán směřuje veselá, roztančená a hodně temperamentní píseň Pravé poledne s výraznou harmonikou hostujícího Michala Mihoka, další rozměr Kateřiny Tiché nabízejí Vlci. Silně emotivní skladba, v níž se střídají křehké pasáže s naléhavějšími a výraznou roli hraje funkční zapojení elektroniky. O rozloučení se pak postará na klavíru vystavěná balada s vypjatějším refrénem Vítr.

Na debut působí Sami velice vyzrále, přirozeně, samozřejmě a autenticky. Bude zajímavé sledovat, kam se kroky Kateřiny vydají dále. Možností je hodně a jsem přesvědčený, že tato šestadvacetiletá písničkářka je v budoucnu schopná natočit kvalitní popové, folkové, rockové i šansonové album.