Zpověď Axla Rose baví

Guns'n'Roses už budou patřit mezi hard rockové mistry za to, co prováděli před nástupem nového milénia. Mluvím samozřejmě o jejich srdceryvné hudbě, emočně vyzrálých písních, skvělých kvalitách zpěvu Axla Rose i kytarovému umění kytarového mága Slashe. Jejich drogové skandály a koncertové průšvihy jistě držely kapelu na výslunní také, ale základ si kapela vytvořila skvělou muzikou. V roce 1994 ale jejich muzika přestala hrát a začal letitý spor na poli Guns'n'Roses. Z původní sestavy hvězdného alba Appetite For Destruction zbyl jen zpěvák Axl Rose. Zbytek muzikantů z rozhádané skupiny, včetně Slashe (který odešel hrát do Velvet Revolver) Axla opustili. S každým dalším rokem je vydání dříve avizovaného alba Chinese Democracy více a více pochybné. V roce 2008 jsme se ale konečně dočkali, po 15. letech kapela Guns'n'Roses vydává Chinese Democracy v kompletně překopané sestavě.

14 skladeb, 71 minut muziky zahajuje "Prostitute" začíná nesměle a i Axl nastupuje v poměrně opatrném tempu. To se ale střídá s jeho typickým "ječákem" a ostrou kytarou, které trochu chybí mistrovské prsty a energie, kterou měl Slash. Skladba končí ve velmi uvolněném doznívání tónů. "Chinese Democracy" začíná štěbetáním lidí, a poté nastupuje kytara, Axl a chytlavý refrén, který si mě hned získal. Tato skladba má podle mého názoru velký potenciál a vrací kapelu do slavných dob, s trochu jiným soundem. "Shackler's Revenge" je plná hutných syrových momentů, v chytlavém tempu, a objevují se zde lehké elektronické prvky které ze skladby dělají skutečný klenot. "Better" začíná krásným riffem a Axl pokračuje v houpavé melodii, a nekompromisním ostrým refrénem. Tady Axl dává na odiv své pěvecké kvality. "Street Of Dreams" je jedna z pomalejších procítěných skladeb. V "If The World" se objevují řekl bych trochu exotické zvuky které tvoří zajímavou atmosféru s Axlovým hlasem a později i kytarou. "There Was A Time" svádí k pozornému poslechu a představit si život podle vlastní fantazie, a třeba ho porovnat s tím, o kterém zpívá Axl. "Catcher In The Rye" je další procítěná emotivní skladba. Ve "Scraped" si jakoby Axl zkouší své intonační meze, které naplno rozloží do celých 3 a půl minut. Velice energická skladba "Riad n' the Bedouins" začíná jakoby v hororovém stylu, který rozsekne Axlův výkřik. Pecka ze které přímo srší energie se hodí k nějaké adrenalinové akci ve stylu závodní dráhy. Ve skladbě "Sorry" se objeví i host, je jím Sebastian Bach, který zpíval v Skid Row. Sorry je pomalejší, odlehčená skladba u které si posluchač odpočine. "I.R.S." přidá do mozaiky Chinese Democracy trochu tvrdých přísad. "Madagaskar" se uvede v dechovém světle a Axl zde velmi trefně vsadil na orchestrální prvky, se kterými skladba získá temnou tvář. Chinese Democracy se s námi rozloučí, dle mého názoru nejemotivnější, nejsmutnější a nejepičtější skladbou. "This I Love" mě při poslechu až vhání slzy do očí. Klavírní doprovod a Axlův intenzivní zpěv v refrénu a ponurý mimo něj je krásnou melancholickou tečkou za celým albem. Osobně jsem si This I Love pustil ke konci 3x za sebou. Velmi vydařená věc, kterou podrthuje i dobře zapadající sólo.

Duch rock'n'rollu který naplno řádil v 90. letech na této desce možná budete hledat těžko, ale pojem jako Axl Rose bezesporu je přichází s deskou s tvrdou slupku Hard Rocku, pod níž se skrývají melodické emotivní tóny plné naděje i zklamání. Každý kdo se o G'n'R trochu zajímá a přečte si texty zjistí, že Chinese Democracy je obrovská Axlova zpověď. Po poslechu Chinese Democracy mám upřímně trochu smíšené pocity z poselství, nebo spíše z toho, co Axl musel těch 15 let nosit v hlavě. Rozhodně ale album hodnotím jednoznačně pozitivně, s klidným prohlášením že Axl Rose se znovu tvrdě hlásí o slovo, a kdyby to mělo být to poslední co nazpívá a konec Guns'n'Roses, byla by to velice důstojná tečka