Sziget 2017 - Páteční program opanovali Rudimental a Kasabian

Ostrov svobody uprostřed Budapešti i v pátek navštívilo, kromě hojného počtu návštěvníků, opět krásné počasí. Páteční program byl žánrově velice pestrý už jen při pohledu na Main stage, byl to také den, kdy se představil jediný letošní český zástupce a to Klara & The Pop na Europe stage.

Na hlavní stage to jako první rozjeli švédští rockeři Mando Diao a jako zahřání publika účel splnili velmi dobře. Svůj set promíchali i baladičtějšími skladbami, které vybudili publikum k mávání rukama nad hlavou. O půl paté však přišel čas již na Kláru. Na europe stage program tradičně začíná dříve a první dvě vystoupení vždy patří mladým nadějím z různých koutů evropy. Rozhodně velká paráda pro začínající kapely s sebou nese i jisté nevýhody v podobě vlažného či téměř žádného publika. Okusili to například španělští Los Ramblings hrající poprvé za hranicemi. Klára Výtisková se svojí kapelou však zvládla set naprosto profesionálně a přestože hrála před zraky především českého publika, rozhodně si svůj set užívala a nevynechala ani nejznámnější singly Survival nebo All Night Long.

V obřím stanu se mezitím rozehráli domácí Quimby a i letos dokázali bavit svojí hudbou bez hranic. Jak sami popisují svůj styl jako alternativní jazz-rock, něco v tom smyslu to opravdu je. Kapela je pohromadě již přes pětadvacet let a je to znát na jejich skvělé souhře. Vyzdvihnout lze také opět skvělé projekce v pozadí. Na hlavní stagi se pak však rozjela dost možná největší párty celého letošního ročníku. Rudimental jsou známí taneční muzikou a je tak dost těžké si představit jejich vystoupení jinak než z tlačítek DJ's. To, co však předvedli nepotřebuje komentář. Skvělé výkony jak instrumentální, tak všech vokalistek. Hity Waiting All Night nebo Free tak dostaly s živými nástroji větší sílu než v rádiové produkci a rozléhaly se po celém ostrově.



O dost klidnější set probíhal ve stanu, kam z Londýna přijeli folk-rockeři Bear's Den. Velice intimní set plný melancholických a zasmušilých skladeb sklízel velké ovace a výborně se hodil do "klubové" atmosféry druhého největšího pódia. Po Rudimental přišla chvíle PJ Harvey. Ta přijela s obrovským ansáblem, její kapela čítala dalších devět postav. Přestože Polly Jean ovládá hru na nejspíše všechny nástroje světa, při vystoupení používala pouze svůj hlas, případně saxofón. Celé vystoupení bylo jako dlouhé koncepční pásmo. Úžasná souhra jednotlivých muzikantů vygradovala při famózní Is This Desire? po které se celá kapela seřadila do řady vedle sebe a rozloučila se s publikem. Publikem bohužel patřícím k těm početně menším.

Závěr hlavního programu patřil leicesterským Kasabian. Od nich lze čekat především show a tento předpoklad se také vyplnil. Skupina vedená dvojicí Sergio Pizzorno a Tom Meighan vlétla na pódium po úvodním odpočítávání v půl desáté. Začátek patřil především skladbám z posledních dvou řadovek. Ke slyšení tak byly především tanečnější věci jako Eez-Eh, Bumblebee nebo starší Shoot The Runner. Druhá polovina setu naopak patřila těm největším hitům, u kterých se publikum naprosto odvázalo. Club Foot, Re-Wired, Lost Souls Forever, všechny rozdivočili úžasné publikum.



Neztratila se ani rock 'n rollová novinka Bless This Acid House. V přídavku se pak dvě hlavní persóny kapely a také vášniví fotbaloví fanoušci snažili vyzvědět výsledek úvodního zápasu anglické fotbalové ligy. Publikum se je snažilo potěšit, nepodařilo se. Přestože však Leicester prohrál, i tak došlo na fotbalovou hymnu Fire, která se za mírného deště a silnějšího večerního větru spustila nad ostrovem Obudai a zakončila velkou show, která bavila lidi nejen pod pódiem.

Fotografie @RockstarPhotographers